Putin zabil mého muže, protože ho nedokázal zlomit, prohlásila Julija Navalná

Nahrávám video

Julija Navalná, vdova po ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném, obvinila z manželovy smrti ruského vůdce Vladimira Putina. Ve videovzkazu uvedla, že chce pokračovat v práci svého muže a bojovat za svobodné Rusko. Putin podle ní Navalného zabil, protože „ho nedokázal zlomit“, a přislíbila, že brzy společně s manželovými spolupracovníky promluví o konkrétní příčině, proč se ho šéf Kremlu rozhodl odstranit. Matce Navalného ruští představitelé údajně odepřeli přístup do márnice, kde je údajně uložené jeho tělo.

Ruské úřady podle Navalné skrývají tělo jejího manžela. Obvinila je, že čekají na to, až z jeho těla vyprchají stopy nervově paralytické látky novičok. Matku Navalného a jeho advokáty v pondělí ruští představitelé nepustili do márnice v Salechardu na severu Ruska, kde je patrně uloženo tělo opozičního představitele, podle serveru Meduza to uvedla politikova mluvčí Kira Jarmyšová.

Ruské úřady kromě toho podle Jarmyšové sdělily matce i právním zástupcům, že příčina smrti Navalného se stále vyšetřuje a že tělo nevydají, protože s ním v příštích čtrnácti dnech podniknou blíže neupřesněnou chemickou analýzu. „Brzy ráno Alexejova matka a advokáti přijeli k márnici. Dovnitř je nepouštějí. Jednoho z advokátů doslova vystrčili. Na otázku, zda tam je Alexejovo tělo, pracovníci neodpovídají,“ napsala Jarmyšová na síti X.

Vyšetřovací výbor, který plní roli kriminální ústředny, kromě toho Navalného blízkým oznámil, že vyšetřování okolností jeho smrti bylo prodlouženo. „Víme, proč konkrétně Putin Alexeje před třemi dny zabil. Brzy vám o tom řekneme,“ sdělila Navalná.

Navalná podotkla, že chce žít ve svobodném Rusku a chce jej pomoci vybudovat. Dodala, že smrt jejího muže Alexeje jí zlomila srdce, ale nemůže se vzdát. „Budu pokračovat v práci Alexeje Navalného. Pokračovat v práci za naši zemi a vyzývám vás, abyste stáli po mém boku,“ apelovala ve videoprojevu Navalná. Rusy vyzvala, aby se nebáli a jednali.

Média poukazují na nejasnosti

Navalnyj byl roky hlavní tváří ruské opozice a hlasitě kritizoval režim prezidenta Vladimira Putina především za korupci. Od roku 2021 byl ve vězení. Minulý týden v pátek vězeňská služba oznámila, že sedmačtyřicetiletému politikovi se po procházce ve vězeňské kolonii za polárním kruhem udělalo špatně, ztratil vědomí a nepodařilo se ho oživit.

Zprávy o opozičníkově úmrtí jsou spojeny s mnoha nejasnostmi. Opoziční list Novaja gazeta s odvoláním na nejmenovaného pracovníka záchranářů napsal, že na Navalného těle byly modřiny, které mu mohly způsobit během záchvatu pouta. „Člověk sebou škube v záchvatu, snaží se ho držet, ale pouta jsou velmi pevná, a tak vznikají podlitiny,“ popsal záchranář. Uvedl také, že Navalnyj měl modřinu na hrudníku, která může vzniknout v souvislosti s masáží srdce.

Navalnyj mohl tedy mít zástavu srdce, vyvodil opoziční list s tím, že ale nejsou žádné zprávy o jejích možných příčinách. List nicméně připomněl, že v roce 2020 byl tento známý kritik Kremlu podle západních expertů otráven bojovou látkou ze skupiny novičok. Takovéto látky v organismu zvyšují přítomnost neuropřenašeče acetylcholinu, což má vliv na řadu faktorů včetně fungování srdce, řekl dříve v souvislosti s Navalného otravou lékař a odborník na intenzivní medicínu Michail Fremderman.

