Pravicový premiér Chorvatska má obavy z levicového prezidenta. „Bude to tvrdé soužití“

Nahrávám video

Politické soužití s nově zvoleným levicovým prezidentem Zoranem Milanovičem bude obtížné. Po zveřejnění konečných výsledků druhého kola chorvatských prezidentských voleb, v nichž Milanović v neděli porazil dosavadní prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovičovou, to v noci na pondělí uvedl konzervativní premiér Andrej Plenković. Funkce prezidenta je v Chorvatsku spíše ceremoniální. Hlava státu například nemůže vetovat zákony, může ale ovlivňovat zahraniční, obrannou nebo bezpečnostní politiku země.

„Bude to tvrdé politické soužití v souladu s ústavou a zákony. Máme dlouhou historii vztahů,“ uvedl chorvatským médiím premiér a předseda pravicového Chorvatského demokratického společenství (HDZ) Plenković, který se coby šéf tehdejší opozice s expremiérem Milanovićem politicky ostře střetával a v roce 2016 jej vystřídal v křesle předsedy vlády. Čerstvému vítězi prezidentských voleb nicméně gratuloval a uvedl, že je připraven s ním spolupracovat.

Svému protikandidátovi popřála i sama Grabarová Kitarovičová, která pochází ze stejného politického tábora jako Plenković. „Přeji mu vše nejlepší při výkonu funkce,“ řekla v neděli v posmutnělém volebním štábu po zveřejnění výsledků.

Milanovičovi nabídla, že mu pomůže se vstupem do úřadu: „Podávám mu ruku, abychom ukázali, že se předání úřadu může odehrát civilizovaným způsobem, abych ho zasvětila do své práce,“ prohlásila s tím, že Milanoviče pozvala ke konzultacím ještě před jeho oficiální inaugurací. Mandát nynější hlavě státu vyprší 18. února.

Bývalý premiér v letech 2011–2016 a předseda Sociálnědemokratické strany (SDP) Milanović vyhrál druhé kolo voleb se ziskem 52,7 procenta hlasů. Získal bezmála o 106 tisíc hlasů více než Grabarová Kitarovičová, kterou podpořilo 47,3 procenta voličů. Volební účast dosáhla asi 55 procent.

Ve svém povolebním projevu Milanović oznámil, že nebude činit žádné velké a nerealistické sliby. Dobrých výsledků a zlepšení života v zemi lze podle něj dosáhnout postupnými kroky.„Čtyři miliony Chorvatů hledají místo pod sluncem a chtějí to nejlepší. Naše místo je v Evropě, která je i navzdory všem problémům tím nejlepším místem, kde můžeme žít,“ uvedl Milanović.

„Pokud mé těsné, ale čestné a jasné vítězství dodalo trochu víry v naši společnost i mezi našimi lidmi, budu šťastný člověk,“ citoval ho server Dnevnik.hr.

Vzácný úspěch levice ve střední Evropě

Agentura APA uvádí, že porážka dosavadní prezidentky je políčkem pro současnou národněkonzervativní vládní koalici vedenou HDZ ve chvíli, kdy se země na podzim chystá k parlamentním volbám. Všímá si také, že Plenković v průběhu kampaně vynaložil ve prospěch Grabarové Kitarovičové nemalé politické úsilí.

Výsledek podle analytiků ukazuje, že si chorvatští voliči přejí změnu, kterou Milanović dokázal nabídnout i přesto, že se v chorvatské politice pohybuje mnoho let. „Když si tři čtvrtiny občanů myslí, že země jde špatným směrem, bylo by nelogické, aby ve volbách vyhrál někdo z vládní koalice. Stejně tomu tak bylo před pěti lety,“ komentoval v televizi N1 vítězství Milanoviče bývalý ministr hospodářství Goranko Fižulić.

Agentura AP připomíná, že Milanovičovo vítězství je jedním z mála úspěchů levice ve střední Evropě, kde volby v posledních letech vyhrávají populisté a konzervativci. Hlasování nicméně přineslo i posílení krajní pravice. Její kandidát Miroslav Škoro skončil v prvním kole na nepostupovém třetím místě, na druhou Grabarovou Kitarovičovou však ztrácel pouhá dvě procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 25 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...