Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v Evropě nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války, uvedla OSN

Nahrávám video

Během neděle uprchlo do Polska před válkou na Ukrajině dalších více než 142 tisíc lidí. To je nejvíc za den od vypuknutí bojů, poznamenal server Gazeta Wyborcza s odvoláním na polské ministerstvo vnitra. Celkem kvůli nynější válce uteklo z Ukrajiny více než 1,7 milionu lidí, z toho celkem 1,1 milionu uprchlo právě do Polska. Míří také do Německa, Berlín kvůli rostoucímu počtu běženců požádal spolkovou vládu o pomoc.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Od 24. února přijelo z Ukrajiny do Polska 1 067 000 osob,“ oznámila polská pohraniční stráž na Twitteru. „Provoz na hranici mezi Polskem a Ukrajinou roste, v pondělí do 7:00 přišlo z Ukrajiny do Polska 42 tisíc lidí,“ poznamenali pohraničníci. 

Podle zpravodaje ČT v Polsku Richarda Samka čekalo v pondělí večer na hraničním přechodu Korczowa asi tisíc aut a zhruba osm set pěších a na nedalekém přechodu Medyka devět set aut. Z Medyky do Přemyšle převážejí uprchlíky dodávky a autobusy, tam se zaregistrují a náhlásí, do jaké destinace chtějí odjet. V Přemyšli je pro to 14 sálů uzpůsobených i na přespání, kde stovky žen a dětí čekají, než k nim přijde informace, že mohou do své zvolené destinace odjet.

V pondělí se v Přemyšli zaregistrovalo zhruba 15 tisíc lidí, kteří z Ukrajiny odjeli. Polská vláda proto vyzývá uprchlíky, kteří chtějí zůstat v Polsku, aby se nechali převézt do větších měst jako Varšava, Krakov nebo Vratislav. Tam jsou pro ně připravené podmínky k tomu, aby v Polsku mohli zůstat. „Chceme, aby mohli v naší zemi legálně pracovat, aby měli legální přístup ke zdravotní péči, aby se ukrajinské děti, které k nám přišly kvůli válce, mohly u nás vzdělávat,“ prohlásil Mariusz Kamiński, polský ministr vnitra.

S náporem příchozích se potýká také ukrajinské město Lvov, které leží na západě země nedaleko hranic s Polskem. Starosta Andrij Sadovyj v pondělí uvedl, že město téměř vyčerpalo své možnosti pomoci lidem na útěku před ruskou invazí. Lvovem podle něj od zahájení ruského útoku prošlo již několik set tisíc lidí. Ve městě podle starosty nyní pobývá asi dvě stě tisíc vnitřně vysídlených osob, přičemž denně přijíždí na lvovské vlakové nádraží padesát tisíc nových běženců. „Vyzýváme mezinárodní humanitární organizace, aby sem přijely a pomohly,“ citovala Sadového agentura Reuters.

Celkový počet Ukrajinců utíkajících před boji i do dalších zemí dosáhl podle OSN už 1,7 milionu. Podle vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippa Grandiho je to nejrychleji rostoucí uprchlická krize v Evropě od konce druhé světové války.

„Jedná se o největší jednolitý migrační proud od těch, co nastaly po ukončení dopadů druhé světové války v Evropě, a pravděpodobně nejrychlejší v dějinách tohoto kontinentu,“ komentoval také odborník na migraci Robert Stojanov z Mendelovy univezity v Brně. Očekává, že z Ukrajiny odejde tři až pět milionů lidí, možná i více, v závislosti na míře eskalace konfliktu.

Německá města žádají spolkovou vládu o pomoc

Kromě Polska utíkají Ukrajinci i do dalších sousedních zemí – na Slovensko, do Maďarska, Rumunska a Moldavska, ale také do Ruska. Před konfliktem ale prchají lidé z Ukrajiny i dále na Západ. Do Německa se uchýlilo již více než 50 tisíc běženců, uvedlo německé ministerstvo vnitra. Za neděli se tak počet ukrajinských uprchlíků v zemi zvýšil o více než 10 tisíc a úřady počítají s tím, že počty v nadcházejících dnech výrazně porostou.

Berlínská primátorka Franziska Giffeyová již vyzvala kancléře Olafa Scholze, aby spolková vláda přispěchala regionům na pomoc. „Berlín sám to nezvládne,“ řekla Giffeyová. Německá metropole je ústředním místem, kam zatím většina běženců míří.

Tisíce Ukrajinců denně přijíždí vlaky z Polska, řada běženců cestuje do Berlína vlakem také z Prahy. Pomoc Scholzovy vlády a zajištění peněz na péči o Ukrajince již žádají vedle Berlína i další spolkové země a také města.

Kvůli rostoucímu přílivu běženců vyzval šéf Německého policejního odborového svazu (DPolG) Rainer Wendt k obnovení hraničních kontrol na pomezí s Českem a Polskem. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ale v neděli v televizi ARD rozhodnutí ponechat hranice otevřené hájila s tím, že současná situace se odlišuje od migrační krize v roce 2015, kdy do Německa mířili především syrští váleční uprchlíci.

Na dotaz ČTK německé ministerstvo vnitra uvedlo, že země považuje za důležité udržet v Evropě pro ukrajinské běžence otevřené vnitřní hranice. Německo se tak ke znovuzavedení kontrol nechystá.

Slovensko požádalo Česko o policejní posily na hranicích

S náporem na hranicích se potýká také s Ukrajinou sousedící Slovensko, do země dosud podle UNHCR přijelo zhruba 128 tisíc lidí. Země požádala Českou republiku o navýšení počtu policistů, kteří monitorují situaci na hranicích. 

Podle prvního náměstka policejního prezidenta Martina Vondráška aktuálně na slovensko-ukrajinských hranicích slouží 55 českých policistů, po žádosti slovenského ministerstva vnitra jich Česko vyšle dalších třicet. Podle Vondráška jsou připraveni k odjezdu v úterý odpoledne. „Máme připraveno deset policistů z cizinecké policie, deset z pořádkové a deset z dopravní. Čekáme na signál slovenské strany, že jsou na příjezd připraveni,“ uvedl Vondrášek.

Celkem je v zahraničí aktuálně 175 českých policistů, kromě Slovenska jsou nasazeni i v Maďarsku, Severní Makedonii a ve službách unijní agentury Frontex.

V Česku se v neděli cizinecké policii či v asistenčních centrech nahlásilo 4112 ukrajinských uprchlíků. Celkem jich úřady evidují 46 tisíc. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli uvedl, že počet uprchlíků z Ukrajiny se podle odhadů od pátku zdvojnásobil na sto tisíc. Speciálních víz udělilo vnitro více než 57 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...