Řekové protestují kvůli únorové srážce vlaků, zastavila se letecká i lodní doprava

Řecko ochromila generální stávka vyhlášená kvůli srážce vlaků z 28. února, která si vyžádala 57 obětí a kvůli níž od té doby nejezdí v zemi vlaky. Zastavila se letecká doprava, nejezdily lodě na řecké ostrovy, státní nemocnice fungovaly v nouzovém režimu, zavřené zůstaly i školy. V řadě měst se konaly demonstrace, v Aténách se skupiny radikálů střetly s policií.

Největší manifestace se konaly v Soluni a v Aténách. V řecké metropoli se střetli radikální účastníci protestu s policisty, na něž házeli zápalné lahve, policie odpověděla slzným plynem. Nejsou zprávy o zraněných či zatčených.

V Aténách lidé položili květiny a zapálili svíčky na hlavním vlakovém nádraží. Demonstranti nesli různé transparenty, mimo jiné s nápisem „zločin nebude zapomenut“. Mnozí totiž viní vládu, že k nejhoršímu železničnímu neštěstí v dějinách země přispěla, když nezajistila bezpečnost železniční dopravy. Smlouvu na automatický varovný systém podepsala už předchozí socialistická vláda, dosud ale nebyla zcela realizována.

V řecké metropoli metro jezdilo jen několik hodin, aby lidé mohli dojet na demonstraci. Autobusová doprava funguje po většinu dne, její zaměstnanci se ale ke stávce připojili ráno a připojí se rovněž večer. Kvůli stávce z přístavů nevyjely trajekty, veřejné nemocnice fungují jen v pohotovostním režimu. Stávka letových dispečerů zastavila leteckou dopravu, zrušeny byly i spoje z Atén do Prahy a zpátky.

Stávkující Athéňané s transparenty
Zdroj: Socrates Baltagiannis/ČTK

Vlaky mají začít jezdit koncem března

Železniční doprava v Řecku se má postupně obnovovat od 22. března, oznámila tento týden vláda. Jako první by mělo být obnoveno příměstské vlakové spojení mezi přístavem Pireus, Aténami a jejich mezinárodním letištěm, které leží asi 20 kilometrů východně od metropole. Od téhož dne má znovu začít fungovat nákladní železniční doprava mezi Aténami a Soluní a také některé regionální spoje. Osobní doprava na trati mezi Aténami a Soluní, na které se vlaky srazily, má být obnovena 1. dubna.

Zajistit bezpečnost vlakové dopravy do doby, než bude dokončena instalace automatického varovného systému, vláda hodlá několika opatřeními. Na každé stanici budou dva přednostové, sníží se maximální rychlost na některých úsecích tratí a urychlí se nábor zaměstnanců.

Nehoda může ovlivnit i volby

V Řecku se nejpozději do července mají konat parlamentní volby, datum zatím není stanoveno. Vláda premiéra Kyriakose Mitsotakise měla dlouho v průzkumech výrazný náskok před hlavní opoziční stranou SYRIZA vedenou Alexisem Tsiprasem, který byl premiérem do července 2019. Náskok ale v posledních týdnech, po srážce vlaků, ztrácí.

Osobní vlak se 350 cestujícími se 28. února krátce před půlnocí čelně srazil s nákladním vlakem u města Larisa, několik vagonů se po srážce vzňalo a mnozí cestující v nich uhořeli. Po nehodě, kvůli níž rezignoval ministr dopravy, v zemi začaly protesty a stávka zaměstnanců železnic. Premiér Mitsotakis se pozůstalým omluvil a přiznal, že i jeho vláda a také ta předchozí nesou svůj díl viny, když nezajistily bezpečnost vlakové dopravy.

Kvůli srážce vlaků byli zatčeni čtyři lidé, jako první přednosta stanice v Larise, který přiznal, že kvůli jeho chybě se vlaky ocitly na stejné koleji. Zadržen byl také inspektor, který devětapadesátiletého přednostu na stanici přidělil, ačkoliv neměl dost zkušeností. Trestně stíháni jsou i dva další přednostové stanic, kteří v osudný den odešli z práce dříve. Všichni čtyři čelí obvinění z ohrožení bezpečnosti dopravy, za což hrozí v Řecku až doživotní trest.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 26 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 35 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...