Putin chce prodloužit odzbrojovací dohodu, avšak bez podmínek. Nepřijatelné, zní z USA

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl Spojeným státům prodloužit poslední dohodu o jaderném odzbrojování. Alespoň o rok a bez jakýchkoliv podmínek. USA však následně prostřednictvím prezidentova bezpečnostního poradce Roberta O'Briena uvedly, že takový návrh bez závazku ke zmrazení počtu jaderných hlavic považují za nepřijatelný, napsala agentura AFP. Smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní, podepsaly USA s Ruskem v roce 2010 na Pražském hradě. Platnost dohody vyprší v únoru.

Vladimir Putin podotkl, že až dosud dohoda efektivně fungovala a bylo by velice politováníhodné, kdyby fungovat přestala.

Platnost dohody může být prodloužena o pět let, pokud se na tom státy dohodnou. Až dosud se tak nestalo. Pokud by dohoda zanikla, padla by i veškerá omezení na jaderné hlavice a jejich nosiče, což by mohlo podle agentury Reuters přispět k závodům ve zbrojení a k růstu napětí mezi Moskvou a Washingtonem. 

„Navrhuji prodloužit stávající dohodu bez všech podmínek alespoň o rok. Abychom měli možnost dopodrobna projednat všechny aspekty problémů, které dohody tohoto typu řeší, a abychom nenechali naše země a všechny státy světa, kterým záleží na zachování strategické stability, bez tak základního dokumentu, jakým je dohoda o omezení strategických útočných zbraní,“ řekl Putin při videokonferenci se stálými členy bezpečnostní rady státu.

Američané chtějí, aby se k odzbrojování zavázala i Čína

Stanovisko USA  oznámil bezpečnostní poradce prezidenta Donalda Trumpa O'Brien. „Spojené státy navrhly prodloužení (dohody) nový START na rok výměnou za zmrazení počtu jaderných hlavic Spojených států a Ruska po tuto dobu,“ uvedl ve vyjádření poradce. „Dnešní (páteční) odpověď ruského prezidenta ohledně prodloužení nového STARTu bez zmrazení počtu jaderných hlavic je nepřijatelná,“ dodal.

„Spojené státy vážně usilují o kontrolu zbraní, která garantuje bezpečnost celému světu. Doufáme, že Rusko změní svou pozici, než vypuknou nákladné závody ve zbrojení,“ pokračoval O'Brien.

Rusku a USA se zjevně dosud nepodařilo překlenout rozpory ohledně prodloužení smlouvy, navzdory několika měsícům jednání. Ve středu Moskva popřela americké tvrzení, že se „v zásadě“ podařilo dospět k dohodě. Ministr zahraničí Sergej Lavrov dal již dříve najevo skepsi ohledně osudu smlouvy, protože pro Rusko jsou nepřijatelné podmínky, jaké si k prodloužení smlouvy klade americká strana.

Jedním ze zádrhelů je právě americký přístup k otázce Číny. Washington chce její zapojení do dohody a podmiňuje tím uzavření nové dohody nebo alespoň prodloužení té stávající. Peking odmítl tuto myšlenku jako americký trik, jak se vyhnout nové dohodě, a uvedl, že by se s radostí zúčastnil, kdyby USA souhlasily s jadernou paritou mezi všemi státy. Rusko mezitím prohlásilo, že pokud má být Čína součástí nové smlouvy, měla by být do ní zahrnuta také Velká Británie a Francie.

Zapojilo se i české ministerstvo. Petříček vyzval mocnosti k prodloužení dohod

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) požádal své kolegy z Ruska a Číny, aby se zasadili o udržení a zdokonalení dohody o jaderném odzbrojení. O odeslání dopisů oběma ministrům informoval na Twitteru. Kontrola jaderného zbrojení a strategická stabilita jsou v zájmu bezpečnosti České republiky, napsal Petříček.

Platnost americko-ruské smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní označované jako nový START nebo START 3, kterou podepsali 8. dubna 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, vyprší 4. února příštího roku. 

Američtí a ruští vyjednávači se zatím naposledy k debatě o odzbrojovací smlouvě setkali v srpnu ve Vídni. K rozhovorům byla přizvána i Čína, své zástupce ale do rakouské metropole nevyslala.

Pokud by dohoda zanikla, padla by i veškerá omezení na jaderné hlavice a jejich nosiče, což by mohlo podle agentury Reuters přispět k závodům ve zbrojení a k růstu napětí mezi Moskvou a Washingtonem.

Nahrávám video
Archiv ČT24: Podpis smlouvy START mezi USA a Ruskem
Zdroj: ČT
  • Americko-ruskou smlouvu o omezení počtu jaderných zbraní, takzvanou novou smlouvu START, podepsali tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv 8. dubna 2010 v Praze. 
  • Na vzniku smlouvy se dohodli Medveděv a Obama v dubnu 2009. Každá strana se v ní zavázala snížit počet hlavic během sedmi let z 2200 na 1550. Počet rozmístěných nosičů, tedy mezikontinentálních balistických střel, balistických střel odpalovaných z ponorek a těžkých bombardérů připravených nést jaderné zbraně snížit na 700 kusů. Další limit se týká nasazených i nenasazených odpalovacích ramp nebo bombardérů schopných nést jaderné zbraně, těch může být nejvýše 800.
  • Smlouva stanovuje, kde výhradně smí každá smluvní strana své strategické útočné prostředky umístit (například nejen na nosičích, ale i ve výrobních závodech, opravnách a výcvikových základnách). Určuje rovněž limitní počty strategických prostředků určených pro výcvik a testy.
  • Dále zavazuje signatáře nerozmisťovat strategické prostředky v zahraničí, vyjma obecně uznávaných případů křižování cizích výsostných vod nebo cizího vzdušného prostoru. A zavazuje smluvní strany, aby nevstupovaly do žádných mezinárodních závazků a nepodnikaly žádné mezinárodní akce, které by byly v rozporu se smlouvou. Zakazuje smluvním stranám předávat strategické útočné zbraně do třetích zemí s výjimkou závazků platných v době podpisu.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...