Příběh vzkříšení Krista dobyl většinu světa. Mapy ukazují jak

„Petr a apoštolé řekli: Více sluší poslouchati Boha než lidí. Bůh otců našich vzkřísil Ježíše, kteréhož jste vy zamordovali, pověsivše na dřevě. Toho jest Bůh, jakožto Knížete a Spasitele, povýšil pravicí svou, aby bylo dáno lidu Izraelskému pokání a odpuštění hříchů. A my jsme svědkové toho,“ stojí ve Skutcích apoštolů ve znění Bible kralické. Příběh z Jeruzaléma putoval do všech světových stran. Na lodích evropských dobyvatelů potom ovládl většinu zemského povrchu.

Události, které si právě na Velký pátek věřící připomínají, se odehrály na Via Dolorosa, tedy cestě utrpení, jak ji ukazuje mapa výše. Završily životní putování Krista, jehož činy se v současnosti připomínají v několika blízkovýchodních státech.

Život Ježíše podle Bible
Zdroj: ČT24

Především v Americe a subsaharské Africe získal Ježíšův příběh srdce téměř všech, jak je vidět na následující mapě zobrazující podíl křesťanského obyvatelstva. Právě v těchto oblastech byla totiž civilizační převaha evropských dobyvatelů s misionáři za zády největší.

Podíl křesťanů
Zdroj: Wikimedia Commons

Vyprávění o Ježíšovi se však rozšířilo i tam, kde existovaly silně zakořeněné konkurenční příběhy o původu a smyslu světa. Především v jižní a východní Asii je sice podíl křesťanů malý, v obřích populacích to však znamená poměrně velké celkové množství.

Anamorfovaná mapa, kde velikost odpovídá množství křesťanů
Zdroj: worldmapper.org

Nejbližším soupeřem v interpretaci plánů nadpřirozených sil se brzy stal islám. Právě ten je v zásadě jediným přímým sousedem křesťanského světa v Africe, na jihovýchodě Evropy a ve střední Asii. Dál na východ se kříž potkává i s buddhismem a konfucianismem, na tomto pomezí sibiřských lesů a stepí však žije jen málo lidí.

Převládající náboženství ve světě
Zdroj: Our World In Data

Rozhodující pro světový úspěch křesťanství bylo uchycení v Evropě. Nejprve v komunitách kolem Středozemního moře, pak v celé Římské říši a po stěhování národů i ve slovanském světě.

Jako jedna z posledních odolávala slovům Bible Litva, která tehdy ovládala rozsáhlé prostory současného Běloruska a Ukrajiny. I ona se nakonec přidala, když její kníže Jagello přijal roku 1386 v Krakově křest a stal se polským králem Vladislavem II.

Šíření křesťanství v Evropě
Zdroj: The Decolonial Atlas

S novou vírou přicházely i rituály, které se mnohde mísily s místními nebo staršími tradicemi, jak ukazují různá označení pro Velikonoce v evropských jazycích. Nejčastěji se stávaly křesťanskou verzí židovského pesachu, oslavy nového začátku, nového života, jinými slovy jara.

V germánských jazycích se pro ně ujal název vycházející z bohyně Ostary (Eostry). I ona symbolizuje jaro a východ slunce (odtud i kořen germánských slov pro východ jako světovou stranu).

Ugrofinové lingvisticky spojili Velikonoce s koncem masopustu. Slované pak zdůraznili svátek slovem velký. Ti jižní ho pak jako jediní začali nazývat přímo událostí, kterou připomíná.

Slovo pro Velikonoce
Zdroj: Reddit/Udzu.png

Svědectvím o šíření křesťanské víry je i původ těch, kdo se považují za zástupce Krista a nástupce apoštola Petra. Papežové římskokatolické církve pocházeli nejprve ze Středomoří a poté v drtivé většině případů z Itálie.

Množství papežů narozených na území současných států
Zdroj: Reddit/romanitalianeuropean

Je jím také rozšíření slova svatý v názvech obcí. Obzvlášť nejzápadnější výspy Evropy jsou jimi posety.

