Před 40 lety stoupenci Chomejního vtrhli na ambasádu USA. Tisíce Íránců teď volaly „Smrt Americe“

Tisíce Íránců v Teheránu vyšly do ulic, aby si připomněly čtyřicet let od chvíle, kdy stoupenci islámské revoluce obsadili americké ambasády. Poblíž bývalého velvyslanectví USA davy provolávaly „Smrt Americe“ a „Smrt Izraeli“. Nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí pak už o víkendu znovu zakázal íránským činitelům jednat se Spojenými státy. Írán v pondělí spustil 30 nových pokročilých odstředivek IR-6 v rámci dalšího kroku ve vypovídání mezinárodní jaderné dohody. USA zavedly proti Teheránu další sankce.

Íránská státní televize v pondělí ráno odvysílala záběry davů v ulicích v okolí někdejší ambasády, která po islámské revoluci v roce 1979 dostala přezdívku „špionské doupě“.

„Náš boj s Amerikou je o naší nezávislosti, o tom, abychom se nepodřídili šikaně, o našich hodnotách, víře a našem náboženství,“ řekl šéf armády generálmajor Abdolrahim Mousavi v projevu před bývalým velvyslanectvím.

„Oni (Američané) budou ve svých nepřátelských projevech pokračovat, jako jedovatý škorpion. Jeho podstatou je bodat a nemůže ho nic zastavit, dokud není rozdrcen,“ řekl Mousavi. Pochody a manifestace se podle státních médií v Íránu uskutečnily také na tisícovce dalších míst.

Nahrávám video

Rozbouřený a protiamericky naladěný dav radikálních studentů, kteří byli stoupenci islámské revoluce a ajatolláha Chomejního, 4. listopadu 1979 přepadl komplex americké ambasády v Teheránu, kde zajal přes šedesát tamních pracovníků jako rukojmí.

Za jejich propuštění požadoval vydání bývalého panovníka šáha Rezy Pahlavího do Íránu, sebekritiku USA za jejich politiku vůči Íránu v minulosti a závazek, že se USA nebudou v budoucnosti vměšovat do íránských záležitostí. Íránci tehdy 52 rukojmích zadržovali 444 dní.

Na ambasádě, která je v současnosti muzeem americké špionáže, jsou vystaveny fotografie z dobového tisku, ale i staré počítače, výslechová místnost a odtajněné dokumenty. „V Íránu už není místo pro imperialisty,“ hlásá anglicky psaný nápis na stěně.

Pár let starý americký film Argo vypráví dramatický příběh šesti diplomatů, kteří se po islámské revoluci skrývali na kanadském velvyslanectví a předstírali, že jsou filmový štáb. Nakonec se jim s pomocí agenta CIA v přestrojení podaří uprchnout ze země.

„Nesmiřitelní nepřátelé“

Současný vůdce ajatolláh Alí Chameneí v neděli zopakoval, že íránským činitelům zakazuje jednat se Spojenými státy s tím, že Írán a USA jsou nesmiřitelnými nepřáteli. „Ti, kteří se domnívají, že jednání s nepřítelem vyřeší naše problémy, se stoprocentně mýlí,“ řekl.

Rozhovory by podle Chameneího připadaly v úvahu jen v případě, že by se Spojené státy vrátily k dohodě o íránském jaderném programu a zrušily sankce proti Íránu.

Íránský parlament mezitím předběžně schválil opatření, na jehož základě musí učebnice obsahovat pasáže o „zločinech“ Spojených států. Stejně jako dav podle Reuters volali „Smrt Americe“ také íránští zákonodárci.

Obnovené sankce

V uplynulém roce se vztahy mezi Íránem a USA ještě více vyostřily poté, co americký prezident Donald Trump odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem a světovými mocnostmi – Velkou Británií, Čínou, Francií, Německem, Ruskem a USA. Írán se na základě ujednání z roku 2015 zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí.

Spojené státy po odstoupení od dohody opět zavedly sankce zacílené zejména na export íránské ropy. Washington tvrdí, že cílem opatření je přimět Teherán, aby vyjednal novou širší dohodu, která by například zahrnovala také íránský balistický program.

Ostatní signatáři dohody se ji snaží zachovat, podle Teheránu však nedělají dost pro to, aby íránská ekonomika netrpěla sankcemi, a tak Írán postupně závazky vyplývající ze smlouvy přestává plnit.

V pondělí zavedly USA proti Íránu nové sankce, které se týkají devíti lidí a jednoho subjektu, uvedlo americké ministerstvo financí. Jedním z íránských představitelů, na které jsou sankce zaměřeny, je Modžtaba Chameneí, syn nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího, uvedla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...