Reakci Francie na nepokoje v Nové Kaledonii pozorně sleduje Čína. Mocnosti se přetahují o vliv v regionu

Ambice prezidenta Emmanuela Macrona na posílení vlivu Francie v Tichomoří by při příliš tvrdé reakci na nepokoje v Nové Kaledonii mohly vzít za své. S odkazem na představitele a analytiky ze států v regionu to uvedla agentura Reuters. Ostrovní státy v Tichém oceánu jsou kvůli své strategické poloze dlouhodobě v centru zájmu světových mocností, v posledních letech především Číny. Ta se pomocí příslibů investic a rozšíření bezpečnostní spolupráce snaží rozšířit svůj vliv a tím z oblasti vytlačit Západ.

Zatímco Paříž posílá stovky policistů a specialistů na potlačování nepokojů do Melanésie, v jejich cílové destinaci Nové Kaledonii téma francouzského kolonialismu znovu rozdmýchává emoce. Vlnu nepokojů vyvolala chystaná změna volebního práva, podle které by Francouzi žijící v tomto zámořském území alespoň deset let mohli hlasovat v místních volbách. To se nelíbí domorodým Kanakům, jejichž menšina v současnosti představuje asi 40 procent obyvatelstva. Původní obyvatelé se obávají oslabení vlivu na tamní politiku.

Peking usiluje o prohloubení svých bezpečnostních vazeb na tichomořských ostrovech. Ty pro něj mají význam z důvodu jejich strategické polohy mezi USA a Asií, píše agentura Reuters. Bezpečnostní pakt Šalamounových ostrovů s Čínskou lidovou republikou (ČLR) v roce 2022 znepokojil Washington, od té doby se však ČLR další obchodní a bezpečnostní dohody v oblasti podepsat nepodařilo.

Kouř táhnoucí se z obydlené oblasti v Nové Kaledonii
Zdroj: Reuters/Olivia Iloa

Komunistický režim přesunul svou pozornost a finanční podporu na organizaci Melanesian Spearhead Group (MSG). Ta vznikla v roce 1986 s cílem podpořit nezávislost melanéských zemí na koloniální nadvládě. Členem této organizace jsou Papua Nová Guinea, Fidži, Vanuatu a Šalamounovy ostrovy. Kromě těchto států nacházejících se v centru mocenského soupeření o vliv, je součástí uskupení také novokaledonská politická strana Národní fronta pro osvobození Kanaků a socialistů (FLNKS). Ta prosazuje nezávislost ostrova na Francii.

Čína nabízí investice

V červenci 2023 se Macron stal první francouzskou hlavou státu, která Vanuatu od získání nezávislosti v roce 1980 navštívila. Ve svém projevu varoval před „novým imperialismem“ a ohrožením suverenity malých tichomořských států ze strany Číny. Komunistická země je pro Vanuatu největším zahraničním věřitelem.

Vedoucí představitelé MSG se v srpnu minulého roku sešli, aby zvážili bezpečnostní spolupráci s Čínou. Z jednání však žádné rozhodnutí nebylo přijato. Ve čtvrtek vydal předseda uskupení a vanuatský premiér Charlot Salwai prohlášení, v němž kritizoval Francii za nepokoje a požadoval, aby upustila od volební reformy, která oslabí hlasy Kanaků v Nové Kaledonii. Francie ve stejný den vyhlásila dvanáctidenní výjimečný stav.

„Vanuatu je podrážděné,“ sdělil agentuře Reuters vanuatský zákonodárce, který si nepřál být jmenován a poukázal na protikoloniální nálady na sociálních sítích v reakci na smrt tří kanackých mladíků při protestech.

Nová Kaledonie je jedním z pěti francouzských teritorií v Asii a Oceánii. Na ostrově žije zhruba 270 tisíc lidí, kromě Kanaků lidé původem z Evropy a potomci přistěhovalců z asijských a tichomořských území. Francie ostrov anektovala v roce 1853 a v roce 1946 udělila kolonii status zámořského území. Dlouhodobě jím otřásají hnutí za nezávislost. Přesto se v uplynulých letech voliči v referendech třikrát vyslovili pro zachování vazeb na Paříž.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...