Obce se slovem „svatý“ v názvu
Zdroj: Gazeta Wyborcza

Dělení

Čím víc příběh o Ježíšovi stárnul, tím víc na sebe nabaloval různých interpretací. Nejdřív se o ně rozhádal východ se západem a poté sever s jihem. Vzplály krvavé konflikty o to, kdo má nárok na svatou pravdu a nejednou otřásly Evropou. Na hranicích katolického, protestantského a pravoslavného světa leckde doutnají dodnes: v Irsku, na Balkáně nebo na Ukrajině. 

Věroučně rozdělená Evropa se odrazila i ve věrouce svých kolonií. Španělé a Portugalci vyvezli katolickou verzi příběhu o Ježíšovi do Latinské Ameriky a na Filipíny. Francouzi s Belgičany a Portugalci ji zase šířili ve svých afrických državách. Dnes je díky tomu nejrozšířenější, vyznává ji asi 1,2 miliardy lidí.

Šíření křesťanství
Zdroj: ČT24/imgur.com

Britové zase vyvezli protestantský příběh. Uspěl v subsaharské Africe a především ve Spojených státech, kde se rozvinul do mnoha dalších podob. V Evropě se drží v germánských státech. Dnes se k němu celkem hlásí na 800 milionů lidí. 

Doba rozumu?

Evropskou (nejen) náboženskou expanzi umožnil technologický pokrok a vědecká metoda. A ty se brzy začaly stávat hrobníky učení o Kristovi. Friedrich Nietzsche svým slavným výrokem Boha rovnou pochoval. To však bylo trochu předčasné, úbytek věřících je pomalý a pozvolný a zůstává omezen na západní svět. Jinde je stále v rozmachu.

Změna podílu křesťanské populace 1970–2015
Zdroj: CartoMission.com

Pod průměrnými daty se schovávají různé výjimky. Například nizozemský biblický pás. Ten má jeden zajímavý projev: radikální kalvinisté nedůvěřují očkování, což se projevuje zvýšeným výskytem spalniček.

Srovnání výsledků radikálně kalvinistické strany SGP a prevalence spalniček
Zdroj: Reddit/Ghipoli

Víra v existenci Boha už je ve většině evropských států v menšině, jak ukazuje průzkum Evropské komise. Ten zároveň odhaluje významné rozdíly v jednotlivých zemích.

Procento obyvatel, kteří věří v Boha
Zdroj: Wikimedia Commons / Eurobarometer

Jenže Boha většinou nenahrazuje smíření se s tím, že nic nadpřirozeného neexistuje. Naopak. Tam, kde lidé Boha opouštějí, přimykají se ke stejnému konceptu s jiným názvem. Evropská komise se ptala na víru v nějakou nespecifikovanou životní sílu nebo ducha.

Procento obyvatel, kteří odpověděli kladně na otázku, zda věří v nějaký druh ducha či životní síly
Zdroj: Wikimedia Commons / Eurobarometer

A z Evropy nemizí ani obyčejné pověry. Leckde například stále lidé věří v uhranutí.

Procento lidí věřících v uhranutí
Zdroj: Reddit/Trinitronbxb

Daleko větší výdrž má křesťanský Bůh ve Spojených státech, i když i tam začala návštěvnost kostelů v posledních dvaceti letech podle průzkumu Gallup klesat. Především na jihu stále táhne do kostelů každý týden více než třetinu lidí, někde až polovinu. Zdaleka nejvíc působí ve tmavém obdélníku na západě. V tomto státu jménem Utah našli své útočiště následovníci Josepha Smithe a jeho Knihy Mormonovy.

Procento lidí navštěvujících kostel každý týden
Zdroj: Wikimedia Commons

Úspěch křesťanství je mimo jiné důsledkem amerického přístupu k církvím. Obzvlášť ty nekatolické se často chovají podobně jako firmy a lákají nové „klienty“ propracovaným marketingem. To má za následek, že celá polovina Američanů někdy v životě změní kostel, do kterého chodí. Obzvlášť tam, kde převládají baptisté a metodisté.

Církve ve Spojených státech
Zdroj: Reddit/AJgloe.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 24 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 33 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...