Porošenko se vrátil na Ukrajinu, kde čelí obvinění z vlastizrady

Nahrávám video
Horizont ČT24: Porošenko se vrátil na Ukrajinu, kde čelí obvinění z vlastizrady
Zdroj: ČT24

Petro Porošenko se vrátil do vlasti, kde mu hrozí zatčení kvůli obvinění z vlastizrady. Bývalý ukrajinský prezident už dříve označil stíhání za vykonstruované lidmi z okolí jeho nástupce v prezidentském úřadě Volodymyra Zelenského. Další krok je nyní na soudu, jenž rozhodne, zda Porošenka pošle do vazby. Rozhodnutí oznámí ve středu.

Porišenko čelí obvinění z vlastizrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace. Úřady ho podezírají, že se ještě před zvolením prezidentem v roce 2014 dohodl – i s lidmi z nejvyššího vedení Ruska – na nákupu uhlí za 1,5 miliardy hřiven (asi 1,16 miliardy korun) z území ovládaného Moskvou koordinovanými silami v Donbasu na východě země.

Tento nákup zvýšil podle vyšetřovatelů závislost ukrajinské energetiky na Rusku a jím podporovaných separatistech, ztížil diverzifikaci energetických zdrojů a podkopal hospodářskou bezpečnost státu.

Pokus o diskreditaci, tvrdí Porošenko

Porošenko, který svůj přílet z Varšavy živě přenášel na internetu, nejprve obvinil pohraničníky, že mu při celní kontrole zabavili pas. Později oznámil, že cestovní doklad dostal zpět, načež se vyšel přivítat před letištní halu s davem svých příznivců. Někteří podle agentury AP nesli transparenty s nápisy „Potřebujeme demokracii“ a „Zastavte represe“.

Podle ruskojazyčného serveru stanice BBC Porošenko po setkání s příznivci zamířil k soudu, který rozhodne o jeho vzetí do vazby. „Úřady jsou zmatené, slabé a místo toho, aby bojovaly proti (šéfovi Kremlu Vladimiru) Putinovi, snaží se bojovat s námi,“ prohlásil během pauzy u soudu před davem svých stoupenců, kteří se sešli i před soudní budovou. Stání se nakonec protáhlo do pozdních večerních hodin a soud poté jednání odročil na středu. 

Prokuratura soud žádá, aby poslal Porošenka do dvouměsíční vazby anebo mu v případě propuštění na svobodu vyměřil kauci ve výši jedné miliardy hřiven (asi 757 milionů korun). Obžaloba dále chce pro exprezidenta povinnost nosit elektronický náramek, odebrání pasu a zákaz opouštění Kyjeva bez povolení, napsal server Ukrajinska pravda.

V rámci vyšetřování byl Porošenkovi zmrazen majetek a v případě odsouzení mu hrozí až patnáct let vězení. Bývalý prezident trvá na své nevině a tvrdí, že jeho nástupce Zelenskyj se ho snaží politicky zdiskreditovat, aby odvedl pozornost od četných problémů Ukrajiny.

Zelenského administrativa: Prokuratura a soudy jsou nezávislé

Zelenského administrativa se od vyšetřování distancovala a zdůraznila, že prokuratura a soudy jsou nezávislé. Porošenka zároveň obvinila z toho, že se cítí být nad zákonem.

Zelenskyj tvrdí, že to je akce nezávislé prokuratury, a také státní úřad pro vyšetřování prohlásil, že nejde o politiku a že vyšetřovatelé se zabývají pouze fakty, doplnil zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Kritika současného dění zaznívá i ze Západu, diplomaté říkají, že Ukrajina je kvůli napětí na hranicích v opravdu špatné situaci. Země dle nich v těchto chvílích potřebuje především jednotu a není možné, aby politici podnikali kroky, které by zemi rozdělovaly, dodal Mathé.

Ukrajinistka Víchová: Je to velmi absurdní situace

Ukrajinistka Lenka Víchová považuje kauzu za absurdní. „Jedná se o dodávky uhlí z let 2014 a 2015. V té době, když byla rusko-ukrajinská válka na začátku, bylo více než devadesát procent ukrajinských tepláren závislých na speciálním druhu uhlí – antracitu. Ten se těžil na území, které v té době už fakticky okupovala Ruská federace. A ukrajinská vláda stála před rozhodnutím, odkud ho dovážet a nakupovat,“ řekla v Horizontu ČT24. 

Ukrajina podle ní měla několik možností. „Mohla jej nakupovat v JAR – to se ukázalo jako nekvalitní, nevyhovující. Porošenko k tomu ještě tvrdí, že dokonce mělo být nakupováno přes off-shore společnosti. Nebo mohla nakupovat toto uhlí u Ruské federace, u agresora. Anebo na svém území, které už tehdy bylo fakticky okupováno, ale v dolech pracovali ukrajinští občané a firmy, které uhlí prodávaly ukrajinské vládě, byly registrovány na neokupovaném území Ukrajiny,“ vypočítává Víchová. 

„Takže ano, v roce 2014 a 2015 Ukrajina to uhlí nakupovala. Ale absurdita celé té kauzy spočívá v tom, že dnes, vlastně po celou dobu vlády prezidenta Zelenského, se uhlí nakupuje u Ruské federace, to znamená u agresora,“ uzavřela Víchová. 

Bohatý podnikatel Porošenko byl zvolen do čela prozápadní ukrajinské vlády v roce 2014, když demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Zelenskyj Porošenka porazil ve volbách v roce 2019, když slíbil vypořádat se s korupcí a vlivem oligarchů v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...