Ruské soudy potrestaly vězením další dva kritiky války za „šíření lží“ a „diskreditaci armády“

Moskevský soud poslal na osm let do vězení známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za zveřejnění zpráv, že ruští vojáci úmyslně ostřelovali porodnici v tehdy obléhaném ukrajinském Mariupolu. Ruské úřady tvrdí, že jsou to lži. Jiný ruský soud udělil tři roky vězení za „opakovanou diskreditaci“ ruské armády a pohrdání soudem Vladislavu Nikitěnkovi. Důvodem jsou jeho protiválečná vyjádření na Facebooku. Nikitěnko také už dříve podal trestní oznámení na vůdce Vladimira Putina za rozpoutání agresivní války.

Něvzorova soudili v nepřítomnosti, loni na jaře jeho manželka informovala, že je v Izraeli, v létě dostal ukrajinské občanství.

Soud shledal Něvzorova vinným z šíření lživých zpráv o ruské armádě kvůli politické nenávisti. Novinář podle vyšetřovatelů loni 9. března na sociálních sítích a na internetu „úmyslně šířil záměrně lživé informace“, že ruská armáda ostřelovala porodnici v Mariupolu, přičemž si byla vědoma, že jde o zdravotnické zařízení. Zprávu Něvzorov opatřil snímky raněných pacientek. Ruské ministerstvo obrany označilo důkazy za lživé.

Rusové porodnici ostřelovali loni v březnu

Ruské ostřelování porodnice a dětské nemocnice v Mariupolu z 9. března si vyžádalo životy tří civilistů, včetně dítěte. Dalších sedmnáct lidí vyvázlo se zraněním, připomněla ruská redakce BBC a dodala, že ruské úřady tyto informace popírají jako falešné a odmítají vzít na vědomí četná svědectví zahraničních novinářů a závěry mezinárodních organizací na ochranu lidských práv.

Obhajoba žádala o zproštění obvinění. Argumentovala, že obžalovaný jen použil informace z otevřených zdrojů. Obžaloba navrhovala odsoudit novináře na devět let.

Něvzorov řekl zpravodajskému kanálu „Možem objasnit“ působícímu na sociálních sítích, že se do Ruska, pošpiněného válkou, nehodlá vracet a že šéf Kremlu Putin směřuje k „diktatuře opírající se o špínu, krev a udavačství“. Za devět let, které pro něj požadovala prokuratura, už Rusko nemusí existovat, odhadl novinář, který si udělal jméno ještě v éře prvního a posledního sovětského prezidenta Michaila Gorbačova.

Změny zákonů, které umožnily trestat až patnácti lety vězení šíření informací, které ruské úřady označí za lživé či falešné, přijali ruští zákonodárci krátce po začátku loňské plnohodnotné pozemní invaze na Ukrajinu. K vězeňským trestům mezitím byli odsouzeni opoziční politici Alexej Gorinov a Ilja Jašin.

Nikitěnko je podle Memorialu politický vězeň

Nikitěnka poslal do vězení soud v Amurské oblasti na Dálném východě, informoval server Meduza, který působí v lotyšském exilu, s odvoláním na vyjádření mužova advokáta na sociálních sítích. Nikitěnko je označován za prvního člověka, který byl v Rusku trestně stíhán kvůli „opakované diskreditaci“ ruské armády poté, co byl o tento paragraf krátce po začátku loňské invaze rozšířen trestný zákoník.

Případ se opíral o Nikitěnkova protiválečná vyjádření na Facebooku, obviněn byl loni na jaře. Od května byl v domácím vězení, od července ve vyšetřovací vazbě. Nevládní lidskoprávní organizace Memorial, která je v Rusku zakázaná a loni dostala Nobelovu cenu za mír, pokládá Nikitěnka za politického vězně.

„Rusko je rozhodně vězením, a to vězením té nejhnusnější třídy,“ napsal Nikitěnko v roce 2021 po propuštění z kriminálu. Odpykal si šestiletý trest za údajné zbití policisty při zatýkání v roce 2015 – poté, co sám u soudu hájil tři policisty obviněné ze zmlácení podezřelého. Byl ale obviněn z urážky účastníků soudu a později také porušil zákaz vzdalovat se z domova. Během svého uvěznění napsal asi osm tisíc stížností.

Nikitěnko podal kvůli válce trestní ozámení na vedení země

Nikitěnko tvrdí, že „miluje trestní zákoník“. Jako „právník-amatér“ od počátku tisíciletí posílá na ruské soudy a justiční orgány každý rok spousty stížností. V předminulé dekádě se roky vlekl jeho spor s předsedou soudu, kterého označil za podvodníka.

V té době na jízdním kole odjel na Ukrajinu, kde před ruským velvyslanectvím několik týdnů stanoval a držel hladovku, zatímco úřady ve vlasti po něm vyhlásily pátrání. Po návratu do Ruska zmiňovaný soudní spor vyhrál. Případ se dostal do učebnic ruských kriminalistů jako příklad zprošťujícího rozsudku vinou „nepřesvědčivosti“ prokurátora před soudem.

Nikitěnko také podal na všechny regionální pobočky federální kriminální ústředny a prokuratury trestní oznámení na diktátora Putina a další členy politického a vojenského vedení země. Obvinil je z rozpoutání agresivní války.

„Rusko je osídleno dobytkem, kterému vládne dobytek. Vzácné výjimky jsou jen od toho, aby potvrzovaly toto pravidlo,“ tvrdí Nikitěnko, který obviňuje Putina a jeho svitu také z válečných zločinů, genocidy a mezinárodního terorismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 40 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...