Putin v Bělehradu vyznamenal Vučiče řádem přátelství. Obě země podepsaly řadu dohod o spolupráci

Více než dvacet dohod a memorand o dvoustranné spolupráci bylo podepsáno při návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Bělehradu. Host byl podle očekávání přivítán okázale a před chrámem svatého Sávy mu podle médií dalo najevo přízeň až 120 tisíc lidí. Putin svého srbského kolegu Aleksandara Vučiče ocenil řádem Alexandra Něvského za přátelství k Rusku a na oplátku dostal darem již třetího psa – štěně šarplanince. Večer šéf Kremlu z Bělehradu odletěl.

Podle televize B92 se podepsané dokumenty týkají například spolupráce v oblasti rozvoje digitálních technologií, využívání jaderné energie k mírovým účelům, spolupráce při mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru. Významné dohody podpoří rozvoj železniční dopravy v Srbsku, spolupráci v oblasti energetiky nebo zapojení ruských společností do průmyslové výroby v Srbsku.

Putin na návštěvě chrámu svatého Sávy
Zdroj: Maxim Šipenkov/Pool via REUTERS

Putin byl v srbské metropoli přivítán s nejvyššími poctami a jeho návštěvu provázela v Srbsku dosud nevídaná bezpečnostní opatření za účasti údajně až sedmi tisíc policistů. Další stovky elitních specialistů prý dorazily z Moskvy. Kvůli bezpečnostním opatřením byla zablokovaná doprava ve značné části metropole.

Putin sdělil, že při setkání se svým hostitelem hovořili o širokém spektru otázek, zejména o rozvoji vzájemného obchodu a dvoustranné ekonomické spolupráci. Řekl mimo jiné, že Gazprom plánuje zvýšit dodávky zemního plynu do Srbska. Zmínil se rovněž o tom, že firma Gazpromněfť už vložila do srbského energetického koncernu NIS tři miliardy dolarů (přes 67 miliard korun) a plánuje investovat dalších 1,4 miliardy.

Návštěva se odehrála v době, kdy se v Bělehradě konají poměrně silné demonstrace, jejichž účastníci dávají najevo nespokojenost s Vučičem; obviňují ho z příliš autokratického vládnutí a arogance. Protiváhou měla být velká manifestace podpory Vučičovi a Putinovi před chrámem svatého Sávy, které se podle médií zúčastnilo až 120 tisíc lidí z různých částí Srbska. 

Nahrávám video

Moskva podporuje Bělehrad v otázce Kosova

V předvečer návštěvy ruský prezident ocenil, že srbské vedení rozhodně odmítá členství v NATO a „pevně se drží zachování neutrality země“. Srbským listům Politika a Večernje novosti také řekl, že Moskva plně respektuje rozhodnutí srbského vedení vstoupit do Evropské unie a nestaví kvůli tomu Bělehrad před dilema, jako to podle něj činí „západní partneři“.

Slíbil také pokračovat v posilování srbské obranyschopnosti dodávkami ruských zbraní, jako byly stíhačky MiG-29, které Moskva poskytla jako vojenskou pomoc.

V Srbsku je nyní Rusko považováno za velkého přítele zejména kvůli tomu, že Moskva rozhodně podporuje Bělehrad v jeho odmítání uznat nezávislost Kosova. Nicméně v několika městech severosrbské autonomní oblasti Vojvodina, včetně správního střediska Nového Sadu, se objevily nápisy v angličtině „Putine, jdi domů“. Podepsány byly organizací Mladá Vojvodina, která už podobné protestní akce v minulosti zorganizovala.

Vučič si také vysoce cení toho, že Moskva zablokovala v Radě bezpečnosti OSN britský návrh rezoluce, jenž by Srbsko označil za stát, který spáchal genocidu.

Západ obviňuje Rusko z vměšování do dění na Balkánu, včetně pokusu o státní převrat v Černé Hoře z roku 2016, pokusů o destabilizaci Bosny a snahy přispět ke zmaření dohody Makedonie s Řeckem, jež by Makedonii otevřela cestu k euroatlantické integraci.

Putin na druhé straně tvrdí, že Evropská unie nutí Srbsko, aby si vybralo mezi Moskvou a Západem. Kritizuje rovněž rozšiřování Severoatlantické aliance na Balkánu, které podle něj region destabilizuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...