Přechod k ekologičtější ekonomice si má do půlky století vyžádat 150 bilionů dolarů, USA vydají dluhopisy

Nahrávám video
Horizont ČT24: Vysoká politika na klimatickém summitu
Zdroj: ČT24

Svět bude do poloviny století potřebovat až 150 bilionů dolarů na přechod k ekologicky šetrnější ekonomice. Na klimatické konferenci v Glasgow to odhadla americká ministryně financí Janet Yellenová. Spojené státy chtějí peníze na ekologické projekty získat vydáváním dluhopisů. Část investic na sebe vezme aliance velkých západních bank a firem, které dohromady spravují čtyřicet procent světového HDP. Středeční program konference se soustředí právě na otázku financování přechodu k bezemisním ekonomikám.

Spojené státy se vydáváním investičních dluhopisů připojí k iniciativě Velké Británie a dalších evropských zemí. Dluhopisy mají financovat infrastrukturní projekty pro snížení emisí skleníkových plynů v rozvojových zemích.

„Klimatická krize už je tady. Není to výzva pro budoucí generace, musíme se s ní vypořádat již dnes,“ zdůraznila americká ministryně financí Janet Yellenová. „Abychom v této výzvě obstáli, musíme ve velkém transformovat naše ekonomiky, jež produkují velké množství uhlíku,“ dodala.

USA podle ní díky dluhopisům získají asi 500 milionů dolarů (11 miliard korun) ročně pro Klimatické investiční fondy (CIF). Vznikly v roce 2008 a od té doby se do nich zavázalo přispět čtrnáct vyspělých států celkem 10,5 miliardy dolarů (232 miliard korun). Dalších 61 miliard (1,3 bilionu korun) pak fondy získaly z jiných zdrojů a již s nimi financovaly projekty v dvaasedmdesáti zemích.

Janet Yellenová na konferenci v Glasgow
Zdroj: Reuters/Yves Herman

Podle Yellenové přijde „zelená“ přeměna světové ekonomiky až na 150 bilionů dolarů (3,3 biliardy korun) v příštích třiceti letech. Přináší s sebou však obrovské příležitosti pro růst a investice, dodala americká ministryně. Podle CIF by mohl nový finanční mechanismus v příštích deseti letech vybrat asi padesát miliard dolarů (1,1 bilionu korun).

Vyspělé státy se v roce 2009 zavázaly, že budou od roku 2020 poskytovat ročně 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) do chudších zemí na podporu tamních klimatických projektů. Britský ministr financí Rishi Sunak v Glasgow oznámil, že se tento závazek podaří plnit až od roku 2023. „Víme, že (závazek) neplníme dostatečně rychle, udržujeme však blízkou spolupráci s rozvojovými zeměmi, abychom mohli dělat víc a cíl brzy splnit,“ řekl Sunak. Server BBC poznamenává, že většinu financí vyspělé státy poskytují formou půjček.

Uhlíkově neutrální finanční centrum

Sunak rovněž prohlásil, že snahy o dosažení klimatických cílů se dotknou také světového finančního systému. Británie se podle něj stane prvním finančním centrem s neutrální uhlíkovou stopou.

Toho chce ministr dosáhnout například nařízením pro veřejně obchodovatelné společnosti, které budou muset vypracovat plány na snížení emisí oxidu uhličitého a přechodu k uhlíkově neutrálnímu provozu. Zřídí rovněž nezávislý orgán, který bude postup firem monitorovat.

Peněz na zelené reformy je prý dost

Britská vláda však nebude zavádět například povinné závazky k dosažení uhlíkové neutrality a nebude také firmám zakazovat investice do aktivit, při nichž vzniká velké množství emisí.

Zmocněnec OSN pro boj se změnami klimatu a bývalý šéf britské centrální banky Mark Carney na konferenci oznámil, že se jím zorganizovaná aliance velkých západních bank, pojišťoven a investičních firem zavázala k financování „férového podílu“ procesu dekarbonizace ekonomiky. Firmy sdružené v alianci přitom dohromady spravují majetek v hodnotě 130 bilionů dolarů (2,9 biliardy korun), tedy asi čtyřiceti procent světového HDP.

Carney řekl, že je financí na zelené reformy dostatek, firmy nyní jen musí přijít s kreativními způsoby, jimiž by mohly nasměrovat investice do projektů, které podporují cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Nahrávám video
Premiér Johnson varuje ohledně summitu v Glasgow před velkým očekáváním
Zdroj: ČT24

Biden kritizoval neúčast lídrů velmocí, Johnson varoval před falešnými nadějemi

Z konference už v úterý odjeli nejvyšší představitelé účastnických zemí, jednání tak pokračují na nižší úrovni. Americký prezident Joe Biden kritizoval absenci lídrů zemí, které jsou největšími znečišťovateli, tedy Číny, Ruska a Brazílie.

Podle politického geografa Michaela Romancova nemusí být nijak zásadní, že do Glasgow čínský prezident Si Ťin-pching nedorazil. „Je otázkou, co by jeho přítomnost mohla reálně změnit. Možná je důležitější, zda tam jsou čínští experti,“ míní.

Podle Romancova je však zřejmé, že se Čína přidala k mocnostem, jako jsou USA, EU a Indie, které jsou přesvědčeny, že je zapotřebí pracovat na dekarbonizaci. „Čínští komunisté žijí v zemi, která na jednu stranu v posledních dekádách udělala ohromný ekonomický skok, na druhou stranu je vidět, k jak obrovským zásahům do životního prostředí došlo. A pokud chtějí zůstat u moci, vědí, že s životním prostředím musí něco dělat,“ dodal Romancov v Horizontu ČT24.

„Britský premiér Boris Johnson poté, co z COP26 odjel, ohodnotil výsledek uplynulých dnů tak, že musí varovat před falešnými nadějemi. Nějakého pokroku bylo přece jen dosaženo – přes sto zemí se zavázalo, že do roku 2030 ukončí odlesňování a také do roku 2030 omezí emise metanu o 30 procent,“ přiblížil zpravodaj ČT v Británii Bohumil Vostal.

Dodal, že se v Glasgow ve středu konala demonstrace proti stavbě ropného vrtu ve Skotsku. „A to právě v době, kdy se zde koná klimatická konference,“ řekl Vostal s tím, že demonstranti obvinili ostrovní úřady z pokryteckého chování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stav velryby uvázlé na mělčině v zátoce v Německu se dle vědců zhoršil

Stav velryby, která uvázla na mělčině v zátoce u severoněmeckého města Wismar, se zhoršil, informovali vědci i zástupci úřadů. Keporkak se v noci dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
11:57Aktualizovánopřed 9 mminutami

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 10 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 16 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...