Putin se vždy snažil dát své kriminální kroky do právního rámce, komentuje pseudoreferenda Procházková

Nahrávám video

Úterý bylo posledním z pěti dnů, kdy byly zhruba čtyři miliony obyvatel Moskvou okupovaných území Ukrajiny nuceny hlasovat v pseudoreferendech o připojení k Ruské federaci. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové se ruský prezident Vladimir Putin tímto zinscenovaným hlasováním snaží o právní zarámování svých kriminálních činů a sbírá také argumenty pro mobilizované muže.

Procházková v Horizontu ČT24 označila zinscenované hlasování za nacvičenou hru. „Putin se vždy snažil své naprosto kriminální kroky zarámovat do nějakého právního rámce. Proto bylo v roce 2014 uspořádáno referendum na Krymu, ačkoliv fakticky vůbec být uspořádáno nemuselo a Rusové mohli anektovat Krym jen tak. A stejně tak se nemuselo z čistě praktických důvodů konat žádné 'referendum' nyní,“ řekla.

Domnívá se, že o takovéto právní zarámování se šéf Kremlu snaží i s ohledem na domácí publikum, respektive mobilizované muže. „Aby mohl argumentovat tím, že nyní Rusko skutečně brání součást svého území. A že ti lidé, kteří tam žili, byli opravdu osvobozeni a chtěli se vrátit domů, do Ruské federace,“ vysvětluje.

„Referendum“ podle ní má navíc ještě zvláštní efekt. „Je to vlastně takové svérázné sčítání lidu. Protože Rusové vůbec nevěděli, kdo z těch oblastí utekl, kdo zůstal, na jakých adresách ti lidé žijí,“ upozornila. Dodala, že zároveň Rusko si tímto vytvořilo i seznam mužů, kteří mohou být v budoucích dnech mobilizováni.

V pseudoreferendech museli hlasovat, nebo spíše schválit představu Moskvy, obyvatelé části východoukrajinských oblastí, Doněcké a Luhanské, a také části jižních oblastí, Záporožské a Chersonské. Mnozí hlasovali proti svému přesvědčení, jiní ve víře, že aspoň dříve skončí boje.

Spekuluje se, že Putin hodlá rozšíření území Ruska vyhlásit v Dumě už v pátek. Nedlouho po uzavření hlasovacích místností ruské tiskové agentury tvrdily, že podle dosud sečtených hlasů se většina lidí vyslovila pro připojení k Rusku.

Západ výsledky neuzná

Západní představitelé dopředu avizovali, že výsledky těchto nelegálních referend neuznají. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová v rozhovoru se stanicí BFM TV uvedla, že hlasování uspořádaná Moskvou v okupovaných a ovládaných částech Ukrajiny jsou bezcenná a neupřímná fraška. „Nemají žádnou legitimitu, žádnou hodnotu, neuznáme je, a co víc, povedou k sankcím ze strany Francie, Evropy a dalších států mezinárodního společenství,“ zdůraznila.

Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová oznámila, že Spojené státy předloží Radě bezpečnosti OSN ke schválení rezoluci odsuzující „referendum“.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na Twitteru napsal, že hlasování, která Moskva provedla v okupovaných oblastech Ukrajiny, jsou flagrantním porušením mezinárodního práva.

„Spojenci v NATO jsou neochvějní ve své podpoře suverenity Ukrajiny a jejího práva na sebeobranu. Falešná referenda, která provádí Rusko, nemají žádnou legitimitu a jsou bezostyšným porušením mezinárodního práva. Tato území jsou ukrajinská,“ prohlásil Stoltenberg.

Zelenskyj šéfovi NATO za jeho postoj poděkoval. Kyjev také oznámil, že Ukrajince, kteří zinscenované hlasování pomáhali organizovat, bude stíhat jako vlastizrádce s trestní sazbou pěti let vězení.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle agentury AP uvedl, že výsledek „hlasování“ zorganizovaných Moskvou nezmění nic na politice Kyjeva ani na ukrajinském působení na bojišti. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby uvalila na Rusko kvůli zorganizování hlasování tvrdé sankce.

Prchání před mobilizací

Šéf Kremlu, který agresivní válku na Ukrajině rozpoutal, označil hlasování odporující mezinárodním zákonům za prioritu ruské společnosti. „Záchrana lidí na všech těch teritoriích, skutečně jejich záchrana, tam, kde se konají tato referenda, je naší prioritou,“ řekl Putin.

Zvrácenou logiku uplatňuje i patriachra pravoslavné církve Kirill, a to k odvodu ruských rezervistů na frontu v první mobilizaci od druhé světové války. Podle patriarchy ti, kteří na ukrajinských bojištích padnou, svou obětí nejlépe vyjádří své lidské kvality a smyjí své hříchy.

Hraniční přechod mezi Gruzií a Ruskem
Zdroj: Reuters/Irakli Gedenidze

Na čtvrt milionu ruských mužů v bojeschopném věku už podle opozičního deníku Novaja gazeta od středy prchlo ze země. Kazachstán, který je nemíní stíhat, potvrdil už 98 tisíc příchozích. Desetitisíce dalších odjíždějí do Tadžikistánu, Mongolska, Finska a Gruzie. K její hranici se táhne několikařadá třicetikilometrová kolona, viditelná i z vesmíru. Rusko se tyto muže snaží dohnat a přímo na hranici zřizuje odvodové komise.

Podle Procházkové Kreml neodhadl reakci vlastního obyvatelstva. „Kreml, Putin, je naprosto odtržen od ruské reality. Vůbec neví, co si myslí jeho občané. Vůbec nemá přehled o tom, jak mohou reagovat,“ okomentovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...