Provokace Ruska na severu Evropy budou pokračovat, řekl k narušení vzdušného prostoru Šedivý

Nahrávám video

Švédsko a Dánsko se chystají předvolat ruské diplomaty kvůli pátečnímu incidentu, kdy jejich vzdušný prostor narušilo ruské průzkumné letadlo. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého se takový incident stát může, standardní je i způsob řešení. Uvedl ale, že v současné situaci je narušení vzdušného prostoru závažnější, a protože Finsko a Švédsko zřejmě požádají o vstup do NATO, mohlo by podobných provokací podle něj přibývat.

„Je potřeba věnovat maximální pozornost tomu, jak se chovají ruské vzdušné síly v prostorech, které zatím ještě nejsou ovlivněny bojovou činností, což mimochodem severní Evropa také je,“ uvedl Šedivý s tím, že je nutné sledovat také to, jak se chová ruské námořnictvo, kde se pohybují jeho ponorky či bojové lodě. „Pravděpodobně tam k nějakým provokacím bude docházet také,“ předpokládá. 

Podle Šedivého může mít incident souvislost s potenciálním vstupem Finska a Švédska do NATO. „Tohle bude jeden z dalších kroků, který budou Rusové neustále prezentovat, i když představitelé Ruska v čele s Putinem prohlásili, že odpověď Ruska bude velmi výrazná a razantní. Ale nemyslím si, že by proti Finsku a Švédsku použili vojenské síly,“ sdělil. V současné době je to podle Šedivého nad síly Ruska. Zároveň ale obě skandinávské země musejí prý s provokacemi počítat.

Válkou na Ukrajině je podle Šedivého ovlivněn také fakt, že až 61 procent Finů by povolilo stálou vojenskou základnu Severoatlantické aliance na svém území, a to ještě před podáním žádosti země o vstup do NATO. „Finové do nedávné doby neměli nějaké zásadní požadavky ve vztahu k Alianci, ale to se změnilo po tom, co Rusové napadli Ukrajinu. NATO (Finové) vidí jako garanta bezpečnosti,“ míní bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR. 

Žádost Finska o vstup do NATO je prakticky hotová věc

Švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová už v neděli prohlásila, že Finsko téměř jiště o vstup do NATO požádá. „Víceméně víme, že (Finsko) o členství v Severoatlantické alianci požádá. To mění rovnováhu… Pokud by totiž požádala jen jedna země, je jasné, že by vzrostlo napětí,“ řekla ve švédské veřejnoprávní televizi SVT.

Také samotné Švédsko, které na rozdíl od Finska nemá s Ruskem společnou hranici, vstup do Aliance zvažuje. Podle analytiků se k tomu ale staví zdráhavěji.  

Finský list Iltalehti s odvoláním na nejmenované vládní zdroje v neděli uvedl, že rozhodnutí by mělo padnout 12. května. Prezident Sauli Niinistö podle deníku v ten den nejprve oznámí, že on sám se vstupem do NATO souhlasí, následně by žádost o členství měly schválit parlamentní skupiny. Rozhodnutí pak má být potvrzeno na schůzce prezidenta s klíčovými vládními ministry.

Finsko sdílí s Ruskem třináct set kilometrů dlouhou hranici a má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí. Rusko už rovněž varovalo, že pokud Finsko a Švédsko vstoupí do NATO, rozmístí ve své pobaltské enklávě Kaliningradu jaderné a hypersonické zbraně.

Útoky na ukrajinskou infrastrukturu pokračují

Šedivý se také vyjádřil k pokračujícím ruským útokům na infrastrukturu na Ukrajině. „V poslední době už (Rusové) provádějí útoky nejenom na letiště, sklady nebo komunikační uzly, ale také na železnici. To má samozřejmě za cíl zabránit, aby se nestalo, že budou zbraně ze západu Ukrajiny transportovány do prostor bojů,“ sdělil s tím, že takové útoky budou zřejmě pokračovat. 

„Určitě se zvýší intenzita různých průzkumných zpravodajských aktivit Rusů, které budou na tyto transporty (zbraní) zaměřovány,“ upozornil Šedivý. Nejúčinnějším krokem Ukrajiny, aby útokům zabránila, bude podle něj protivzdušná obrana proti leteckým úderům nebo úderům raketami. 

Šedivý si myslí, že problémem pro Ukrajinu nemusí být zbraně, ale to, zda budou mít dost vojáků, kteří budou schopni zbraně ovládat a útoky odrážet. „Tam je podle mě určitý limit, ten je i v oblasti technologické znalosti expertů, kteří jsou schopni ovládat složité zbraňové komplexy. Jednou bude pravděpodobně dostatek těžkých nebo složitých zbraní, ale nebudou lidé, kteří by je mohli obsluhovat,“ míní. Nastat by to údajně mohlo už za několik měsíců.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...