Putin chce prodloužit odzbrojovací dohodu, avšak bez podmínek. Nepřijatelné, zní z USA

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl Spojeným státům prodloužit poslední dohodu o jaderném odzbrojování. Alespoň o rok a bez jakýchkoliv podmínek. USA však následně prostřednictvím prezidentova bezpečnostního poradce Roberta O'Briena uvedly, že takový návrh bez závazku ke zmrazení počtu jaderných hlavic považují za nepřijatelný, napsala agentura AFP. Smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní, podepsaly USA s Ruskem v roce 2010 na Pražském hradě. Platnost dohody vyprší v únoru.

Vladimir Putin podotkl, že až dosud dohoda efektivně fungovala a bylo by velice politováníhodné, kdyby fungovat přestala.

Platnost dohody může být prodloužena o pět let, pokud se na tom státy dohodnou. Až dosud se tak nestalo. Pokud by dohoda zanikla, padla by i veškerá omezení na jaderné hlavice a jejich nosiče, což by mohlo podle agentury Reuters přispět k závodům ve zbrojení a k růstu napětí mezi Moskvou a Washingtonem. 

„Navrhuji prodloužit stávající dohodu bez všech podmínek alespoň o rok. Abychom měli možnost dopodrobna projednat všechny aspekty problémů, které dohody tohoto typu řeší, a abychom nenechali naše země a všechny státy světa, kterým záleží na zachování strategické stability, bez tak základního dokumentu, jakým je dohoda o omezení strategických útočných zbraní,“ řekl Putin při videokonferenci se stálými členy bezpečnostní rady státu.

Američané chtějí, aby se k odzbrojování zavázala i Čína

Stanovisko USA  oznámil bezpečnostní poradce prezidenta Donalda Trumpa O'Brien. „Spojené státy navrhly prodloužení (dohody) nový START na rok výměnou za zmrazení počtu jaderných hlavic Spojených států a Ruska po tuto dobu,“ uvedl ve vyjádření poradce. „Dnešní (páteční) odpověď ruského prezidenta ohledně prodloužení nového STARTu bez zmrazení počtu jaderných hlavic je nepřijatelná,“ dodal.

„Spojené státy vážně usilují o kontrolu zbraní, která garantuje bezpečnost celému světu. Doufáme, že Rusko změní svou pozici, než vypuknou nákladné závody ve zbrojení,“ pokračoval O'Brien.

Rusku a USA se zjevně dosud nepodařilo překlenout rozpory ohledně prodloužení smlouvy, navzdory několika měsícům jednání. Ve středu Moskva popřela americké tvrzení, že se „v zásadě“ podařilo dospět k dohodě. Ministr zahraničí Sergej Lavrov dal již dříve najevo skepsi ohledně osudu smlouvy, protože pro Rusko jsou nepřijatelné podmínky, jaké si k prodloužení smlouvy klade americká strana.

Jedním ze zádrhelů je právě americký přístup k otázce Číny. Washington chce její zapojení do dohody a podmiňuje tím uzavření nové dohody nebo alespoň prodloužení té stávající. Peking odmítl tuto myšlenku jako americký trik, jak se vyhnout nové dohodě, a uvedl, že by se s radostí zúčastnil, kdyby USA souhlasily s jadernou paritou mezi všemi státy. Rusko mezitím prohlásilo, že pokud má být Čína součástí nové smlouvy, měla by být do ní zahrnuta také Velká Británie a Francie.

Zapojilo se i české ministerstvo. Petříček vyzval mocnosti k prodloužení dohod

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) požádal své kolegy z Ruska a Číny, aby se zasadili o udržení a zdokonalení dohody o jaderném odzbrojení. O odeslání dopisů oběma ministrům informoval na Twitteru. Kontrola jaderného zbrojení a strategická stabilita jsou v zájmu bezpečnosti České republiky, napsal Petříček.

Platnost americko-ruské smlouvy o omezení strategických jaderných zbraní označované jako nový START nebo START 3, kterou podepsali 8. dubna 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, vyprší 4. února příštího roku. 

Američtí a ruští vyjednávači se zatím naposledy k debatě o odzbrojovací smlouvě setkali v srpnu ve Vídni. K rozhovorům byla přizvána i Čína, své zástupce ale do rakouské metropole nevyslala.

Pokud by dohoda zanikla, padla by i veškerá omezení na jaderné hlavice a jejich nosiče, což by mohlo podle agentury Reuters přispět k závodům ve zbrojení a k růstu napětí mezi Moskvou a Washingtonem.

Nahrávám video
  • Americko-ruskou smlouvu o omezení počtu jaderných zbraní, takzvanou novou smlouvu START, podepsali tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv 8. dubna 2010 v Praze. 
  • Na vzniku smlouvy se dohodli Medveděv a Obama v dubnu 2009. Každá strana se v ní zavázala snížit počet hlavic během sedmi let z 2200 na 1550. Počet rozmístěných nosičů, tedy mezikontinentálních balistických střel, balistických střel odpalovaných z ponorek a těžkých bombardérů připravených nést jaderné zbraně snížit na 700 kusů. Další limit se týká nasazených i nenasazených odpalovacích ramp nebo bombardérů schopných nést jaderné zbraně, těch může být nejvýše 800.
  • Smlouva stanovuje, kde výhradně smí každá smluvní strana své strategické útočné prostředky umístit (například nejen na nosičích, ale i ve výrobních závodech, opravnách a výcvikových základnách). Určuje rovněž limitní počty strategických prostředků určených pro výcvik a testy.
  • Dále zavazuje signatáře nerozmisťovat strategické prostředky v zahraničí, vyjma obecně uznávaných případů křižování cizích výsostných vod nebo cizího vzdušného prostoru. A zavazuje smluvní strany, aby nevstupovaly do žádných mezinárodních závazků a nepodnikaly žádné mezinárodní akce, které by byly v rozporu se smlouvou. Zakazuje smluvním stranám předávat strategické útočné zbraně do třetích zemí s výjimkou závazků platných v době podpisu.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...