Pompeo ve Vídni chválil americko-rakouské přátelství a varoval před Huawei

Americký ministr zahraničí pokračoval návštěvou Rakouska ve své cestě po střední Evropě. Ve Vídni, kam dorazil na bilaterální návštěvu jako teprve druhý americký šéf diplomacie od roku 1945, chválil přátelství obou zemí. Zároveň se se svými hostiteli neshodl na hodnocení plynovodu Nord Stream 2 ani v pohledu na rozvoj sítí 5G.

Při setkání Pompea se šéfem rakouské diplomacie Alexanderem Schallenbergem v paláci Horní Belveder oba politici navzdory „názorovým rozdílům“ chválili „velké přátelství“ obou zemí.

„Jsou témata, kde se prostě neshodneme,“ citoval web deníku Der Standard Pompea. Že ale obě strany o těchto tématech spolu mluví, svědčí podle něj o dobrém vzájemném vztahu. „Přátelé toho jsou schopni,“ konstatoval Pompeo. Jeho protějšek Schallenberg dodal, že „v každém přátelství jsou témata, na kterých neexistuje stoprocentní shoda“.

Nord Stream, Huawei a digitální daň

V případě USA a Rakouska jde především o dvě témata, na která mají obě země zcela rozdílné názory. Pompeo a Schallenberg se neshodli na bezpečnostním hodnocení projektu plynovodu Nord Stream 2, jehož výstavby se Rakousku prostřednictvím podílu ve společnosti ÖMV účastní. Plynovod má přivádět zemní plyn z Ruska do Evropy, podle USA se kvůli němu ale zvýší závislost Evropy na Rusku.

„Podniku (ÖMV) proto hrozí sankce z americké strany, která hrozí tím, že postihne všechny firmy, které se nějakým způsobem podílejí na výstavbě plynovodu,“ upozornil zpravodaj ČT Martin Jonáš. Významná švýcarská firma už kvůli americkým sankcím z projektu odstoupila.

Vídeň se také zdráhá zcela vyloučit ze stavby 5G sítí čínskou firmu Huawei, která podle USA představuje bezpečnostní riziko. Pompeo během své návštěvy před účastí Huawei znovu varoval s tím, že se podle něj může stát vstupní branou pro čínskou špionáž či sabotáž, uvedl Der Standard.

Dalším sporným bodem ve vztazích obou zemí je digitální daň, kterou Rakousko zavedlo letos (a kterou plánuje i Česko). Přesto po setkání s Pompeem a zástupci rakouského byznysu mluvil ministr financí Gernot Blümel o „dobrém rozhovoru“.

Nahrávám video

Pompeo požaduje prodloužení sankcí vůči Íránu

Po jednání se Schallenbergem Pompeo prohlásil, že Spojené státy trvají na prodloužení zbrojního embarga OSN vůči Íránu. „Nedává smysl, abychom dovolili největšímu šiřiteli terorismu na světě nakupovat zbraně,“ řekl Pompeo. Vyzval, aby se k požadavku na prodloužení embarga připojilo co nejvíce zemí světa.

Embargo má podle jaderné dohody Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015 vypršet v říjnu. Kromě USA o jeho prodloužení usilují i další členové Rady bezpečnosti OSN včetně Velké Británie a Francie. Americký návrh ale řada členů Rady bezpečnosti odmítá, neboť je v něm embargo prodlouženo na neurčito. V Evropské unii platí zvláštní zákaz prodeje zbraní do Íránu do roku 2023.

Kromě Íránu Pompeo s rakouským ministrem zahraničí diskutoval také o situaci v Bělorusku či o novém napětí mezi Řeckem a Tureckem, které vyvolala snaha Ankary těžit ropu a zemní plyn ve východním Středomoří.

Pompeo povečeřel s Kurzem

Pompeo se sešel také s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem, který podle rakouských médií litoval, že Spojené státy odstoupily od klimatické dohody. Na programu měl mimo jiné i večeři s kancléřem Sebastianem Kurzem. Pompeo dříve uvedl, že Rakousko pod Kurzovým vedením získalo pro USA na důležitosti.

Agentura APA také upozornila, že Pompeo je od roku 1945 teprve druhým americkým ministrem zahraničí, který do Rakouska zavítal na bilaterální návštěvu. Poprvé do země na dvoustrannou návštěvu přijela v roce 1998 tehdejší ministryně Madeleine Albrightová. Středoevropskou cestu zakončí americký ministr o víkendu v Polsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...