Ruský vládce Vladimir Putin během posledního hovoru s prezidentem USA Donaldem Trumpem naznačil, že je ochoten vzdát se částí ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti, které ruské síly částečně okupují, výměnou za celou Doněckou oblast. Píše to deník The Washington Post (WP) s odkazem na dva vysoce postavené americké činitele. Podle informací deníku Financial Times (FT) Trump v pátek vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k přijetí ruských podmínek. Putin údajně pohrozil „zničením“ Ukrajiny, pokud podmínky nesplní.
Šéf Kremlu zavolal Trumpovi ve čtvrtek. Kromě toho, že se snažil prezidenta USA odradit od dodávek střel Tomahawk Ukrajině, podle zdrojů WP požadoval, aby Kyjev předal Rusku plnou kontrolu nad Doněckou oblastí, což si kladl jako podmínku pro ukončení války.
Naopak naznačil ochotu vzdát se částí Záporožské a Chersonské oblasti, což někteří představitelé Bílého domu označili za „pokrok“.
„Jako byste prodávali vlastní nohu“
Jeden vysoce postavený evropský diplomat však varoval, že Ukrajina bude návrh pravděpodobně vnímat úplně jinak. „Je to, jako byste jim prodávali vlastní nohu výměnou za nic,“ poznamenal.
Trump se k požadavku Kremlu veřejně nevyjádřil, ale po pátečním setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě vyzval obě strany, aby „zastavily zabíjení a uzavřely dohodu“.
Tento vývoj představuje posun od Putinovy pozice v dubnu, kdy ruský vládce odmítl americký návrh na zmrazení nepřátelských operací podél současných frontových linií.
Místo toho trval na tom, že jakákoli mírová dohoda musí Rusku poskytnout plnou kontrolu nad Krymem a všemi čtyřmi regiony, které jsou nyní částečně okupovány: Doněckem, Luhanskem, Záporožím a Chersonem, všímá si server Kyiv Independent.
Očekává se, že Trump s Putinem budou pokračovat v jednáních na plánovaném summitu v Maďarsku, který se má konat v nadcházejících týdnech. Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó v pátek sdělil, že hovořil se svými americkými a ruskými protějšky a že přípravy na schůzku stále probíhají.
Ukrajinský prezident páteční jednání s Trumpem v Bílém domě označil za produktivní, odmítl však hovořit o tom, zdali se mu dostalo konkrétní odpovědi na žádost o tomahawky, jimiž by Kyjev zasáhl cíle až v oblasti Uralu. „Je dobře, že prezident Trump neřekl ne, ale dnes neřekl ani ano,“ poznamenal k dodávkám střel dlouhého doletu v rozhovoru se stanicí NBC.
Putin údajně pohrozil „zničením“ Ukrajiny
Podle informací deníku FT Trump v pátek vyzval Zelenského, aby přijal ruské podmínky pro ukončení války. Zároveň varoval, že šéf Kremlu Vladimir Putin pohrozil „zničením“ Ukrajiny, pokud tyto podmínky nesplní.
Během schůzky Trump údajně trval na tom, aby Zelenskyj předal Rusku celou východní část Donbasu, a opakovaně zmiňoval body, které ruský vládce nastolil při jejich telefonickém rozhovoru o den dříve, napsal deník s odvoláním na osoby obeznámené s touto záležitostí.
Ukrajině se nakonec podařilo Trumpa přesvědčit, aby podpořil zmrazení současných frontových linií, uvedl FT. Trump po schůzce řekl, že by obě strany měly zastavit boje. Zelenskyj to označil za důležitý bod.
Pomalý postup ruských sil
Časopis The Economist vypočítal, že pokud bude ruská ofenziva pokračovat současným tempem, Kreml by do června 2030 obsadil celou Luhanskou, Doněckou, Chersonskou a Záporožskou oblast a dalších 103 let by potřeboval k dobytí celé Ukrajiny.
„Od doby, kdy se bojové linie stabilizovaly po skončení první ukrajinské protiofenzivy v říjnu 2022, se sotva pohnuly. Žádné velké město nezměnilo majitele,“ poznamenal list.
Od zahájení rozsáhlé ruské ofenzivy letos v květnu se kremelským silám podařilo dobýt podle výpočtů jen 0,4 procenta ukrajinského území a nedosáhly žádných klíčových cílů.
Rusko navíc platí za minimální zisky na bojišti obrovskou cenu. „Náš metaodhad naznačuje, že od začátku totální invaze do ledna letošního roku dosáhly ruské ztráty 640 tisíc až 877 tisíc vojáků, z nichž 137 tisíc až 228 tisíc zemřelo. Do 13. října se tyto počty zvýšily téměř o šedesát procent na 984 tisíc až 1,438 milionu obětí, včetně 190 tisíc až 480 tisíc mrtvých,“ uvádí The Economist.
Tyto hrubé výpočty podle listu naznačují, že vojáci padlí ve válce představují 0,5 až 1,2 procenta ruské předválečné kohorty mužů mladších 60 let, ve srovnání s 0,6 a 1,3 procenta na Ukrajině.
Podle analytiků se ale schopnost Ruska bojovat současným tempem může chýlit ke konci. „Pokud bude Putin bez ohledu na to pokračovat, vystavuje se dalšímu riziku. Po třech letech zmařených ofenziv může být náhlý kolaps pravděpodobnější v ruské válečné ekonomice než v obranných liniích Ukrajiny,“ podotýká The Economist.
