Požádal jsem o kontrolu novinářů, reagoval slovenský poslanec na podezření, že je placen Rusy

Šéf poradců slovenského premiéra Roberta Fica a poslanec Erik Kaliňák (oba Smer–SD) podle svých slov pověřil náměstka Slovenské informační služby (SIS) Pavla Gašpara, aby prověřil osobní účty novinářů. Synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer–SD) tak učinil v reakci na podezření, že je placen Rusy. Podle serveru Sme to vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o odhalení informační sítě okolo portálu Voice of Europe. Kauza zasáhla i německého poslance Petra Bystroně, zjištění reflektuje i Evropský parlament.

„Včera jsem kontaktoval Palo Gašpara a požádal ho, aby provedl hloubkovou kontrolu finančních vazeb všech slovenských médií i osobních účtů jednotlivých novinářů,“ řekl podle serveru Sme Kaliňák ve středu na tiskové konferenci. Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok i koaliční poslanci to označili za nešťastný vtip.

„Pokud by to byla pravda, tak se pod to nepodepíšu,“ řekl podle Denníku N poslanec Samuel Migaľ (Hlas–SD) s tím, že nikdo na Slovensku nesmí být nezákonně lustrován, odposloucháván, zejména ne novináři. „Osobně se zeptám Erika Kaliňáka, jak to dnes myslel, a budu požadovat vysvětlení,“ dodal.

„V této souvislosti bych chtěla upozornit, že lustraci novinářů, i když ne takovou, už jsme tu měli a skončilo to nakonec vraždou Jána Kuciaka a jeho snoubenky,“ uvedla v této souvislosti šéfka zvláštního výboru Národní rady Slovenské republiky pro kontrolu činnosti SIS Mária Kolíková (Sloboda a solidarita).

Bylo to v době, kdy byl policejním prezidentem otec Pavla Gašpara Tibor. Ten je v současnosti poslancem strany Smer – sociálna demokracia (Smer–SD) a šéfem parlamentního výboru pro obranu a bezpečnost, dodal server SME. Kolíková považuje Pavla Gašpara za „de facto současného šéfa SIS“.

Ľubomír Daňko, bývalý šéf Národní kriminální agentury (NAKA), který v současnosti pracuje pro Nadační fond Stop korupci, považuje žádost Erika Kaliňáka o lustraci novinářů za „přinejmenším nekompetentní“.

Tajná služba SIS neodpověděla na otázku serveru Sme, zda Kaliňák dal Gašparovi takový pokyn a jak na něj náměstek tajné služby reagoval. Její mluvčí Zuzana Morávková pouze uvedla, že SIS „monitoruje a vyhodnocuje potenciální bezpečnostní hrozby proti zájmům Slovenské republiky a získané informace poskytuje adresátům ze zákona“. Tím však Erik Kaliňák jako šéf poradců premiéra a poslanec není.

Na otázku, zda SIS považuje za normální vyhovět Kaliňákově žádosti o lustraci novinářů, Morávková odpověděla, že není úkolem tajné služby „sledovat osoby, které nepředstavují bezpečnostní hrozbu pro Slovenskou republiku“.

Rozhovory pro Voice of Europe

Erik Kaliňák se objevil na seznamu politiků, kteří poskytli rozhovor proruskému serveru Voice of Europe. Podle BIS je úkolem tohoto média ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu tím, že dává prostor proruským a antisystémovým politikům. Česká republika web zablokovala minulý čtvrtek. Podle BIS byli někteří politici, kteří médiu poskytli rozhovory, za to placeni. Erik Kaliňák to odmítá a nejsou známy žádné důkazy o tom, že zaplaceno dostal.

Erik Kaliňák rozhovor Voice of Europe poskytl na večeru česko-slovenské diplomacie. „S tímto médiem komunikovali i další lidé, které jsem viděl. Položili mi nějaké otázky, tak jsem jim odpověděl,“ řekl Kaliňák minulý týden deníku Sme. Dodal, že toto médium předtím neznal a nevěděl o jeho pozadí.

