Prezidenta Haiti dle policie zabilo komando Kolumbijců a Američanů haitského původu

Haitská policie identifikovala 28 členů komanda, které zavraždilo haitského prezidenta Jovenela Moïseho. Má jít o 26 Kolumbijců a dva Američany haitského původu, uvedl podle tiskových agentur náčelník haitské policie Léon Charles. Přinejmenším osm útočníků je stále na útěku a úřady po nich pátrají, dodal.

Policejní náčelník podle agentury AFP uvedl, že se zatím podařilo zadržet patnáct Kolumbijců a dva Američany. „Postavíme je před soud,“ prohlásil Charles. Další tři útočníky policie zastřelila, osm jich je ještě na útěku. „Fyzické pachatele máme v rukou, teď hledáme intelektuální autory a sponzory,“ řekl náčelník policie.

Mezi podezřelými podle agentury AP figurují dva s americkým občanstvím: James Solages, který dříve pracoval jako tělesný strážce pro kanadské velvyslanectví, a Joseph Vincent. Pětatřicetiletý Solage je nejmladší z podezřelých, nejstaršímu je 55 let.

Jeden ze soudců vyšetřujících vraždu Clément Noël deníku Le Nouvelliste řekl, že oba zadržení Američané pracovali jako překladatelé pro skupinu útočníků, kteří chtěli původně prezidenta zatknout, nikoli zabít. Proč chtěli Moïseho zatknout, Noël neupřesnil. Solages mu prý řekl, že zaměstnání našel na internetu. Podle soudce byl na Haiti jen měsíc a Vincent půl roku. Jiný soudce Fidélito Dieudonné řekl, že 15 ze zatčených Kolumbijců vstoupilo na Haiti 6. června z Dominikánské republiky.

Kolumbijský ministr obrany Diego Molano podle AFP upřesnil, že nejméně šest z podezřelých žoldnéřů jsou bývalí vojáci. „Dali jsme pokyny policii a armádě, aby okamžitě spolupracovaly při vyšetřování těchto skutečností,“ ujistil.

Tchaj-wan v pátek oznámil, že haitské policii se podařilo dopadnout 11 podezřelých v areálu jeho velvyslanectví v Port-au-Prince, kde se skrývali. Stalo se tak poté, co velvyslanectví „bez váhání“ souhlasilo s policejním zásahem ve svých prostorách. Tchajwanské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jedenáct ozbrojenců se pokusilo dostat na ambasádu. Zda byli podezřelí zapleteni i do vraždy haitského prezidenta, má vyšetřit policie. Haiti je jednou z mála zemí, které mají diplomatické styky s Tchaj-wanem, a nikoli s čínskou vládou v Pekingu.

Washington pomůže haitské policii, žádost o vojáky nepotvrdil

Americké ministerstvo zahraničí sdělilo, že souhlasilo s poskytnutím pomoci haitské policii, aniž se zmínilo o zadržení amerických občanů, poznamenala AFP. Zdroje z prostředí bezpečnostních orgánů a zpravodajských služeb agentuře Reuters řekly, že americké úřady zjišťují, jaká byla americká spojitost s vraždou prezidenta. Bílý dům později potvrdil, že na Haiti co nejdříve vyšle agenty FBI a ministerstva vnitřní bezpečnosti.

Vláda Haiti také podle jednoho z ministrů požádala USA o vyslání vojáků za účelem ochrany klíčové infrastruktury. Washington však toto vyjádření nepotvrdil.

Podle haitského velvyslance v USA za vraždou stojí profesionální komando, které vystupovalo jako agenti americké Agentury pro potírání narkotik (DEA). Z jakých popudů nebo na čí pokyn ozbrojenci jednali, zatím není jasné.

Atentát v soukromé rezidenci

Atentát se stal ve středu v prezidentově soukromé rezidenci v metropoli Port-au-Prince. Haitská první dáma, která při útoku utrpěla těžká zranění, byla podle amerických médií převezena do nemocnice v Miami.

Prokuratura v Port-au-Prince si předvolala dva vysoce postavené policejní představitele, přímo zodpovědné za bezpečnost hlavy státu. Bed-Ford Claude, vládní komisař v hlavním městě, se současně pozastavil nad pasivitou či nečinností ochrany hlavy státu, zlikvidované tuctem kulek ve svém domově uprostřed noci.

„Strávil jsem celý den v prezidentově rezidenci a neviděl jsem, že by utrpěl kdokoli z řad policistů, jen prezident a jeho manželka. Pokud jste zodpovídali za prezidentovu bezpečnost, kde jste byli? Co jste udělali, aby prezident unikl tomuto osudu?“ ptal se Bed-Ford Claude.

Vedení Haiti se po smrti prezidenta ujal premiér Claude Joseph, který vyhlásil na dva týdny výjimečný stav, na bezpečnost v zemi tak dohlíží armáda.

Moïse čelil během své vlády řadě protivládních protestů kvůli zhoršující se ekonomické situaci i nepotrestané zpronevěře státních peněz za bývalého vedení země. Haiti se potýká s největší chudobou, násilím a politickou nestabilitou na západní polokouli. Šedesát procent Haiťanů vydělává méně než dva dolary denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...