Přibývají další oběti německých záplav, vyžádaly si už 143 životů

Záplavy si na západě Německa vyžádaly už 143 lidských životů. Bilance stoupla poté, co policie v Koblenci uvedla, že registruje nové oběti v okrese Ahrweiler, který patří k nejpostiženějším. Pravděpodobně není konečná. Ranění se počítají na stovky.

Obavy z růstu počtu obětí pramení z toho, že záchranáři stále neprohledali všechna místa a domy zasažené záplavovou vlnou. I po dvou dnech záchranných akcí se mnoho lidí pohřešuje. V některých oblastech navíc nefungují telefony. V údolí řeky Ahr, kde se nachází i zmíněný okres, je stále mnoho silnic nesjízdných.

Oblasti postižené přírodní katastrofou navštívil  v sobotu německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Ve zdevastovaném městě Erftstadt, kde došlo k masivnímu sesuvu půdy, poděkoval „jménem všech Němců“ těm, kdo se podílí na záchranným pracích.

Nahrávám video

„Mnoho lidí zde v regionech nemá už nic jiného než naději. A my jejich naději nesmíme zklamat,“ uvedl prezident, který se v Erftstadtu setkal i s premiérem Severního Porýní-Vestfálska Arminem Laschetem. Ten záplavy označil za „katastrofu století“. Město Erftstadt i přes velké škody zatím nepotvrdilo žádné oběti.

V postižených regionech nasadila německá armáda na 900 vojáků, regionální vlády i německá kancléřka Angela Merkelová slíbily postiženým oblastem rychlou pomoc s odstraňováním obrovských škod. Ty se mohou vyšplhat na miliardy eur. Bez dodávek elektrického proudu je stále přes 100 tisíc lidí, narušena byla i infrastruktura.

Povodněmi zasaženému Německu nabídlo pomoc i Česko. Podle německého velvyslance v Praze Christopha Isranga ale zatím není potřeba. Přírodní katastrofu zároveň přirovnal k nedávnému tornádu na jižní Moravě.

Záplavy zasáhly i Nizozemsko, kde musely úřady evakuovat stovky lidí. Bouřím a rozvodněným řekám čelilo taky Lucembursko nebo Švýcarsko. Belgie, kde voda zaplavila jihovýchod země, hlásí nejméně 27 obětí. Na mnoha místech je situace dál mimořádně kritická. Záchranářům se nepodařilo dostat do všech zasažených oblastí. Vláda tam kvůli katastrofě vyhlásila na úterý den smutku.

Přívalové deště zasáhly i Sasko u hranic s Českem

Přívalové deště v sobotu způsobily záplavy ve východní části Saska u hranic s Českem, v jihovýchodní části Bavorska a na západě Rakouska. Informovala o tom místní média. V Saském Švýcarsku podle listu Sächsische Zeitung místy spadlo i více než sto litrů vody na metr čtvereční. Obzvlášť postižené jsou obce Neustadt, Sebnitz, Bad Schandau, Reinhardtsdorf-Schöna a Gohrisch u hranic s Českem. Úřady varovaly před „silnými záplavami“.

V Bavorsku vydatné lijáky postihly především město Berchtesgaden a jeho okolí. Místní hasiči hlásí zaplavené ulice a sklepy. Několik domů museli evakuovat kvůli sesuvům svahů. Jen několik kilometrů od Berchtesgadenu, na rakouské straně hranice, zaplavila voda historické centrum města Hallein, které leží jižně od Salcburku. „Situace je velmi napjatá až dramatická,“ uvedl policejní mluvčí. Protipovodňové zábrany postavili i v Salcburku podél řeky Salzach.

Jak se na záplavy připravit

Zatímco v Německu a Belgii přibývá obětí záplav a beznaděj narůstá, objevují se otázky, jak mohla voda takovou tragédii způsobit, napsal server stanice BBC. Povodním předcházely v částech západní Evropy rekordní srážky, které vedly k vylití řek z břehů.

Oceňovaná hydroložka Hannah Clokeová, která vytvořila Evropský systém varování před povodněmi – program Evropské unie, jehož cílem je zavčasu varovat před povodňovým nebezpečím –, tvrdí, že během minulého víkendu úřady dostaly varování. Svůj program Clokeová založila po tragických povodních v Evropě v roce 2002 ve snaze předejít podobným katastrofám. Nynější záplavy podle ní ale ukázaly na slabá místa systému.

V některých oblastech podle Clokeové program splnil svůj účel a varování padla na úrodnou půdu. Hydroložka ale přiznává, že na některých jiných místech se nedostala varování k lidem, kteří nevěděli, co se stane. „V roce 2021 bychom neměli mít tolik úmrtí kvůli záplavám. Je to nepřijatelné a něco je špatně,“ zdůrazňuje hydroložka.

V jednotlivých evropských zemích jsou mechanismy, které předpovídají povodně a zveřejňují výstrahy, různé. V Německu jsou tyto struktury podle Clokeové rozdrobené a zahrnují mnoho úřadů v různých spolkových zemích, takže reakce na nebezpečí se mohou lišit.

Mluvčí německého meteorologického ústavu Deutscher Wetterdienst uvedl, že služba vydala několik varování před extrémními srážkami. Podle něj je pak už na jednotlivých úřadech, aby vyhodnotily povodňové nebezpečí a případně přikročily k evakuaci lidí nebo jiným opatřením.

Ministerstvo životního prostředí spolkové země Porýní-Falc, která je jednou ze zemí nejpostiženějších nynějšími záplavami, uvedlo, že varování před záplavami jsou zveřejňována pro největší řeky, ale že informace týkající se přítoků a menších řek nejsou tak podrobné, takže tragické následky povodní nemohou být vždycky odvráceny.

Klimatoložka Friederike Ottová, zástupkyně ředitele Institutu pro změny životního prostředí na Oxfordské univerzitě, spatřuje akutní potřebu osvěty týkající se záplav. „Podle mého názoru si lidé dostatečně neuvědomují, že počasí může být smrtící,“ zdůrazňuje Ottová.

„Skutečnost, že jsou zastavěny velké plochy půdy, také vede k dramatičtějším následkům, než jak by to bylo v případě, kdyby se voda mohla někam vsáknout,“ uvádí klimatoložka.

Změny klimatu

Spolkový ministr vnitra Horst Seehofer uvedl, že Německo se do budoucna musí „mnohem lépe připravit“. Současná situace je podle něj důsledkem změn klimatu.

Ke vzniku záplav přispívá mnoho faktorů, nicméně oteplující se atmosféra v důsledku klimatických změn znamená, že extrémní srážky jsou pravděpodobnější. Hayley Fowlerová, která vyučuje dopady klimatických změn na Univerzitě v Newcastlu, vysvětluje, že globální oteplování vede ke zpomalení jet streamu neboli tryskového proudění vzduchu ve vysoké atmosféře ve směru ze západu na východ. Následkem toho se bouřky posouvají pomaleji. V teplejší atmosféře se také udrží více vlhkosti.

„Extrémní srážky budou sílit a ty nejextrémnější budou častější,“ upozorňuje Fowlerová. Státy podle ní musí přebudovat svoji infrastrukturu, aby dokázaly těmto událostem čelit.

Dodává však, že dokonale se připravit na podobné události nelze. „Vždy se může objevit něco, co překoná naše protipovodňové systémy. Proto opravdu potřebujeme systémy nouzového řízení a systémy výstrah,“ uvádí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...