Příslušníci armády v Mali zatkli prezidenta, premiéra a ministra obrany. Mise OSN vyzvala k jejich propuštění

Mise OSN v Mali vyzvala k okamžitému propuštění malijského prezidenta, premiéra a ministra obrany poté, co se v pondělí objevila zpráva, že politické představitele zatkli příslušníci malijské armády a drží je na vojenské základně. Malijský prozatímní viceprezident plukovník Assimi Goita v úterý řekl, že prozatímního prezidenta a premiéra zbavil funkce, protože se s ním neporadili o jmenování nové vlády, čímž podle něj porušili podmínky přechodného období. Zadržení politiků odsoudily ve společném prohlášení s OSN také Africká unie, Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), Evropská unie a několik evropských zemí, informuje agentura Reuters.

K sesazení vrcholných politiků se přihlásil velitel junty a viceprezident Goita, který vedl už srpnový puč, při němž armáda svrhla tehdejšího prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu. Goita ujistil, že volby plánované na příští rok se budou konat. Mali pak má opět řídit zvolená vláda. Sesazeného prezidenta a premiéra Goita podle agentury AFP obvinil ze sabotáže přechodu moci. V prohlášení, které v televizi přečetl uniformovaný spolupracovník plukovníka, Goita uvedl, že „proces přechodu bude normálně pokračovat“.

Jmenované organizace se dopředu vymezily proti možnosti, že by zadržení představitelé malijské civilní vlády pod nátlakem armády odstoupili. „Mezinárodní komunita dopředu odmítá jakékoli kroky, prosazené cestou nátlaku včetně odstoupení z donucení,“ uvedly v prohlášení. Do malijského hlavního města se v úterý vydá delegace organizace ECOWAS, která se pokusí situaci vyřešit, upřesnila rovněž mezinárodní komunita.

Prezidenta, premiéra a ministra obrany armádní příslušníci dopravili na vojenskou základnu ve městě Kati nedaleko Bamaka jen několik hodin poté, co dva armádní činitelé přišli o posty při změnách ve vládním kabinetu, informovaly diplomatické a vládní zdroje. Nynější incident prohlubuje již tak vážnou krizi, v níž se Mali nachází od srpna, kdy armáda svrhla někdejšího prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu.

Mali i sousední Niger a Burkina Faso jsou v posledních deseti letech zmítány útoky islamistických skupin i násilnými střety mezi místními komunitami. V regionu kvůli nim zemřely tisíce lidí a statisíce jich přišly o domov.

V zemi od roku 2014 působí rozsáhlá francouzská mise Barkhane, zaměřená na boj s džihádisty. V jejím rámci vznikla operace Takuba, jejíž součástí je od letošního roku i jednotka českých speciálních sil. Působit v ní může do šesti desítek českých vojáků. Dalších téměř osm desítek českých vojáků je zapojeno do výcvikové mise Evropské unie EUTM, čtyři čeští důstojníci pak působí v mírové misi OSN (MINUSMA). Podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové jsou čeští vojáci v pořádku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o „nepřijatelném puči v puči“ a řekl, že pokud se situace v nejbližších hodinách nevyjasní, jsou politici Evropské unie připraveni zavést sankce proti pučistům. Francie také požádala o svolání mimořádné schůzky Rady bezpečnosti OSN.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval k okamžitému propuštění premiéra i prezidenta a sdělil, že jejich zatčení je „katastrofou pro Malijce i světové společenství“. Britské ministerstvo zahraničí odsoudilo zatčení politiků a vyzvalo k jejich bezpodmínečnému propuštění. Nedávné události podle něj podrývají snahu obnovit ústavní pořádek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 14 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...