Republikáni získali většinu ve Sněmovně reprezentantů. Mohla by být nejtěsnější od začátku století

Nahrávám video

Sněmovna reprezentantů je republikánská, vyplývá z projekcí amerických médií. Sčítání po amerických volbách, které se uskutečnily 8. listopadu, jim podle nich přiřklo rozhodující 218. mandát. Demokratická strana jich zatím má 211, ale republikánské vítězství již je nezvratné.

Kontrolu nad dolní komorou amerického Kongresu republikánům zajistil výsledek v kalifornském 27. volebním obvodu. Ve sněmovně jej bude zastupovat republikánský kandidát – 46letý bývalý příslušník námořnictva Mike Garcia.

Republikánská strana by letos mohla získat nejméně přesvědčivou většinu za poslední dvě dekády. V roce 2001 měli republikáni o devět křesel více než demokraté, přičemž byli ve 435členné dolní komoře dva nezávislí kongresmani.

Přesto republikáni po dvou letech dominance demokratů, kteří měli rozhodující slovo v obou komorách – byť v Senátu nejtěsnějším možným způsobem – získávají ve Washingtonu větší slovo. Budou mít více možností, jak ovlivnit zákonodárný proces. Je také možné, aby skrze parlamentní výbory zahájili sérii vyšetřování proti administrativě i rodině demokratického prezidenta Joea Bidena.

V hledáčku některých republikánů je především podnikání prezidentova syna Huntera, ale i okolnosti loňského chaotického stažení americké armády z Afghánistánu nebo původ pandemie covidu-19, uvádí agentura AP.

Ztráta demokratické většiny v dolní komoře Kongresu znamená, že v jejím čele končí Nancy Pelosiová. Republikáni na post nominovali Kevina McCarthyho, který byl dosud lídrem republikánské menšiny. Formálně se volba nového předsedy bude konat v lednu. Pelosiová ve čtvrtek rovněž oznámila, že nebude usilovat o znovuzvolení do čela demokratické frakce.

Sám Joe Biden ovšem republikánům k úspěchu ve sněmovně pogratuloval a slíbil jim spolupráci. „Američané od nás chtějí výsledky. Budu spolupracovat s kýmkoliv, republikánem i demokratem, kdo se mnou bude ochotný konat pro americký lid,“ uvedl.

Republikáni již avizovali své zahraničněpolitické cíle, kterých chtějí díky většině ve sněmovně dosáhnout. Podle Michaela McCaula, který zřejmě povede zahraniční výbor, bude Kongres chtít podrobné informace o vojenské pomoci směřující na Ukrajinu, i když ujistil, že republikáni nemají ambici ztlumit podporu země, která čelí ruské agresi. Soustředit se chce také na Čínu.

„Právě teď poměřujeme síly s komunistickou Čínou. Je naším hlavním soupeřem a pravděpodobně největší hrozbou pro národní bezpečnost,“ řekl McCaul agentuře Reuters.

Senát zůstává demokratům, republikány čeká rozhodování o Trumpově kandidatuře

Americká média nicméně poukazují na to, že tyto volby jsou úspěchem spíše pro demokraty, kteří si zachovali kontrolu nad Senátem a předešli „rudé vlně“ republikánů, kteří podle předvolebních průzkumů měli získat většinu v obou komorách Kongresu.

S blížícími se prezidentskými volbami v roce 2024 Republikánská strana také čelí rozhodnutí, zda zachovat širokou podporu bývalému prezidentu Donaldu Trumpovi, který již oznámil, že bude do nejvyššího úřadu znovu kandidovat. Trumpem podporovaní kandidáti 8. listopadu ve voličích neprobudili takovou míru sympatie, která by zahnala vnitrostranické pochyby.

„Nezískali jsme dostatečnou podporu mezi nezávislými a umírněnými republikánskými voliči, protože mají dojem, že ve vedení naší strany panuje chaos a negativita,“ řekl listu The New York Times Mitch McConnell, který byl ve středu zvolen šéfem republikánské menšiny v Senátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...