„Poslali je do první linie jako pytel brambor.“ Rusko chce doplnit stavy armády migranty ze Střední Asie

Získat dobrovolníky pro boj na Ukrajině je pro ruskou armádu čím dál obtížnější. Kvůli rostoucím ztrátám, které podle odhadů Kyjeva přesáhly 180 tisíc mužů, Kreml potřebuje získat nové vojáky. Náboráři se proto zaměřují na migranty ze střední Asie, kteří do Ruska přijeli pracovat. Podle svědectví pro Rádio Svobodná Evropa, BBC nebo The Moscow Times čelí přistěhovalci tlaku, že pokud nepodepíšou vojenský kontrakt, budou deportováni nebo přijdou o ruský pas. Zvlášť zranitelnou skupinou jsou středoasijští migranti v ruských věznicích.

Foziljon Umarov pracuje jako zedník, do ruské Nižegorodské oblasti přijel z Tádžikistánu. Když nedávno žádal o prodloužení povolení pobytu v Rusku, byl zaskočen otázkou úřednice, které odevzdával své dokumenty. Zeptala se jej, zda už uvažoval o vstupu do armády.

„Řekla mi, že když se stanu smluvním vojákem, nebudu už potřebovat povolení k pobytu ani pracovní povolení a po šesti měsících vojenské služby mohu získat ruský pas. Také bych si vydělal asi tři tisíce dolarů měsíčně,“ řekl pro Rádio Svobodná Evropa.

Umarov není jediným asijským migrantem, který čelil podobným dotazům. Rusko během invaze na Ukrajinu přišlo podle středečních údajů Kyjeva o 183 750 mužů, Moskva ztráty nezveřejňuje. Při vyhlášení částečné mobilizace čelil Kreml odlivu desítek tisíc mužů do zahraničí. Doplnit stavy armády se proto nyní zřejmě snaží méně nápadně, z řad středoasijských přistěhovalců.

Nejedná se o nepočetnou skupinu. Podle vládních statistik v Rusku pracuje asi 4,5 milionu Uzbeků, 2,4 milionu Tádžiků a 920 tisíc Kyrgyzů. Jen za rok 2020 přišlo z těchto států a z Kazachstánu do Ruska přes 140 tisíc lidí.

Ruský pas je pro obyvatele střední Asie, kteří mají často ve své rodné zemi problém se uživit, cenným artiklem. Příjmy z práce v zahraničí, kterým je často právě Rusko, tvoří 30 procent HDP Tádžikistánu a 28 procent HDP Kyrgyzstánu.

Kreml hledá 400 tisíc mužů

Tito přistěhovalci v Rusku často čelí podle serveru The Moscow Times diskriminaci. Potýkají se s krádeží mezd, bezohlednou byrokracií i výhružkami smrti ze strany bezpečnostních složek státu. Řada z nich navíc postrádá řádné pracovní povolení nebo žijí na jiném místě, než kde jsou přihlášeni. Mohou proto být snadným cílem armádních náborářů.

Podle údajů z ruských regionálních médií se Moskva pro boj na Ukrajině chystá naverbovat 400 tisíc vojáků. Středoasijští migranti tvrdí, že je ruští rekrutéři oslovují na ulicích, úřadech, v ubytovnách i mešitách.

Rádio Svobodná Evropa získalo video, na kterém údajně vystupuje ruský náborář s projevem v mešitě v Čeljabinsku. „Nemusíte čekat pět let, abyste se stali ruskými občany – místo toho můžete podepsat smlouvu o vojenské službě na šest měsíců nebo až na jeden rok výměnou za urychlené získání občanství pro sebe a své rodiny,“ řekl uniformovaný muž na shromáždění.

Mezi přistěhovalci roste obava, že budou ke vstupu do armády donuceni. Že je strach oprávněný, potvrdila BBC obhájkyně práv přistěhovalců Valentina Chupiková, podle které policisté někdy zastavují středoasijské migranty na ulici a zastrašují je, aby podepsali vojenskou smlouvu. Jinak jim hrozí deportací.

Dobrovolníci rozdávají letáky k náboru do ruské armády u vlakové zastávky v Moskvě
Zdroj: Profimedia

Dělník s dvojím občanstvím, ruským a tádžickým, popsal BBC, že byl zadržen při policejní razii na stavbě. Měl být odveden na policejní stanici ke kontrole dokladů, místo toho byl převezen do náborového střediska. Když začal na policisty křičet a dožadovat se vysvětlení, zkroutili mu ruce a hodili jej zpět do autobusu. Nakonec byl propuštěn.

„Myslím, že ruská vláda využívá pracovní migranty na Ukrajině jako krmivo pro děla,“ uvedl v rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa. „Tyto migranty pravděpodobně nabírá ministerstvo obrany a soukromé vojenské společnosti.“

„Syn se bojí, že ho donutí jít také“

Nejzranitelnější skupinou jsou obyvatelé Střední Asie, kteří se v Rusku dostali do vězení. Na začátku války přitom nábor ve vězeních byl poměrně úspěšný. „Na začátku jsem také uvažoval, že půjdu, protože si všichni mysleli, že Rusko je silnější, že Rusko vyhraje – možná za měsíc, za tři měsíce nebo za rok. Ale teď vidíme, kolik lidí tam umírá, a jestli mají nedostatek vojáků – to není dobré. Když mi řeknou, abych šel, a já odmítnu, tak můžou prohlásit, že jsem proti Rusku,“ popsal uzbecký trestanec v Rusku pro BBC.

BBC získala v únoru svědectví otce jednoho z uvězněných, který si svůj trest za prodej drog odbývá v trestanecké kolonii ve Vladimirské oblasti. Věznice je známá nejen svou nechvalnou pověstí, na stránky novin se pravidelně dostává kvůli nejznámějšímu odsouzenému, Alexeji Navalnému.

Podle otce vězně, jehož identitu BBC skrývá, byla skupina trestanců původem ze Střední Asie bez jejich souhlasu poslána do bojů na Ukrajinu. „V tom vězení je spousta Uzbeků, Tádžiků, Kyrgyzů. Teď tam plánují poslat další skupinu a můj syn se bojí, že ho donutí jít také,“ řekl.

Případ potvrdila i ředitelka organizace na ochranu lidských práv Rusko za mřížemi Olga Romanová. Rodiče vězňů, kteří byli donuceni odjet na Ukrajinu, se na ni obrátili s žádostí o pomoc. „Neměli na výběr. Řekli jim, aby podepsali smlouvu, a poslali je do první linie jako pytel brambor,“ řekla Romanová.

Rodiče těchto trestanců podle ní chtěli předstoupit před soud. Názor změnili z obavy z trestu, který by jejich potomkům hrozil, kdyby ve „věznici plné mučení“ zůstali.

Právě strach je jedním z faktorů, který v náboru středoasijských migrantů hraje velkou roli. Mnoho přistěhovalců se totiž obává, co se stane, když se tlaku postaví. „Musí odmítnout. Než zemřít v nespravedlivé válce nebo se stát nájemným vrahem, je lepší ztratit občanství,“ řekla Chupniková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...