Kromě Kaliňáka poskytla v prosinci loňského roku rozhovor Voice of Europe také ministryně kultury Martina Šimkovičová (Slovenská národná strana). Na internetu se objevil seznam politiků, kterým proruský server poskytl prostor. Kromě již zmíněného Kaliňáka a Šimkovičové mezi nimi byli Milan Uhrík (Republika), Ján Čarnogurský a Miroslav Radačovský (Slovenský patriot). V Německu to byl například poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň. 

Situace Petra Bystroně

„Nikdy jsem od pracovníka Voice of Europe (nebo od nějakého Rusa) nedostal peníze či kryptoměnu,“ napsal Bystroň v dopise vedení své strany, informovala agentura DPA, která má dopis k dispozici.

Poslanec poznamenal, že němečtí vládní činitelé se pokouší vysoké volební preference opozice zvrátit očerňující kampaní a s pomocí tajných služeb. Dodal, že podezření vůči němu jsou lži a falešná obvinění.

Spolupředsedové AfD Tino Chrupalla a Alice Weidelová vyzvali Bystroně, aby jim do čtvrtečních 14 hodin poskytl písemné vysvětlení celého případu. Bystroň už dříve řekl, že chce vedení strany celou kauzu osobně vysvětlit po velikonočních prázdninách. Ty v Berlíně skončí tento týden. Příležitost k tomu tedy bude mít v pondělí, kdy zasedá vedení AfD. 

Reakce německé ministryně

„Nesmíme být naivní,“ odpověděla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na žádost o komentář k Bystroňově kauze. Spolkovému poslanci a podezřením, kterým čelí, se ale výslovně nevěnovala. Místo toho řekla, že Rusko útokem na Ukrajinu před dvěma lety nenapadlo jen tuto zemi, ale celé bezpečnostní uspořádání Evropy.

Poznamenala, že ozbrojenou invazi doplňuje také hybridní vedení války. „Jsou to dezinformace, snahy rozdělit společnost a falešné zprávy s cílem narušit zevnitř naši demokracii,“ řekla. Podobně se Baerbocková vyjádřila už ve chvíli, kdy aféru okolo Voice of Europe zveřejnily český Deník N a německý magazín Der Spiegel.

V současnosti je Bystroň dvojkou AfD pro červnové volby do Evropského parlamentu. Ve straně se mezitím objevily názory, že by až do vysvětlení kauzy měl zůstat mimo volební kampaň.

Evropský parlament

Před červnovými volbami do Evropského parlamentu (EP) se europoslanci rozhodli reagovat na rostoucí tlak v souvislosti s kauzou serveru Voice of Europe, který podle belgického premiéra Alexandera De Croa platil evropským politikům za šíření ruské propagandy – mezi nimi by mohli být i členové EP, připomněl server Euractive.

Po korupční aféře známé jako Qatargate v roce 2022 zahájil EP reformy ke zvýšení transparentnosti a dokončuje jednání o zcela novém etickém orgánu EU. A v návaznosti na odhalení BIS a dění kolem serveru Voice of Europe parlamentní skupiny rychle vyzvaly k plenární rozpravě EP.

Skupina Renew (Obnova Evropy) působící v EP požaduje důraznější kroky. Chce se zaměřit na přísnější procesy bezpečnostních prověrek a důsledné prověřování zaměstnanců EP – zejména těch, kteří se účastní citlivých schůzí. 

Renew prosazuje v rámci pozměňovacích návrhů ke zprávě o plnění rozpočtu EU přísnější kontrolu přístupu ke komunikačním platformám EP a kontrolu akcí pořádaných na půdě Evropského parlamentu. Jedná se o zprávu, která je často využívána k nastolování politických otázek.

„Jde o to zdůraznit, že potřebujeme, aby EP a všechny instituce EU měly dostatečné zdroje na ochranu informací před manipulačními kampaněmi před volbami,“ uvedl mluvčí Renew pro Euractiv. 

Parlament již zavazuje k dodržování právních a etických požadavků, navrhuje školení a bezpečnostní prověrky pro osoby, které nakládají s utajovanými informacemi. Renew očekává silnou podporu ostatních politických skupin a většinu pro přijetí návrhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 17 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...