Černá Hora si podle představitelů České republiky vede velmi dobře na cestě do Evropské unie. Prezident i premiér ocenili pokrok, který země udělala a pokud splní i zbývající podmínky, má podle nich velkou šanci brzy se do Unie začlenit. Také černohorský prezident Milo Djukanovič věří, že se jeho země stane příštím novým členským státem EU. Řekl to v rozhovoru pro Českou televizi, který vedl David Miřejovský.
Vaše země míří do EU. Vypadá to, že máte silnou podporu od vrcholných českých politiků, jako je prezident Miloš Zeman. Tento týden řekl, že Černá Hora může být členem EU velmi brzy. Jaká je vaše prognóza?
Černá Hora v roce 2012 zahájila rozhovory o členství s Evropskou unií. Během prvních let se nám podařilo otevřít všech třicet vyjednávacích kapitol. Bohužel pouze tři jsme do dnešního dne uzavřeli. V mezidobí došlo ke zpomalení rozšiřování Evropské unie. Myslím si, že samy členské státy se rozhodly pro jinou dynamiku a samotný způsob, jak začlenit západní Balkán. Přišly změny a jsme bohužel svědky zpomalení celého procesu. Černá Hora je přitom lídrem ve vyjednáváních s Evropskou unií a není pochyb, že bude první připravena na přijetí.
Tragická situace na Ukrajině vyvolaná ruskou agresí teď ale probudila novou energii mezi evropskými lídry. Ti se vrátili k myšlence sjednocování a začlenění západního Balkánu. Předpokládám, že teď jednání dostanou novou dynamiku a my během dvou let splníme veškerá očekávání Unie v oblasti reforem. Doufám, že se díky tomu Černá Hora stane příští novou členskou zemí.
Jak vnímáte podporu pro členství vaší země v EU ze strany nejvyšších představitelů Česka?
Za tuto podporu jsme velice vděční. Také v předchozích letech Česká republika velice silně podporovala evropskou perspektivu všech balkánských zemí. Na jednu stranu to tak trochu očekáváme, protože Česko patří mezi ty státy, které chápou lépe než ostatní potřebu poevropštění západního Balkánu. Vám je jasné, že se právě díky tomu region stane stabilnějším. A to by bylo velkým přínosem pro celou Evropskou unii.
Prokázali jsme jistou úroveň demokratické zralosti
Vaše země je momentálně politicky v nelehké situaci. V minulých letech došlo k velkým protestům. Jak vy jako dlouholetý vůdce Černé Hory vidíte toto veřejné hnutí?
Vnímám to jako určitou etapu demokratizace a poevropštění své země. Připomenu, že před dvěma lety, koncem srpna 2020, došlo ke změně vlády. Stalo se tak po třiceti letech kontinuální vlády jedné koalice. Už samotný fakt výměny na nejvyšších postech by měl být velkým impulzem pro další demokratizaci naší země. Doma i v zahraničí přitom mnozí pochybovali, zda Černá Hora tyto změny zvládne v klidu. Já doufám, že se nám to podařilo. Během těch dvou let ale naše země bohužel neměla kvalitní vedení. Dva kabinety přišly o důvěru parlamentu.
Přesto si myslím, že Černá Hora prokázala jistou úroveň demokratické zralosti. Nedošlo k nějakým naprosto zásadním protestům. Změny navíc vycházely od opozice a v parlamentu se o nich jednalo. Vlastně díky těmto jednáním obě vlády přišly o důvěru. Důležité podle mě je, že jsme si touto cestou prošli a nezměnili rozhodnutí přijmout evropský systém hodnot.
Jednou z největších výzev je boj s korupcí. Co je třeba udělat ve vaší zemi?
Je samozřejmě spousta věcí, které představují evropské hodnoty a které na západním Balkánu stále chybí. Mám za to, že nikdo, kdo to prostředí zná, není překvapen. Bohužel jsme častěji válčili a méně se věnovali rozvoji a přibližování se k Evropě. Vznikl pak klíčový deficit v otázce vlády práva. My jsme si toho vědomi. Usilovně pracujeme na nápravě. Podmínky pro přijetí do EU se postupně změnily. Teď je klíčové splňovat právě podmínky vlády práva. Až pak je možné uzavřít další vyjednávací kapitoly. Proto se speciálně soustředíme na splnění těchto požadavků.
Pokud jde o korupci, některé postavy z opozice ukazují přímo na Vás.
To je samozřejmě součást politického repertoáru v každé zemi. O to víc v zemích našeho regionu, kde reálně má vláda práva své nedostatky. My jsme se ani za třicet let nedostali k žádoucí politické kultuře. Je pak logické, že opozice využívá kritiku za každou cenu. Sahají i k hanění politických představitelů, které viní z toho, že jim překáží na cestě k moci. Já jsem byl v nejvyšších funkcích třicet let. Proto jsem personifikoval v jejich očích toho, kdo jim brání v rozletu.
