Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem. To představuje novou výzvu pro ruského vůdce Vladimira Putina, jenž má v důsledku války na Ukrajině stále slabší vliv na regionální spojence Moskvy. Tato urážka od tradičního Putinova spojence následovala po katastrofálním summitu šesti bývalých sovětských republik, píše list The Guardian.
Během středeční „rodinné“ fotografie vedoucích představitelů Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v Jerevanu arménský premiér Nikol Pašinjan od Putina, jenž stál po jeho levici, poodstoupil. Následně odmítl podepsat společné prohlášení ze summitu, když se ohradil proti nedávným neúspěchům ODKB, tedy dohody o vzájemné obraně mezi Arménií, Běloruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Ruskem.
Pašinjan vyjádřil frustraci nad tím, že se mu nedostalo odpovědi na jeho formální žádost, aby ODKB zasáhla ve prospěch Arménie poté, co se jeho země v září stala terčem nového útoku z Ázerbájdžánu. Arménie a Ázerbájdžán jsou už tři desetiletí v přerušovaném konfliktu o Náhorní Karabach, enklávu mezinárodně uznávanou jako součást Ázerbájdžánu, kterou však z velké části ovládá většinové arménské etnikum.
Poté, co mezi zeměmi vypukly v září zatím poslední násilnosti, které si vyžádaly životy 207 arménských a osmdesáti ázerbájdžánských vojáků, se na sociálních sítích objevily hrůzné snímky údajných válečných zločinů. Mezi nimi i fotografie nahé arménské vojákyně s uříznutýma nohama, vydloubnutýma očima a uříznutým prstem v ústech.
Křehké příměří v ohrožení?
„Je deprimující, že členství Arménie v ODKB neodradilo Ázerbájdžán od agresivních akcí,“ pronesl Pašinjan na zasedání v arménské metropoli.
V pátek vyšlo najevo, že arménský premiér usiloval o zapojení Francie do posledního pokusu rozvíjet současné křehké příměří. Rozhovory jsou naplánovány na 7. prosince v Bruselu. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev však v reakci na to prohlásil, že summit ruší, protože nemůže akceptovat roli Francie. Šéfa Elysejského paláce obvinil z „protiázerbájdžánského postoje“. „Je jasné, že za těchto okolností a s tímto postojem se Francie nemůže podílet na mírovém procesu mezi Ázerbájdžánem a Arménií,“ má jasno Alijev.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na dotaz ohledně Alijevových komentářů v pátek řekl, že Moskva, která v roce 2020 vyslala do regionu pět tisíc členů mírových sil, je připravena pomoci zprostředkovat další dohody.
Sovětské dědictví
Pro Putina poškozující optika summitu poukazuje na rostoucí křehkost ruského vlivu na jeho bezprostřední sousedy, upozornil Tom de Waal z think-tanku Carnegie Europe, který se specializuje na východní Evropu a kavkazský region. Instituce, jejichž prostřednictvím Kreml prosazuje měkkou moc, podle něj selhávají a reálná síla ruské tvrdé moci se ukazuje na Ukrajině.
„Je to součást širšího trendu, v němž Rusové stále žijí v sovětském dědictví, kdy vnímají své sousedy jako jakési mladší partnery, kteří jsou jim zavázáni, ale jsou to suverénní země. ODKB má být obrannou organizací, avšak pokud jde o Arménii, neplní své závazky,“ vysvětlil de Waal.
Arménská kritika navazuje na výroky kazachstánského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, který na zářijovém Valném shromáždění OSN ruskou válku na Ukrajině kritizoval.
Arménie se kvůli slabé Moskvě ohlíží jinam
Podle Emila Avdalianiho, profesora na Evropské univerzitě v gruzínském Tbilisi, se Arménie pokouší diverzifikovat své zahraniční vztahy s ohledem na slabost Ruska. „Závislost na Rusku je smrtící, a proto Jerevan usiluje o sblížení s Tureckem, užší vazby s Evropskou unií, Íránem a Čínou,“ vypočítává Avdaliani, který působí i v think-tanku Geocase.
„Je to důsledek polovičatého přístupu Moskvy k Arménii a především oslabení pozice Ruska na jižním Kavkazu v důsledku jeho stále více neúspěšné války na Ukrajině,“ dodal.
Arménští demonstranti mezitím vyzývali Rusko, aby z Ukrajiny odešlo. „Protesty naznačují posun v arménském vnímání Ruska,“ domnívá se Avdaliani. „Jeho nespolehlivost jako spojence se stala hmatatelnou. Protiruské nálady byly mezi arménskými politickými elitami vždy přítomny, ale nyní se mění v odpor,“ míní profesor.
Protesty podle něj prospěly Pašinjanovi, jelikož mu umožnily poukázat na to, že Arménie potřebuje konkrétní záruky, a nikoliv jen prázdné sliby. „Neznamená to, že Arménie z ODKB vystoupí, ale to, že se Jerevan snaží ovlivnit negativní dynamiku v tomto uskupení,“ uzavřel Avdaliani.
