Proud uprchlíků z Ukrajiny mírně polevil. Německo přijme část běženců z Moldavska

Nahrávám video

V pátek odešlo z Ukrajiny směrem na západ přibližně 75 tisíc lidí, o den dříve jich bylo 94 tisíc. V Polsku zadrželi za podezření ze znásilnění Ukrajinky devětačtyřicetiletého muže. Německo přijme dva a půl tisíce ukrajinských utečenců z Moldavska. Polsko chce vytvořit „štafetový systém“ ve vlakové dopravě, který umožní plynulou přepravu uprchlíků z hranic s Ukrajinou do zemí západní Evropy.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Proud uprchlíků z Ukrajiny mírně polevil, v pátek jich bylo 75 tisíc, tedy o 19 tisíc méně než o den dřív. Hlavní proud směřoval stejně jako v minulých týdnech do Polska. V pátek jich bylo 49 tisíc, o osmnáct tisíc méně než ve čtvrtek. Čísla poskytla v sobotu ukrajinská pohraniční služba.

V opačném směru, tedy z Evropy na Ukrajinu, vstoupilo za posledních 24 hodin na devět set vozidel s humanitárním nákladem a osmnáct tisíc lidí, z toho patnáct tisíc Ukrajinců. „Většina z nich jsou muži, kteří hodlají bránit budoucnost své země. Jsme hrdí na své krajany,“ uvedli pohraničníci s tím, že během uplynulých šestnácti dní ruské invaze se domů vrátilo asi 220 tisíc Ukrajinců.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že z Ukrajiny (v roce 2020 měla více než 44 milionů obyvatel) už uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti.

Utečenci se mohou stát terčem násilí či podvodu

Polské úřady v sobotu informovaly, že od zahájení ruské invaze na Ukrajinu přijaly 1,6 milionu běženců. Z nich podle odhadů asi milion v Polsku zůstává a zbytek odešel do jiných evropských států.

V Polsku byl zatčen muž podezřelý ze znásilnění devatenáctileté ukrajinské uprchlice, kterou lákal nabídkou ubytování. Dalšího Poláka přistihli, když nabízel šestnáctileté Ukrajince pokoj a práci. Úřady ale zakročily. Informovala o tom v sobotu agentura AP a poukázala na nebezpečí, jež hrozí Ukrajinkám i ukrajinským dětem prchajícím před válkou.

„Je zřejmé, že uprchlíci jsou hlavně ženy a děti. Je třeba se zabývat potenciálním rizikem obchodování s lidmi a sexuálním zneužitím,“ řekla Joung-ah Ghediniová-Williamsová z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, která navštívila hraniční přechody v Polsku, Rumunsku a Moldavsku.

Na rumunském hraničním přechodu Siret začali posílat pryč muže, kteří nabízeli ženám odvoz zdarma.

Berlínská policie už v ruštině a v ukrajinštině na sociálních sítích zveřejnila doporučení, aby Ukrajinky a ukrajinské děti nepřijímaly pozvání k přespání a aby hlásily podezřelé kontakty.

Německo přijme dva a půl tisíce ukrajinských utečenců z Moldavska

Německo podle své ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové pracuje spolu se zahraničními partnery na leteckém mostu pro ukrajinské uprchlíky z Moldavska. Okamžitě se jich Berlín chystá přijmout dva a půl tisíce. Baerbocková to podle agentury DPA uvedla v sobotu v Kišiněvě po setkání se svým moldavským protějškem Nicu Popescem.

  • Moldavsko, jedna z nejchudších zemí v Evropě, má zhruba 2,6 milionu obyvatel. Bývalá sovětská republika je vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu. Není členem NATO, minulý týden ale požádala o vstup do Evropské unie.

Evropská unie a další země mimo ni budou Moldavsko při přijímaní a rozdělování ukrajinských uprchlíků podporovat, uvedla Baerbocková. Za tímto účelem vzniká autobusový zelený koridor, který povede přes Rumunsko. Kromě toho budou lidé přepravováni letecky přímo z Moldavska nebo ze zemí s většími kapacitami letišť. Směřovat by podle Baerbockové mohli i přes Atlantik do Spojených států nebo do Kanady.

EU poskytla Moldavsku mimořádnou pomoc pět milionů eur (asi 125 milionů korun) a německá vláda přidala další tři miliony eur, řekla Baerbocková. Moldavsko podle Popesca přijalo asi tři sta tisíc lidí z Ukrajiny, z nichž více než sto tisíc se v zemi stále nachází.

Polsko a Česko podporují „štafetový systém“

Polsko chce vytvořit „štafetový systém“ ve vlakové dopravě, který umožní plynulou přepravu uprchlíků z hranic s Ukrajinou do zemí západní Evropy. Po jednání s kolegy z několika evropských zemí včetně Česka to v sobotu v Přemyšli řekl polský ministr dopravy Andrzej Adamczyk. Železniční koridor z Ukrajiny na západ Evropy podporuje i Česko, řekl ministr dopravy Martin Kupka. Rakouská ministryně dopravy Leonore Gewesslerová oznámila, že Vídeň na polsko-ukrajinskou hranici vyšle zvláštní vlaky, které mají s odvozem běženců prchajících před válkou pomoci.

Řešením je podle Adamczyka vytvoření štafety, která bude začínat na polsko-ukrajinské hranici a pokračovat do dalších evropských zemí, ideálně vlaky těchto států. Podle Kupky je takový projekt nutný, protože Česko i Polsko jsou už na hraně možností zvládnutí současné uprchlické vlny.

„Společně s evropskými kolegy jsme se shodli, že se musíme zaměřit na vytvoření rychlých dopravních koridorů pro humanitární vlaky po vzoru takzvaných zelených pásů v době covidu a na lepší systém umisťování uprchlíků tak, aby nedocházelo k přehlcování přijímacích míst ve velkých městech, které jsou logickým prvním cílem většiny nově příchozích,“ uvedl Kupka.

Právě to už za Vídeň přislíbila ministryně Gewesslerová, podle níž Rakousko vlaky na polsko-ukrajinskou hranici vyšle v příštích dnech. Zvláštní vlaky podle agentury DPA z Polska směřují také do Německa, a to už o tomto víkendu. V sobotu i v neděli jich má být devět. Podle Varšavy jde o pilotní zkoušku, jak na nabídku budou reagovat běženci směřující do Německa, Belgie nebo Nizozemska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 26 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...