V říjnovém druhém kole prezidentských voleb v Bolívii se utkají dva opoziční nelevicoví kandidáti, centristický senátor z Křesťanskodemokratické strany (PDC) Rodrigo Paz a bývalý konzervativní prezident Jorge Quiroga Ramírez ze strany Svoboda a demokracie. Potvrdily to podle tiskových agentur výsledky nedělního prvního kola prezidentských voleb po sečtení více než devadesáti procent hlasů.
Žádný z kandidátů nezískal v prvním kole potřebnou většinu, oznámila ústřední volební komise po sečtení přibližně devadesáti procent hlasů. Již nyní je však jasné, že po téměř dvou desetiletích levicových vlád tato 12milionová jihoamerická země směřuje k politické změně.
Po sečtení asi 92 procent hlasů získal Paz 32 procent a Quiroga 27 procent. Předvolební průzkumy dávaly největší šance Quirogovi a dalšímu pravicovému kandidátovi podnikateli Samuelovi Doriovi Medinovi, který skončil třetí s asi dvaceti procenty. Doria Medina už také prohlásil, že ve druhém kole podpoří Paze.
Druhé kolo se bude v Bolívii podle agentury EFE konat poprvé od roku 2009, kdy tuto možnost zakotvila změna ústavy. Neuskutečnilo by se v případě, že by některý z kandidátů v prvním kole získal přes padesát procent hlasů, nebo čtyřicet procent s náskokem alespoň deseti procentních bodů před druhým v pořadí.
Rána pro bolivijskou levici
Podle agentury AP výsledky znamenají velkou ránu pro levicové Hnutí k socialismu (MAS), které zemi vládlo téměř dvacet let. Charismatický zakladatel hnutí, exprezident Evo Morales, kvůli ústavnímu limitu mandátů v nedělních volbách nekandidoval. Současný prezident Luis Arce (MAS) se vzdal možnosti znovu kandidovat do nejvyššího úřadu kvůli mizivé šanci na úspěch. Levicoví kandidáti v neděli zaznamenali jen jednociferné výsledky.
Nejlépe se z nich umístil Andrónico Rodríguez, který skončil až čtvrtý zhruba s osmi procenty hlasů. Podle serveru BBC Mundo k tomu přispěla ekonomická krize v zemi a existenční nejistota velké části voličů, z nichž mnozí věnují velkou část dne tomu, aby zjistili, kde jsou levnější potraviny a kdy na kterou čerpací stanici dorazí palivo.
Za porážkou levice je podle BBC Mundo také rozkol ve straně MAS, která zemi vládla od roku 2006, kdy se stal prezidentem její zakladatel a dřívější odborářský lídr pěstitelů koky Morales. Ten stál v čele Bolívie do listopadu 2019, než kvůli protestům po volbách, které podle volební komise opět vyhrál, uprchl ze země. Vrátil se za rok, když se úřadu prezidenta po nových volbách ujal jeho dlouholetý spojenec Arce. Oba se ale posléze rozhádali.
Morales proti vládě současného prezidenta Arceho vedl i pouliční protesty a snažil se o novou kandidaturu, kterou mu ale soudy zamítly, protože byla v rozporu s ústavou. Morales po nedělních volbách přivítal, že skoro dvacet procent hlasů je podle předběžných výsledků neplatných, a na středu svolal schůzku příznivců ve své baště v Cochabambě.
„Kapitalismus pro všechny“ i snížení výdajů „použitím pily“
Sedmapadesátiletý Rodrigo Paz, který je synem bolivijského exprezidenta Jaimeho Paze Zamory, jenž zemi vládl v letech 1989 až 1993, se narodil ve Španělsku. Tam jeho rodiče utekli před vojenskou diktaturou v Bolívii trvající v letech 1964 až 1982.
Rodrigo Paz vystudoval mezinárodní vztahy a ekonomii na univerzitě ve Washingtonu a v politice začínal jako poslanec v roce 2002. V kampani slíbil boj s korupcí a oživení ekonomiky mimo jiné „kapitalismem pro všechny“ – dostupnými úvěry a daňovými úlevami.
Pětašedesátiletý Quiroga, který rovněž studoval na univerzitě ve Spojených státech, už stál v čele Bolívie rok od srpna 2001, kdy se úřadu ujal z pozice viceprezidenta poté, co ze zdravotních důvodů rezignoval prezident Hugo Bánzer. V prezidentských volbách pak kandidoval Quiroga neúspěšně v letech 2005 a 2014, kdy vyhrál Morales. Letos Quiroga v kampani slíbil oživit ekonomiku mimo jiné přílivem zahraničních investic a uzavřením dohod o volném obchodu, nikoli však se Spojenými státy, napsal v pondělí server televize France24.
Quiroga také prohlásil, že sníží výdaje státního rozpočtu „použitím motorové pily či mačety“, podobně, jako to v kampani v roce 2023 tvrdil současný argentinský prezident Javier Milei. Na rozdíl od Paze Quiroga nevylučuje, že se kvůli rozpočtovému schodku obrátí pro pomoc na Mezinárodní měnový fond.
Kromě prezidenta v neděli voliči v Bolívii určovali i nové obsazení obou komor parlamentu na pětileté funkční období.
Jihoamerickou zemi sužuje těžká hospodářská krize. Nedostatek pohonných hmot a valit, inflace a chudoba ovlivňují každodenní život. Bolívie však hraje důležitou roli v mezinárodní politice, mimo jiné díky svým velkým ložiskům lithia.
