Rakouský prezident jmenoval přechodnou vládu nestraníků, je v ní šest mužů a šest žen

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen jmenoval novou přechodnou vládu kancléřky Brigitte Bierleinové. Kabinet, který tvoří nestraničtí odborníci, má zemi vést až do doby, než bude po zářijových předčasných volbách sestavena nová vláda. Bierleinová je vůbec první ženou v čele rakouské vlády.

Van der Bellen při slavnostním aktu vyjádřil potěšení nad tím, že Rakousko má poprvé kancléřku a že 12 vládních postů je rozloženo rovnoměrně mezi muže a ženy. Podle agentury APA jde o kabinet s největším podílem žen v dějinách poválečné druhé rakouské republiky. Zároveň to je první vláda expertů v dějinách druhé republiky.

„Žijeme ve stabilním právním státě s vynikající spolkovou ústavou,“ prohlásila kancléřka Bierleinová ve svém prvním projevu ve funkci. Rakouské občany ujistila, že jim bude nová vláda poskytovat „neomezeně a v nejvyšší kvalitě“ veškeré služby státu.

Důležité je pro ni pečlivé nakládání s penězi vybranými od daňových poplatníků; proto má nová vláda méně ministerstev, žádné státní tajemníky a štíhlejší resortní kabinety, vysvětlila Bierleinová. Nová rakouská vláda je jednou z nejštíhlejších, má o dva členy méně než ta předchozí.

Prezident rovněž zdůraznil, že rakouská politika si nyní musí vydobýt zpět důvěru. „Důvěra je základem našeho spolužití,“ prohlásil. Řekl také, že polovina Evropy a světa nyní sleduje Rakousko, a to by se mělo prezentovat ze své nejlepší stránky.

Vládní krizi způsobilo skandální video s šéfem svobodných

Rakousko se ocitlo ve vládní krizi po rozpadu koalice kvůli skandálu kolem videa, na němž tehdejší šéf Svobodných (FPÖ) a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří s ženou, která se vydává za neteř ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.

Po rozpadu koalice chtěl kancléř a předseda lidové strany (ÖVP) Sebastian Kurz dovést zemi k předčasným volbám s jednobarevnou vládou doplněnou o odborníky. Parlament ale kancléři i celé rekonstruované vládě po několika dnech působení vyslovil nedůvěru. Zemi pak řídil lidovecký vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger. 

Kabinet by měl vyhovovat všem stranám

Vicekancléřem a ministrem spravedlnosti v úřednickém kabinetu Bierleinové bude bývalý předseda nejvyššího správního soudu Clemens Jabloner, ministrem zahraničí diplomat Alexander Schallenberg.

Novým ministrem vnitra se stal Wolfgang Peschorn, dlouholetý šéf finanční prokuratury. O tento resort se vedly pravděpodobně největší spory. Lidová strana (ÖVP) chtěla podle rakouských médií do funkce prosadit šéfa hornorakouské policie Andrease Pilsla, což ale odmítly špičky ostatních parlamentních stran.

Ačkoli jsou členy nové vlády veskrze nestraníci, většina z nich už sloužila na vysokých úřednických postech na jednotlivých ministerstvech a má blízko k té či oné politické straně. Bierleinová se podle APA snažila svůj kabinet sestavit tak, aby panovala vyváženost mezi ministry blízkými ÖVP, sociálnědemokratické straně (SPÖ) i svobodným.

Například nový ministr financí Eduard Müller, který už na ministerstvu působil, má blízko k ÖVP. Totéž platí o ministryni školství Iris Eliise Rauskalaové či o ministryních hospodářství a zemědělství Elisabeth Udolfové-Stroblové a Marii Patekové.

K SPÖ má blízko kromě Jablonera například nová ministryně pro rodinu Ines Stillingová a ministryně práce a sociálních věcí Brigitte Zarflová, ale také ministr obrany Thomas Starlinger. Novým ministrem dopravy se stal dosavadní generální tajemník na ministerstvu Andreas Reichhardt, jenž má blízko k předchozímu šéfovi resortu Norbertu Hoferovi (FPÖ).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 25 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 34 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...