Polsko si připomnělo povstání ve varšavském ghettu. Přijeli prezidenti Izraele a Německa

Polsko si připomnělo osmdesát let od povstání v židovském ghettu ve Varšavě, které bylo namířeno proti deportacím desetitisíců jeho obyvatel do vyhlazovacích táborů. Vzpomínkových akcí se kromě polské hlavy státu Andrzeje Dudy účastnili také prezidenti Izraele a Německa. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier měl na vzpomínkové akci proslov poprvé, požádal v něm o odpuštění za zločiny nacistického Německa.

U památníku ghetta v polské metropoli ve středu prezidenti Andrzej Duda, Jicchak Herzog a Frank-Walter Steinmeier pronesli řeči a položili věnce. Steinmeier požádal o odpuštění za zločiny nacistického Německa a za přítomnosti protějšků z Polska a Izraele poděkoval za usmíření obou států. To je podle něj „nekonečně cenný dar“.

Zdůraznil, že Němci si uvědomují svou odpovědnost za úkol, který jim zanechali přeživší a mrtví.

Nahrávám video

Steinmeier již v úterý před svým odletem do Varšavy v písemném prohlášení poděkoval prezidentům Polska a Izraele za „zázrak smíření“ a zdůraznil: „Je dodnes zázrak, že Židovky a Židé, Polky a Poláci nám Němcům po zločinech našich předků vůbec podali ruku“. Tento dar je podle Steinmeiera téměř tak neuvěřitelný jako někdejší zvěrstva. „Dnes my všichni neseme velkou zodpovědnost za zachování tohoto zázraku,“ napsal německý prezident.

Duda účastníky povstání ve varšavském ghettu ocenil jako společné hrdiny Izraele a Polska. „Jsou pro mě a mnoho Poláků především symbolem statečnosti, odhodlanosti a odvahy,“ řekl polský prezident. 

Středeční akce se konaly na počest stovek mladých Židů, kteří se v roce 1943 ve Varšavě chopili zbraní, aby bojovali proti nacistické přesile. Z tehdejších bojovníků už nikdo nežije. Několik málo dosud žijících očitých svědků událostí bylo v době revolty většinou v dětském věku. Někteří lidé přijeli na vzpomínkové akce do Varšavy podle AP až z Austrálie nebo ze Spojených států. 

Nahrávám video

Papírové narcisy

„Co je zajímavé, je přesah k dění na Ukrajině. My jsme mluvili s jednou z mála posledních přeživších povstání ve varšavském ghettu, (…) bylo jí jedenáct let, když povstání začalo. Ona v našem rozhovoru vzpomněla ty hrůzy na východě. Fotografie, videa, která přicházejí z Ukrajiny, a srovnávala to s tím, co si pamatuje ze svého raného dětství a v podstatě říkala, že tam není příliš rozdílů,“ sdělil zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.

Stejně jako v minulých letech ve středu po celé Varšavě začaly více než tři tisícovky dobrovolníků rozdávat lidem papírové narcisy, aby si je pověsili na bundy a kabáty. Jde o památku na Marka Edelmana, posledního velitele židovského povstání, který zemřel v roce 2009. Edelman si každé výročí povstání připomínal tím, že položil kytici těchto žlutých květů k Pomníku hrdinů ghetta. Narcisy totiž barvou a tvarem připomínají žlutou hvězdu, jejíž nošení Židům vnutili nacisté.

Dobrovolníci spolu s narcisy rozdávají i letáky stručně připomínající historii povstání, a to v polštině, ukrajinštině a angličtině. Letos se tradice rozšířila i do dalších měst v Polsku. „Chceme dohromady rozdat 450 tisíc papírových květin. Toto číslo symbolizuje počet židovských žen a mužů zavřených ve varšavském ghettu v době největšího přelidnění, na jaře 1941,“ řekla novinářům koordinátorka projektu Zofia Bojanczyková.

Nahrávám video

Povstalci odhadovali, že vydrží jen týden

Varšavské ghetto zřídili na podzim 1940 němečtí okupanti. Na malém prostoru žilo zhruba 450 tisíc lidí. V roce 1942 začali nacisté s jejich deportacemi do vyhlazovacích a pracovních táborů. Jenom od července do září bylo odvlečeno nebo zavražděno 250 tisíc až 280 tisíc lidí. Když 19. dubna 1943 do ghetta vpochodovaly jednotky SS, propuklo povstání slabě ozbrojeného hnutí odporu. 

„Povstání vedl čtyřiadvacetiletý člověk. Ti mladí lidé bojovali jen o to, aby čestně zemřeli. (…) Sami odhadovali, že boj může trvat maximálně týden, protože proti nim nastoupila německá armáda,“ přiblížil ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. Boje však pokračovaly až do poloviny května.

„Plynulý boj to nebyl. Němcům šlo o to dostat židovskou populaci z ghetta ven, a ti se tomu bránili. Nakonec německá armáda použila taktiku ničení domů plamenomety. (…) Na ty, co se schovávali v kanálech, použili vodu či plyn,“ vysvětlit Pavlát. Zabito nebo deportováno do koncentračních a vyhlazovacích táborů během bojů bylo více než 56 tisíc Židů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...