Vůbec mě tedy nepřekvapuje, že mě označují za někoho, kdo je zodpovědný za nedostatečnou vládu práva, korupci i kriminalitu. Mnohokrát jsem na to reagoval. Nejpřesvědčivější ovšem je, že uplynuly už dva roky od změny u moci. Má opozice věnovala veškeré úsilí hledání mých slabin. Do této chvíle se nepotvrdilo nic, co mi kladli za vinu. Je to prostě klasický repertoár v balkánských podmínkách.
Členství v NATO je velice pozitivní zkušeností
Vaším dlouhodobým cílem bylo plné členství v NATO. Před pěti lety jste uspěli. Splňuje vaše očekávání?
Je to pro nás velice pozitivní zkušenost. Myslím si, že Černá Hora tím získala na vnitřní stabilitě. Přijali jsme značnou část systému evropských hodnot. Posílili jsme svou zodpovědnost na regionální i globální úrovni. Účastnili jsme se různých misí počínaje Afghánistánem, přes Lotyšsko až po Irák. Dalším pozitivním důsledkem může být zesílení důvěry investorů. Velkou měrou vzrostl podíl investic ze západních zemí. A přesně to jsme si přáli.
Velkým evropským problémem je energetická krize. Jak je vaše země připravena na nadcházející zimu? Máte dostatek plynu v zásobnících?
Černá Hora doposud nebyla odkázána na dovoz plynu z Ruska. Proto v tomto ohledu nepociťujeme žádné přímé dopady aktuální energetické krize. Jsme ale přece jen součástí Evropy. A tedy i jejího energetického systému. Dotýká se nás proto i současný problém. Střetáváme se s potížemi, které představuje jednostranná závislost na dodávkách z Ruska. A vidíme, jak se Rusko snaží zneužít své energetické zdroje k vydírání Evropy. Myslím si, že Evropská unie reagovala správně. Je dobře, že se rozhodla zbavit se v krátké době závislosti na Rusku.
Je jisté, že dopady v podobě zvyšování cen pocítíme všichni. Žádná země nežije ve vzduchoprázdnu a nevyhne se dopadům. Já ale říkám, že tímto obdobím musíme projít a projevit jistou solidaritu. Ještě důležitější je ale ukázat rozhodnost. Nesmíme dovolit, aby Rusko vydíralo Evropu.
Černá Hora obvinila ruskou (vojenskou rozvědku) GRU z přípravy převratu v roce 2016. Stejná jednotka GRU, která stála za smrtícím výbuchem v českém muničním skladu ve Vrběticích, se vás pokusila přímo zavraždit.
Velice často opakuji ve svých veřejných vystoupeních, že pokus o převrat u nás a invaze na Ukrajinu je stále stejnou politikou Ruska. Ono se tím pokouší zabránit státům, aby přijaly evropské hodnoty a chce překazit rozhodnutí nezávislých zemí zvolit si svobodně vlastní budoucnost. My jsme vzdorovali těmto pokusům. Jen pár měsíců po pokusu o puč jsme se stali členskou zemí NATO. Od té doby ale cítíme stále silnější ofenzivu ruské hybridní destruktivní kampaně na západním Balkánu.
Ten nejbrutálnější útok, vycházející ze stejného základu, přišel letos na Ukrajině. Bohužel stále pociťujeme důsledky této agrese. Jsou zde zcela zjevné dopady na systém evropských hodnot a bezpečnost v Evropě. Je proto nutné, abychom Ukrajině všichni pomohli uchránit její nezávislost.
Byl jste u všech klíčových momentů Černé Hory v posledních více než třiceti letech. Jak vidíte budoucnost Balkánu, a především západního Balkánu v následujícím období?
Jsem pro evropskou budoucnost západního Balkánu. Nerad mluvím o řešeních, která nemají alternativu. Nicméně skutečně věřím, že evropská cesta všech států západního Balkánu je nejlepším možným řešením pro naše národy i region jako celek. Myslím si, že vše, co nás na této cestě provází, je tím nejlepším pro nás i samotnou Evropu. Berlínská skupina je velmi důležitou iniciativou pro dosažení tohoto cíle. Začalo to před sedmi lety v německé metropoli a následně se k tomu přidaly všechny evropské struktury včetně Evropské komise. Berlínská skupina podporuje regionální spolupráci a také spolupráci regionu s Evropou. Jde to podle standardů Evropské unie.
Nedávno vznikla myšlenka Open Balkan. Obsah je vlastně stejný, ale má to jednu zásadní vadu. Open Balkan je o ekonomickém propojování uvnitř regionu. Netrvá ale na sbližování na základě evropských standardů. Znamenalo by to spolupráci na základě našich balkánských zvyklostí. A to pro nás není zajímavé. Ani nejsme členem tohoto seskupení. Myslím si, že západní Balkán nepotřebuje alternativu k členství v Evropské unii. My potřebujeme být její součástí a Berlínská skupina nám v tomto výrazně pomáhá.
