Příliš nepřesvědčili. Několik kandidátů na eurokomisaře může počítat s dodatečnými otázkami

Několik navržených eurokomisařů má v europarlamentu potíže. Na dodatečné dotazy bude muset odpovědět polský kandidát Janusz Wojciechowski. Členové zemědělského výboru se na něj obrátili s písemnými otázkami po úterním slyšení, v němž nebyli spokojeni s jeho nekonkrétními výroky. Obdobný problém hrozí i francouzské kandidátce Sylvii Goulardové, navrženému italskému eurokomisaři Paolu Gentilonimu či estonské kandidátce Kadri Simsonové. Už dříve přitom Evropský parlament odmítl kandidáty Rumunska a Maďarska.

Wojciechowski byl prvním z „grilovaných“ uchazečů o místo v budoucí Evropské komisi, který bude muset dále dokládat své plány. Europoslanci kritizovali jeho vágní formulace týkající se podpory zemědělců a reformy společné zemědělské politiky. Koordinátoři jednotlivých politických skupin ve výboru mu proto zašlou sérii doplňujících otázek a na základě jeho odpovědí rozhodnou, zda bude nutné opakované slyšení.

Podobným obtížím čelí i Goulardová, která má dohlížet na vnitřní trh. Jí během „grilování“ řada poslanců vyčítala finanční aféry z minulosti. Podle webu Politico ji na schůzce koordinátorů frakcí po slyšení podpořili pouze její liberálové a ostatní požadují dodatečné odpovědi. 

Ve čtvrtek má europarlament nejnabitější den

Ve čtvrtek se nejzajímavější „grilování“ očekávalo u italského expremiéra Paola Gentiloniho, který má dostat na starost hospodářství. Gentiloni například uvedl, že bude dbát na snižování veřejných dluhů. Německý konzervativní europoslanec Markus Ferber levicovému expremiérovi připomněl, že ještě před několika lety z Říma kritizoval údajně příliš přísná rozpočtová pravidla EU.

„Chci aby tohle bylo úplně jasné. Nejsem a nebudu v Komisi zástupcem jedné vlády,“ odpověděl Gentiloni na jeho dotaz, zda hodlá dbát na dodržování pravidel o rozpočtovém schodku a snižování veřejného dluhu také u Itálie.

Řím čelí výtkám současné Komise kvůli dřívějšímu návrhu rozpočtu, který přesahoval povolený schodek. Nová italská vláda nyní návrh přepracovává a Gentiloni přislíbil, že k němu bude přistupovat „se stejnou pozorností a vážností“ jako v případě rozpočtů ostatních zemí.

Navržený eurokomisař mluvil také o plánu na vytvoření celounijního systému, který by v případě náhlého hospodářského otřesu pomohl podpořit nezaměstnané. Nedokázal však upřesnit, zda by měly jednotlivé státy v rámci tohoto mechanismu dostávat úvěry, či by mělo jít o přímou podporu z unijního rozpočtu.

Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Gentiloniho vystoupení provázel na konci potlesk, který byl však vlažnější než u některých předchozích kandidátů. Členové nejsilnější lidovecké frakce dali najevo, že nejsou s jeho odpověďmi zcela spokojeni a mohli by vznést doplňující písemné otázky. O tom, zda bude Ital schválen, rozhodnou hlasováním zástupci všech frakcí ve výborech.

Pochybnosti dávali najevo i poslanci z výborů, před nimiž dopoledne vystoupila navržená estonská komisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Během slyšení zaměřeného především na budoucnost energetické unie a snižování dopadů na klima podle některých členů europarlamentu odpovídala příliš vágně a ani u ní není vyloučeno dodatečné dotazování.

Sporná je i nominace Řeka Schinase

Mediální rozruch vzbudila i nominace bývalého řeckého mluvčího Komise Margaritise Schinase, jenž má ochraňovat evropský způsob života. V rámci něj má vymýšlet i řešení migrační problematiky, což kritizovali nejen levicoví europoslanci, ale i současný šéf Komise Jean-Claude Juncker, který patří podobně jako šéfka budoucí Komise Ursula von der Leyenová k evropským lidovcům.

Naopak hladce v předchozích dnech slyšením prošli například portugalská kandidátka na pozici komisařky pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová či její slovinský kolega pro krizové řízení Janez Lenarčič. Většinou sklidili uznalé reakce.

Ve čtvrtek ještě přijdou na řadu zástupci Litvy, Rakouska a Chorvatska. Jeho kandidátce Dubravce Šuicové svěřila von der Leyenová do péče demokracii a demografii a toto spojení zřejmě také vyvolá některé otázky.

Během tříhodinové zkoušky připravenosti, odhodlání a bezúhonnosti čelí kandidáti celkem 25 dotazům europoslanců z výborů příslušných jejich portfoliu. Úspěšně zvládnuté slyšení je podmínkou, aby se stali součástí Komise, kterou na říjnovém zasedání schválí plénum europarlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...