„Propaganda dává voličům dvě možnosti: mír, nebo válku,“ říká gruzínská právnička

Nahrávám video

Gruzínská opozice sestavuje databázi lidí, kteří po policejním zásahu museli zamířit do nemocnice. Jen na demonstracích z letošního podzimu byly takových případů více než tři stovky. V rozhovoru pro ČT to řekla gruzínská právnička Ana Kakalašviliová, která se na sestavování seznamu podílí. Je přesvědčena, že chování policie k demonstrantům a zadrženým je možné popsat jako mučení.

Kakalašviliová se domnívá, že lidí, kteří v souvislosti s policejní brutalitou museli vyhledat pomoc lékařů, je více než čtyři sta. „Řadu z nich nejdřív zadrželi a později propustili, protože byli zbiti tak vážně, že museli zamířit do nemocnice,“ popsala násilí právnička se zaměřením na lidská práva.

Postup represivních orgánů se nebojí označit za mučení. „Když někoho zadrží, tak se stává, že tento člověk na několik dní zmizí. Jiní lidé ani rodina ho nedokáží najít. A když ho najdou, zjistí, že jejich příbuzného brutálně zmlátili,“ vysvětluje s tím, že cílem bití je trest a způsobení bolesti.

Gruzínská policie se podle ní při protestech ani nesnaží zatlačit lidi zpět, „místo toho tyto lidi obklíčili a potom na ně začali házet granáty se slzným plynem. A později tyto obklíčené lidi začali tlouct“. Sama se přitom z místa „sotva dostala“.

V hledáčku policie jsou i umělci

Demonstranty, kteří se dopustili násilí vůči policistům, by Kakalašviliová jako oběti nepopsala, vyzvala však k „jisté toleranci“. „Za normálních okolností bych byla třeba proti odpalování ohňostrojů (proti policii). Ale pokud nemáte v rukou vůbec nic, jdou proti vám pořádkové jednotky a vy víte, že proti vám zasáhnou způsobem, který není normální, pak se bráníte čímkoli, co máte,“ je přesvědčena.

Podle právničky se potvrdilo podezření, že násilí je zaměřeno proti konkrétním skupinám. „Nejdříve se začali zaměřovat na novináře a pak na ty, kteří stáli v čele nebo byli třeba aktivní na sociálních sítích a otevřeně, ostře tam vyjadřovali své názory. A také na umělce, což je šílené. Řada herců také skončila ve vazbě, protože je lidé znají. Chtějí jejich hlasy umlčet,“ popsala praktiky režimu Gruzínského snu.

V Gruzii podle Kakalašviliové nachází své místo velmi silná vládní propaganda, ta prý nabrala na síle před volbami. „Dávali voličům dvě možnosti: mír, nebo válku. Ukrajina je jakýmsi symbolem války. Byl tam Euromajdan, lidé se sešli v ulicích a bojovali za Evropu. A vidíte, co udělalo Rusko? Teď jsou ve válce. Uděláte to samé? Potom vás čeká válka. Taková je státní propaganda,“ říká. Dodává, že „když tyto protesty (současné v Gruzii a Euromajdan) srovnáváte, tak jen přiléváte olej do jejich propagandy“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 14 mminutami

„Regály jsou prázdné.“ Lidé na Krymu v panice vykupují některé potraviny

Obchody na Ruskem okupovaném Krymu zaznamenaly v minulých dnech nedostatek základních potravin poté, co je místní obyvatelé začali uprostřed logistické krize hromadně vykupovat. Omezily proto jejich prodej. Už dřív na poloostrově nastaly v důsledku ukrajinských útoků na rafinerie a zásobovací trasy problémy s dodávkami pohonných hmot, které jsou tak už jen na příděl.
před 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na estonské železnici se testovala reakce na dronový útok

Ve středu odpoledne se v Estonsku dočasně zastavily vlaky. Estonské železnice (Eesti Raudtee) a dopravce Elron v rámci celostátního cvičení nacvičovali reakci na dronový útok.
před 1 hhodinou

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 1 hhodinou

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 2 hhodinami

Poblíž Ománu hoří tanker, zřejmě po americkém úderu

Strojovnu ropného tankeru nedaleko pobřeží Ománu ve středu zachvátil požár, oznámila britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO s tím, že posádka lodi zmínila jednoho zraněného a dvě pohřešované osoby. Příčinu požáru neuvedla, ale podle britské bezpečnostní společnosti Ambrey, na kterou se odvolává agentura Reuters, byl tanker zřejmě zasažen americkou raketou. Námořní dopravu v oblasti nedalekého Hormuzského průlivu blokuje a ohrožuje od začátku března Írán v reakci na americko-izraelské údery.
před 3 hhodinami

VideoŘíkat na Balkáně „bývalá Jugoslávie“ je urážka. Pro místní skončila v plamenech

Míříte v létě autem k Jadranu? Mnoho Čechů Slovinsko a západní Balkán jen v rychlosti profrčí, přitom přichází o neuvěřitelná místa. Zahraniční reportér Teodor Marjanovič v epizodě podcastu Za horizont popisuje, kde se cestou zastavit, proč jsou slovinské dálnice tak drahé, jaká kulturní tabu byste jako turisté raději neměli porušovat nebo proč neodmítat pozvání na slivovici. Podcast zahraniční redakce ČT se také věnuje méně letním tématům: Jak hýbou plány rodiny Donalda Trumpa albánskou společností? A jak se region snaží vymanit z ruského a čínského vlivu? Moderuje Hana Scharffová.
před 3 hhodinami
Načítání...