První krůček v boji proti globálnímu oteplování. Británie vyhlásila klimatickou nouzi

Nahrávám video

Pokud se chce Londýn stát lídrem v boji proti globálnímu oteplování, musí urychleně změnit svou politiku a do 30 let snížit emise skleníkových plynů na nulu. Tvrdí to britská nezávislá Komise pro klimatickou změnu. Zpráva přichází po týdnech protestů ekologických aktivistů v Londýně. Výsledkem je prozatím vyhlášení klimatické a environmentální nouze.

Britská Komise pro klimatickou změnu by chtěla do roku 2050 seškrtat emise skleníkových plynů skoro na nulu. „Chování spotřebitelů se výrazně nezmění. Dojde ale k velkým změnám v celém hospodářství. A není to jen o zavádění nových technologií, ale také o tom, jakým způsobem žijeme naše životy,“ předesílá předseda komise Chris Stark.

Uskutečnění ambiciózního plánu ale nebude zadarmo. Domácnosti by měly lépe izolovat domy, v zimě topit jen na 19 stupňů, jíst méně masa a drasticky omezit používání osobních aut. Přizpůsobit se bude muset i zemědělství a průmysl.

„Za deset let výroba z větrných elektráren stoupne zhruba na třetinu celkové produkce. Už nyní produkujeme deset procent veškeré elektřiny ve Spojeném království,“ říká manažer jedné z větrných elektráren na pobřeží Orsed Benj Sykes.

První krok udělal parlament

K čistější budoucnosti už nakročil i britský parlament. Jako vůbec první zákonodárný sbor na světě vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze. „Nelze dál plýtvat časem. Žijeme v klimatické krizi, která se nebezpečně vymkne kontrole, pokud rychle a důrazně nezasáhneme,“ varuje lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn.

Stalo se tak pouhý týden poté, co šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová v Londýně vyzvala britské politiky, aby něco udělali pro záchranu planety. Krok britských zákonodárců proto otevřeně uvítala. „Nadějná zpráva historického významu. Teď musí následovat ostatní státy. A slova se musí proměnit v okamžité činy,“ napsala Švédka na Twitteru.

David Attenborough
Zdroj: James Lawler Duggan/Reuters

Britská vláda stále čelí nebývalému tlaku široké veřejnosti i odborníků. „Pokud v příštích deseti letech nepodnikneme dramatické změny, můžeme čelit nezvratným škodám našeho světa a kolapsu našich společností,“ připomněl kabinetu premiérky Theresy Mayové slavný přírodovědec David Attenborough.

Po deset dubnových dnů blokovali aktivisté dopravu na nejrušnějších místech Londýna, policie zatkla okolo tisíce lidí. Jejich hlas ovšem nezanikl. Britská média o problematice klimatu informovala natolik, že překonala rekord z prosince 2015, kdy byla v Paříži podepsána celosvětová dohoda o boji proti klimatickým změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...