Na letošní rok připravila polská vláda vyrovnaný rozpočet, což je poprvé v novodobých dějinách země. Přitom slibuje dál plnit i štědrý sociální program. Ovšem komunální politici, většinou z opozice, si stěžují, že nedokážou zaplatit projekty, se kterými pro rok 2020 počítali. Kabinet totiž na města přenesl část výdajů.
Bydhošť je město ve středozápadním Polsku o velikosti Brna. V uplynulých letech štědře investovala, modernizovala například ulice a tramvajovou síť. Letos se ale musí radnice uskromnit. Proti původnímu plánu jí totiž v rozpočtu chybí v přepočtu skoro 600 milionů korun.
„Musel jsem částečně omezit výdaje na komunikace, na správu města, na vzdělání, na kulturu a sport. Ale hlavně zrušit několik plánovaných a občanům slíbených investic,“ nastínil primátor Rafał Bruski.
Bydhošť není sama, mezery v rozpočtech hlásí i jiná města. Hlavně kvůli menšímu objemu peněz z daně z příjmu, jejíž část jde samosprávám. Vláda od ní v létě v rámci předvolební kampaně osvobodila zaměstnance do 26 let.
Veřejné finance zůstávají podle kritiků v deficitu
Navrch samosprávy čekají další výdaje, třeba za školskou reformu. Kritici tvrdí, že vláda se jich zbavila ve jménu vyrovnaného centrálního rozpočtu, který působí dobře na voliče. Deficit ve veřejných financích ale podle nich zůstává.
„Peníze, které se utratí, je jedno jestli ze státního rozpočtu, nebo toho komunálního, se prostě utratí. A jestli budou financované z dluhu, tak ten dluh bude třeba zaplatit,“ uvedl ekonom z Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni Maciej Ryczkowski.
Polský premiér Mateusz Morawiecki ale upozorňuje, že v poměru k HDP státní dluh klesá. „V případě našich politických konkurentů – (vlád) Občanské platformy – dluh k HDP celou dobu rostl,“ podotkl.
Komunální politici hledají, jak mezery v rozpočtech vyplnit a nabízí se třeba zdražení hromadné dopravy. Vládu pak obviňují, že na její cíle u voličů doplatí právě oni. „Samosprávu je možné zničit, když se jí berou peníze. A to se teď děje,“ míní primátor Bydhoště Bruski.
Velká města jsou přitom v Polsku hlavně v rukou opozice. Ze 107 primátorů jich má vládnoucí Právo a spravedlnost po celé zemi jen šest.