Podezření také vzbuzuje rychlost, s jakou po pátečním oznámení o Navalného smrti vězeňská služba přišla s prohlášením, které působilo jako předem připravené, nebo s jakou mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předstoupil s komentářem před média, podotkl britský deník The Times. „Toto rychlé načasování může znamenat jenom jedno – vše bylo dopředu naplánováno a zkoordinováno,“ uvedla lidskoprávní organizace Gulagu.net.

Od jednoho z Navalného spoluvězňů Novaja gazeta zjistila, že se vězni o opozičníkově smrti dozvěděli v pátek už v deset hodin dopoledne místního času. Navalného smrt byla ale oficiálně oznámena až po druhé hodině místního času.

Nezvyklého dění v trestaneckém zařízení si tento nejmenovaný vězeň ale všimnul už večer předchozího dne. Správa zařízení podle něj zesílila ochranu a večer a během noci do areálu třikrát přijížděla jakási auta. Naopak následující den ráno žádné sanitky podle něj nepřijížděly a objevily se až poté, co se vězni dozvěděli o Navalného úmrtí. „Proto si myslím, že Navalnyj zemřel mnohem dřív než v ten čas, který řekli. Nejspíš ještě předchozí den večer,“ uvedl tento zdroj opozičního listu.

Předvolání ruských velvyslanců

Ministerstva zahraničí Německa, Švédska, Francie, Španělska a Nizozemska si kvůli smrti Alexeje Navalného předvolala ruské velvyslance v Berlíně, Stockholmu, Paříži, Madridu a Haagu. Berlín žádá propuštění všech politických vězňů v Rusku, dodala v této souvislosti mluvčí německé vlády.

„Je šokující, že jsou v Rusku zatýkáni lidé při položení květin k uctění památky Alexeje Navalného,“ cituje mluvčí list Deutsche Welle.

Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné oznámil zprávu o předvolání ruského ambasadora v Paříži během své pondělní návštěvy Argentiny. K Navalného úmrtí v sibiřské trestanecké kolonii dodal, že „režim ruského vládce Vladimira Putina opět ukázal svou skutečnou podstatu“.

„Evropská unie musí jednat proti politickému útlaku v Rusku. Je to o to důležitější, že 16. února zemřel ve vězení Alexej Navalnyj,“ uvedl v dnešním prohlášení švédský ministr zahraničí Tobias Billström. Tisková zpráva jeho úřadu oznámila, že švédská vláda na evropské úrovni iniciovala prozkoumání možnosti nových sankcí vůči Moskvě.

Předvolání ruského velvyslance v Madridu dnes večer oznámilo španělské ministerstvo zahraničí, uvedla stanice RTVE. Již v pátek šéf španělské diplomacie José Manuel Albares vyzval Rusko, aby objasnilo všechny okolnosti úmrtí známého odpůrce Putinovy vlády. Podle Albarese nesou v konečném důsledku odpovědnost za Navalného úmrtí „ti, kteří ho nespravedlivě zavřeli do vězení z politických důvodů“.

Nizozemská ministryně zahraničí Hanke Bruinsová Slotová uvedla, že odpoledne nechala předvolat ruského velvyslance, aby ho požádala o objasnění okolností Navalného smrti. „Důrazně vyzýváme Rusko, aby předalo Navalného tělo jeho rodině a blízkým,“ uvedla ministryně, podle které ruský opozičník zaplatil nejvyšší cenu v boji za svobodné a demokratické Rusko.

K předvolání ruského velvyslance přistoupila již minulý týden Británie. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake oznámil, že ministr Jan Lipavský (Piráti) v tomto případě dává přednost celounijnímu postupu. V pondělí v Bruselu šéf diplomacie uvedl, že Česko podporuje přijetí dalších sankcí vůči Rusku kvůli Navalného smrti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 31 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 33 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...