Rozvědčík plný sovětských manýrů, tepal Putina Němcov. Zavraždili ho před deseti lety

Jedním z nemnoha vlivných představitelů opozice v Rusku ovládaném Vladimirem Putinem byl bývalý ministr a vicepremiér Boris Němcov. Pomáhal organizovat pouliční protesty proti Putinově režimu a ostře se proti němu vymezoval, několikrát jej zatkli a uvěznili. Před deseti lety, 27. února 2015, byl Němcov v Moskvě zastřelen.

Do veřejného života v někdejším Sovětském svazu se Němcov, který se narodil 9. října 1959 v Soči a vystudoval radiofyzikální fakultu univerzity v Gorkém (dnes Nižnij Novgorod), zapojil po havárii jaderné elektrárny Černobyl na jaře 1986. Byl členem ekologického hnutí Za jadernou bezpečnost v Gorkém a v roce 1990 jej zvolili do parlamentu. V srpnu 1991 podpořil prezidenta Borise Jelcina čelícího pokusu o komunistický převrat.

Po potlačení puče byl Němcov jmenován zmocněncem prezidenta v oblasti Nižnij Novgorod a následně gubernátorem této oblasti. V letech 1997 až 1998 byl prvním vicepremiérem ruské vlády, od března do listopadu 1997 zastával i post ministra paliv a energetiky. Od dubna 1998 do srpna téhož roku byl pak řadovým vicepremiérem.

Od liberálně smýšlejícího obdivovatele Margaret Thatcherové se očekávalo, že urychlí tempo hospodářských reforem v zemi. Zpočátku se o Němcovovi spekulovalo i jako o možném nástupci Jelcina. Ekonomická krize v roce 1998 však Němcova stála křeslo ve vládě a zhatila i jeho prezidentské ambice. V letech 2000 až 2003 řídil poslaneckou frakci Svaz pravicových sil (SPS) ve Státní dumě a od května 2001 do ledna 2005 byl předsedou federální politické rady SPS.

Po odchodu z parlamentu v roce 2003 se stal jedním z organizátorů pouličních protestů. Putinův režim kritizoval za zhoršující se ekonomickou situaci v zemi, za korupci provázející přípravu zimních olympijských her v Soči či za angažmá Ruska v krizi na Ukrajině. Pod názvem Putin a válka připravoval knihu shrnující důkazy o zapojení ruských ozbrojených sil do bojů na východní Ukrajině. Od září 2013 až do své smrti byl poslancem parlamentu Jaroslavské oblasti.

„Putin je člověk a rozvědčík plný sovětských manýrů. Lidé z KGB jsou velmi podezřívaví, pochybovační a mají ve zvyku manipulovat a nikomu nevěřit. Takové vlastnosti jsou u hlavy státu nesmírně zatracující,“ prohlásil Němcov v jednom z rozhovorů.

Atentát a jeho následky

Němcov byl zastřelen před deseti lety kolem půl dvanácté večer na Velkém moskvoreckém mostě, po kterém se s přítelkyní vracel z večeře v restauraci. Útočníkovi, který na Němcova vypálil asi šest ran, se podařilo uniknout v autě, kterým na místo přijel. Vražda předcházela povolené demonstraci proti Putinově vládě a válce na Ukrajině, která se měla konat 1. března.

Ještě během večeře Němcov poskytl rozhovor ukrajinskému rádiu o připravované akci. V té době pracoval na zprávě objasňující ruskou úlohu v konfliktu na Ukrajině. Smutečního pochodu, který demonstraci následně nahradil, se podle odhadu některých pořadatelů zúčastnilo sedmdesát tisíc lidí, podle policie jich bylo 16 500.

„Vždy byl kritický k politickému dění v zemi. Už v období Leonida Iljiče Brežněva věděl, co se v zemi děje. Do politiky vstoupil za období Perestrojky a Gorbačových reforem,“ uvedla jeho matka Dina Němcová. U příležitosti výročí atentátu byl zveřejněn její poslední rozhovor.

Z vraždy byla obviněna pětice Čečenců. K nejvyššímu trestu, dvaceti letům vězení, byl odsouzen bývalý příslušník speciálního čečenského bezpečnostního praporu Sever Zaur Dadajev. Prokurátorka označila pět Čečenců za bezprostřední vykonavatele nájemné vraždy. Němcovova dcera Žanna, která žije v Německu, se proti rozsudku odvolala s tím, že soud nepřihlédl k politickému motivu vraždy. Objednavatel zločinu na lavici obžalovaných neusedl a Němcovova rodina je přesvědčená, že Kreml o jeho odhalení ve skutečnosti nestojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...