Německo-francouzská stíhačka příští generace, známá pod zkratkou FCAS, tedy jeden z velkých projektů evropské spolupráce v obranné oblasti, je v ohrožení. Berlín podle zdrojů agentury Reuters zvažuje objednávku dalších amerických stíhaček F-35, aby vyplnil vznikající mezeru ve vývoji. Důvodem je spor mezi hlavními dodavateli – francouzskou firmou Dassault a Airbusem, který zastupuje německé a španělské zájmy. Společnost Airbus chce projekt rozdělit napůl, aby každá z firem vyvíjela svůj vlastní bitevník.
Francouzi spolu s Němci a Španěly se v červnu roku 2019 zavázali k výrobě stíhacího letounu šesté generace. Projekt představený na pařížském aerosalonu dostal název Future Combat Air System nebo zkráceně FCAS.
Cílem je vyvinout letoun, který by od roku 2040 nahradil francouzské stíhačky Rafale a evropský Eurofighter. Ještě před třemi lety byly všechny zúčastněné strany optimistické. „Budeme pokračovat ve vývoji důležitých technologií, jako jsou ty kvantové, umělá inteligence, drony nebo bojový cloud. V projektu FCAS nejde jen o letadla, je to mnohem globálnější a komplexnější záležitost,“ uvedl v dubnu 2023 francouzský ministr obrany Sébastien Lecomu.
Neshody ohledně technologií i rozdělení kompetencí
Poslední rok se ale program zmítá v problémech kvůli vleklým průmyslovým sporům mezi společnostmi Dassault Aviation a Airbus ohledně jednotlivých technologií a rozdělení kompetencí. Airbus zastupující Německo už prohlásil, že by v případně zájmu podpořil rozdělení na dva různé projekty, přičemž k vlastnímu vývoji s Airbusem už německou vládu vyzvala i největší odborová organizace IG Metall.
„Není to problém mezi vládami nebo národy. Je to problém, který panuje mezi firmami a který nemůžeme snadno vyřešit,“ konstatoval německý ministr obrany Boris Pistorius.
Podle řady médií už proto začala vláda v Berlíně z ambiciózního projektu couvat a chystat se na zpoždění zamýšleného termínu dokončení za čtrnáct let. Vyplnit mezeru má nákup dalších amerických stíhaček F-35, byť zatím nepadlo konečné rozhodnutí.
Podle německého kancléře Friedricha Merze navíc Francie potřebuje letoun schopný nést jaderné zbraně a zvládající přistávat na letadlových lodích, což naopak není požadavkem pro německé ozbrojené síly. Ohledně projektu vznesl kancléř i další pochybnosti – táže se například, zda bude ještě přibližně za dvě dekády potřeba pilotovaná stíhačka vyvinutá za cenu vysokých nákladů.
Nejde přitom o jediný projekt evropské stíhačky šesté generace. Ve vývoji je také Global Combat Air Programme známý pod zkratkou GCAP, nebo dříve Tempest. V jeho čele je Velká Británie, která spolupracuje s Itálií a Japonskem. I tento projekt se ale potýká s obtížemi. Podle Italů si Britové uzurpují citlivé technologie a nesdílejí je podle plánu. Funkční prototyp má přitom vzlétnout už příští rok.
Šedivý: „Evropa se neumí dohodnout, není to poprvé“
Bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý tvrdí, že současné spory v rámci projektu jsou důkazem evropské nesourodosti. Podobné situace nastaly už v minulosti, konkrétně připomněl první pokus o vyvinutí evropského bojového tanku.
Dodal, že jednotnost kontinentu v oblasti obrany je ve většině případů spíš politickou deklarací než realitou. Vývoj stíhacích letounů příští generace, které by měly nahradit americké F-35, by dle něj navíc přispěl k evropské nezávislosti na Spojených státech.
