Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.

Komise v předloňské žalobě vytýkala polskému ústavnímu soudu, že v rozhodnutích z července a října 2021 označil některá ustanovení smluv EU za neslučitelná s polskou ústavou, čímž „výslovně zpochybnil přednost práva EU“ nad právem národním. Polsko podle EK také nedodrželo své závazky vůči Unii tím, že polský „ústavní soud nesplňuje požadavky na nezávislý a a nestranný soud“.

Tyto výhrady souvisely s pochybeními při jmenování tří členů ústavního soudu v prosinci 2015 a předsedkyně ústavního soudu v prosinci 2016. Podle kritiků polských poměrů tehdy ústavní soud fakticky ovládla vládnoucí strana PiS.

Soudní dvůr EU ještě nikdy dříve takovou kauzu nerozhodoval, napsal polský list Gazeta Wyborcza. Případ posuzovalo patnáct soudců pod vedením předsedy soudního dvora, Belgičana Koena Lenaertse. Ve svém rozhodnutí soud plně vyhověl žalobě Komise a potvrdil pochybení Polska.

Na „ústavní identitu“ se odvolávat nelze, míní soud

„Polsko se nemůže odvolávat na svou ústavní identitu, aby se vyhnulo dodržování sdílených hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU, jako je právní stát, účinná soudní ochrana a nezávislost soudnictví. Tyto hodnoty tvoří samotný základ identity EU, ke které Polsko svobodně přistoupilo,“ upozornil soudní dvůr v tiskové zprávě.

Připomněl, že členské státy se nemohou vyhýbat právně závazným povinnostem a vnitrostátní soudy nemohou jednostranně určovat rozsah a meze pravomocí svěřených Evropské unii.

„Jmenování tří soudců polského ústavního soudu v prosinci 2015 a jeho předsedkyně v prosinci 2016 bylo provázeno porušením základních pravidel týkajících se jmenovacích postupů v Polsku. Polský ústavní soud proto nesplňuje požadavky nezávislého a nestranného soudu zřízeného zákonem ve smyslu práva EU,“ konstatoval unijní soud.

Pochybení se týkala výběru soudců, které zvolili polští poslanci na místa už obsazená dříve vybranými soudci. Jejich přísahu však odmítl přijmout tehdejší prezident Andrzej Duda, spojenec PiS. Pochybení se týkala také pozdějšího výběru předsedkyně ústavního soudu Julije Przylembské, zvolené bez vyžadovaného usnesení shromáždění soudců ústavního soudu, ale za účasti zpochybňovaných tří členů ústavního soudu, připomněla Gazeta Wyborcza.

Przylembská byla pokládaná za blízkou šéfovi PiS Jaroslawu Kaczyńskému.

PiS způsobila chaos v justici, zní kritika

Soudní dvůr podotkl, že žalobu proti členskému státu, který nesplnil své povinnosti podle práva EU, může podat Komise nebo jiný členský stát. Pokud Soudní dvůr shledá nesplnění povinnosti, musí dotyčný členský stát neprodleně vyhovět rozsudku. Pokud EK usoudí, že členský stát rozsudek nesplnil, může podat další žalobu, požadující uložení finančních sankcí.

„Nacionalistická strana PiS během svých dvou období u moci v letech 2015 až 2023 zavedla soudní reformy, které podle Bruselu podkopávají právní stát a které podle kritiků způsobily chaos v justici,“ napsala agentura Reuters. Připomněla, že nálezy ústavního soudu s dominujícím podílem soudců dosazených PiS o nadřazenosti polské ústavy nad právem EU nynější proevropská polská vláda premiéra Donalda Tuska neuznává. Ale vláda dosud neuspěla ve snaze zrušit kontroverzní změny v justici, protože ji zablokovali dva po sobě jdoucí „nacionalističtí prezidenti“, podporující justiční reformu PiS.

Ministr spravedlnosti chce nápravu, ústavní soud nesouhlasí

Teoreticky by rozhodnutí nejvyšší soudní instance v EU mělo v Polsku spustit reformy, které by obnovily nezávislost polského ústavního soudu, což je i podmínka členství v EU. V praxi se ale dvěma po sobě jdoucím ministrům spravedlnosti jmenovaným novou liberální vládou, která je u moci od roku 2023, nepodařilo nezávislost ústavního soudu obnovit. Hlavním důvodem je, že současný i minulý prezident, oba spjatí s PiS, buď vetovali, nebo slíbili vetovat změny, které by zvrátily reformy podniknuté PiS, napsala agentura AP.

Nynější ministr spravedlnosti Waldemar Żurek nedávno řekl Reuters, že s prosazováním změn v ústavním soudu, včetně jmenování nových nezávislých soudců, čeká právě na rozhodnutí Soudního dvora EU.

„Je to mimořádně důležitý verdikt. Znamená, že orgán, který má střežit ústavu, nefunguje správně. Verdikt ukládá státu, aby konal,“ prohlásil nyní Żurek. „Musíme společně znovu vybudovat opravdový, nezávislý ústavní soud. To je zásadní pro stát i pro občany. Jsme na to připraveni,“ dodal podle listu Gazeta Wyborcza.

„Rozhodnutí Soudního dvora EU nemá žádný vliv na fungování ústavních orgánů Polské republiky, bylo učiněno úplně mimo kompetence tohoto orgánu. Soudnímu dvoru EU nepřísluší hodnotit polskou ústavu ani ústavní soud,“ zareagoval na verdikt sám ústavní soud. „Nejvyšším zákonem v Polsku je ústava, a ne rozhodnutí zahraničních orgánů. Polsko se toho vstupem do EU nezřeklo, nepředalo unijním orgánům pravomoci týkající se soudní moci a justice,“ dodala soudní instance dle deníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 17 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 10 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...