Procházková: Kdo povede Rusko po roce 2024? Motto dalších Putinových šesti let

Nahrávám video

Hlavním tématem tohoto, zatím posledního volebního období prezidenta Vladimira Putina bude řešení otázky, co dál po konci jeho mandátu v roce 2024. Podle redaktorky Lidových novin Petry Procházkové, která se Ruskem dlouhodobě zabývá, dávají Putinovi jednoznačné výsledky víkendových voleb dobrou vyjednávací pozici, a země se může dočkat i zásahů do ústavy.

Volební výsledky jsou pro Putina velice důležité. Petra Procházková vysvětluje, že se snažil, aby vítězství, o kterém nikdo nepochyboval, bylo reprezentativní, jasné a nesporné. „Snažil se, aby mohl vystupovat jako vůdce milovaný většinou národa. To mu doma dává i výhodnou vyjednávací pozici k případné změně ústavy,“ dodává Procházková.

Vlastně hned ve chvíli, kdy Vladimir Putin vyhrál volby, se všichni ptali, co bude po roce 2024, až mu vyprší mandát. Mottem tohoto období bude hledání řešení jeho nástupnictví.
Petra Procházková
redaktorka Lidových novin

Procházková v pořadu ČT připomněla, že Putin je v plné síle a jeho úplného „odchodu z politické scény v roce 2024 se s největší pravděpodobností“ Rusko nedočká. „Existuje model, který by prezidentovi umožnil jen mírně pozměnit ústavu, aby mohl zůstat v nějaké jiné vytvořené funkci a jako prezident by byl zvolený někdo jiný, koho by si Putin vychovával,“ míní Procházková. 

Nyní je podle ní rozhodující, jestli ve vlivu na ruskou hlavu států zvítězí silová strana, kterou představují tajné služby a armáda, nebo o něco liberálnější ekonomické křídlo.

Putin změní tým. Dny Medvěděva jsou sečteny

Procházková nepopírá, že Putin je silná osobnost, a ne typ, kterého by někdo vodil jako loutku, ale na druhou stranu není jediný, kdo o všem rozhoduje. Staronový ruský prezident má podle Procházkové kolem sebe pevný tým, který rozhoduje kolektivně. „Ani Putin si nemůže dělat zcela, co se mu zlíbí,“ dodává.

Ruská hlava státu podle ní současně cítí, že už je u moci velmi dlouho a potřebuje veřejnost udržovat v napětí nebo očekávání něčeho nového. Procházková předvídá, že Putin bude hledat někoho, kdo by dodal jeho poslednímu volebnímu období „novou notu“.

Očekává, že bude hledat někoho mladšího a razantnějšího. Dny současného ruského premiéra Dmitrije Medvěděva, který na jedno volební období Putina vystřídal v čele Kremlu, jsou podle ní sečtené.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...