Ruský prezident a vedení země se nemohou zabývat vyšetřováním případu zadrženého poradce šéfa vesmírné agentury Roskosmos Ivana Safronova, uvedl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Safronova ruská tajná služba FSB podezírá, že ještě jako novinář české rozvědce poskytl informace o dodávkách ruských zbraní na Blízký východ a do Afriky. Za vlastizradu mu hrozí až dvacet let vězení, petici na jeho podporu podepsaly desetitisíce lidí.
„Nyní se vyšetřuje, ale prezident se prostě nemůže zabývat vyšetřováním, které se vede vůči jednotlivým občanům, dokonce i tak proslulým občanům, jako je velmi známý a talentovaný novinář Safronov,“ řekl Dmitrij Peskov novinářům. Podle agentury TASS zdůraznil, že vyšetřování je vzhledem k charakteru obvinění utajené.
Mluvčí současně ujistil, že Putin bude určitě informován o názorech novinářů na situaci v ruských médiích, která podle novinářské otázky pociťují tlak kvůli zatýkání žurnalistů. „Nepochybně nálady v odvětví jsou věc, která se musí hlásit prezidentovi, a také se tak stane. Prezident také bude určitě informován o názorech představitelů odvětví,“ dodal.
Mluvčí neprozradil Putinovu reakci na zatčení
Peskov podle agentury Interfax neodpověděl na otázku, jaká byla Putinova reakce na informaci o zatčení Safronova, který v minulosti patřil ke skupině novinářů zpravodajsky pokrývajících dění v Kremlu.
Na podporu Safronova vznikla petice iniciovaná novináři investigativního listu Novaja Gazeta a její autoři žádají, aby byly zveřejněny důkazy, které Federální bezpečnostní služba (FSB) po zadržení bývalého novináře předložila. Počet signatářů se za necelých 24 hodin více než zečtyřnásobil, do dnešního odpoledne ji podepsalo přes 43 tisíc lidí.
Safronov pracoval v předních denících Kommersant a Vedomosti. Podle FSB jej zverbovala česká rozvědka v roce 2012, svůj úkol splnil v roce 2017, přičemž konečným příjemcem tajných informací shromážděných novinářem byly Spojené státy, dodal TASS.
Safronov je ve vazbě v moskevské věznici Lefortovo. Podle tajemníka komise dohlížející na podmínky ve vězení Alexeje Melnikova, který vězně navštívil, nemá Safronov žádné vážnější výhrady k podmínkám. „Nebyl mučen, ani ho nezbili. Se stravou – měl rybu s bramborovou kaší – je spokojen. Stejně tak s knihovničkou a televizí v cele, i když je pravda, že televize je bez antény a nefunguje,“ dodal podle TASS.
Setkání Ruska s Českem brání pandemie, tvrdí Moskva
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve čtvrtek řekla, že Rusko je připravené k dialogu s Českou republikou na úrovni náměstků ministrů zahraničí, brzkému setkání ale brání nynější pandemie nemoci covid-19. Místo toho však chce Moskva co nejrychlejší konzultace zplnomocněnců.
Šéf jedné z komisí Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu, Vasilij Piskarjov podle TASS vyčetl české vládě, že patří mezi zahraniční kabinety, jež podle něj financují nevládní organizace, které šíří nesprávné a provokativní informace. Konkrétně přitom uvedl i českou humanitární a lidskoprávní organizaci Člověk v tísni.
„Potvrzujeme naši připravenost k dialogu s Českou republikou na úrovni příslušných náměstků ministrů zahraničních věcí obou zemí, ale hygienická a epidemiologická situace takové setkání v blízké budoucnosti neumožňuje,“ prohlásila Zacharovová. „Právě z tohoto důvodů vyzýváme české kolegy k co nejrychlejšímu zahájení konzultací na úrovni zmocněnců našich zemí,“ dodala.
Zadržení Safronova zatěžuje vztahy obou zemí
Česko-ruské vztahy v posledních letech zatěžuje více problémů, včetně například odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z náměstí v Praze 6, vyhoštění dvou ruských diplomatů zapletených do kauzy okolo údajné hrozby otravy pražských politiků ricinem a nejnověji i zadržení Safronova.
Obě strany se vzájemně obviňují, že svým přístupem maří konzultace, jež by měly přispět k řešení problémů. České ministerstvo zahraničí ve středu uvedlo, že problémy s konzultacemi chtělo řešit, ale na ruské straně není vůle k jejich zahájení. Premiér Andrej Babiš k tomu mimo jiné řekl, že ČR má zájem o normální vztahy s Ruskem a přál by si, aby výsledkem konzultací bylo česko-ruské setkání na vysoké úrovni.
Předseda komise pro zahraniční vměšování do vnitřních záležitostí Ruska Piskarjov se ve čtvrtek České republiky dotkl, když podle agentury TASS hovořil o „protiprávním ovlivňování“ nedávného referenda o změnách v ruské ústavě cizími nevládními organizacemi.
Úprava základního zákona, kterou „všelidové hlasování“ podle úřadů schválilo, mimo jiné umožňuje prezidentovi Vladimiru Putinovi setrvat v úřadu až do roku 2036 bez ohledu na to, jak dlouho už ve funkci je.
„Byla zjištěna fakta týkající se šíření destruktivních, nepřesných, provokativních a protichůdných informací cizími nevládními organizacemi financovanými vládami jiných zemí, jako jsou Británie, Německo, Kanada, USA, Česká republika, Švédsko, Evropská komise, a v Rusku nežádoucími nevládními organizacemi Člověk v tísni a (americkou) Open Society Foundation,“ citoval TASS Piskarjova.
Za šiřitele lživých zpráv o ústavním referendu pak poslanec přímo označil stanici Deutsche Welle, ruský servis britské BBC, stanice Hlas Ameriky a Radio Svoboda a jejich regionální zastoupení.
