Severní Karolínu drtí povodně způsobené hurikánem Florence a v sousední Virginii se jako dozvuk bouře objevila tornáda. Celkový počet obětí řádících živlů vzrostl nejméně na 37. V oblasti s vysokou koncentrací chemického průmyslu a chovu prasat hrozí obrovské ekologické škody. Do postižené Severní Karolíny ve středu přijel americký prezident Donald Trump.
„Vím, že bylo těžké odejít z domova a ještě těžší je čekat. Ale prosím, nepokoušejte se vrátit,“ vyzval evakuované obyvatele guvernér Severní Karolíny Roy Cooper s tím, že návrat stále není bezpečný. Voda vyhnala z domovů asi deset tisíc lidí.
Do Severní Karolíny dorazil prezident Trump, aby se přesvědčil o následcích řádění živlu. Místním obyvatelům slíbil, že při nich bude stát „na sto procent“. Navštívil baptistický kostel v silně zasaženém pobřežním městě New Bern, kde se zapojil do vydávání teplého jídla potřebným. „Jak je na tom váš dům?“ zeptal se podle agentury AP jednoho z místních. „Dávejte na sebe pozor,“ dodal.
V oblasti je asi tisíc zavřených silnic, což komplikuje záchranné práce a dodávky základních surovin lidem, které voda odřízla. Rozsáhlé jsou výpadky elektrického proudu, jež podle CNN trápí 314 tisíc domácností.
Z koryt se už vylilo 16 řek a u dalších to hrozí. Voda v nich v posledních dnech stále stoupá.
Stát Virginia po hurikánu zasáhla také desítka tornád. Jedno z nich poslalo k zemi dům, v jehož troskách zahynul člověk.
Úřady zatím odhadují, že škody v přepočtu dosáhnou asi na 480 miliard korun. Poničená je úroda brambor, tabáku i bavlny, jak upozorňuje web stanice CNBC.
Hrozí ekologická katastrofa
Úřady se obávají, že hurikán Florence způsobil kromě materiálních také značné ekologické škody. Do řeky Cape Fear, která protéká severokarolínským Wilmingtonem, vyteklo podle odhadů přes 18 milionů litrů splaškové vody poté, co přestala v jedné z čističek fungovat elektřina a co se protrhla hliněná hráz. Při záplavách podle odhadů zahynulo také 3,4 milionu kuřat a 5500 vepřů, jejichž mršiny dál kazí vodu.
Lidem v Severní Karolíně však hrozí i daleko významnější katastrofa. „Obávají se protržení hrází kalových lagun, které obsahují uhelný popel. To může být zdroj znečištění karcinogenními látkami i neurotoxickými těžkými kovy,“ vysvětlil v ČT Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu AV ČR. Taková kombinace se podle něj obtížně dekontaminuje.
V Severní Karolíně je také silně koncentrovaný chemický průmysl. „Továrny většinou nejsou vystavěny na to, aby odolávaly záplavám. Mají mezisklady toxického odpadu i spousty chemických látek, které mohou s vodou odejít do prostředí,“ varoval Cajthaml.
Kromě samotných továren je v oblasti také mnoho kontaminovaných míst z historických výrob. To podle Cajthamla může způsobit znečištění na obrovské ploše. „Když se přes to voda přežene, tak to z lokalizovaného místa roznese do životního prostředí. Jsou tam jedy jako polychlorované bifenyly, dioxiny a řada těžkých kovů,“ řekl a dodal, že dekontaminace by v takovém případě byla nesmírně složitá a především drahá.
