Poloviční vítězství EU ve sporu s AstraZenecou. Firma má dodat 50 milionů dávek vakcíny do září

Farmaceutická firma AstraZeneca má Evropské unii poskytnout do září padesát milionů dávek vakcíny proti koronaviru. Rozhodl o tom belgický soud, který ale na druhé straně nevyhověl požadavku Evropské komise (EK) na okamžité dodávky očkovacích látek před koncem června.

Rozhodnutí přichází v době, kdy stále více unijních zemí výrazně omezuje používání vakcíny od AstraZenecy zvláště u mladších lidí, a to kvůli obavám, že v ojedinělých případech mohou způsobovat krevní sraženiny.

Komise zažalovala britsko-švédskou společnost kvůli tomu, že dlouhodobě nedodává přislíbené množství očkovacích preparátů. EK pro členské státy objednala 300 milionů dávek vakcíny s dodáním do konce června. AstraZeneca ale už v dubnu avizovala, že do konce druhého čtvrtletí stihne dodat jen asi sto milionů dávek, přestože Komise požadovala nejméně 120 milionů dávek.

Soud stanovil kalendář dodávek na nejbližší tři měsíce. Firma podle něj má poskytnout členským zemím EU do 26. července patnáct milionů dávek, do 23. srpna dalších dvacet milionů a do 27. září ještě patnáct milionů. Pokud AstraZeneca termíny nedodrží, bude muset zaplatit deset eur (255 Kč) za každou zmeškanou dávku.

AstraZeneca: Rozhodnutí soudu nás potěšilo

„Toto rozhodnutí potvrzuje pozici Komise: AstraZeneca nedodržela závazky, které učinila ve smlouvě. Je dobré vidět, že to potvrzuje nezávislý soudce,“ uvedla v reakci předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Unijní požadavky týkající se druhého čtvrtletí ale soud nevzal v potaz, což firma označila za své vítězství. „Rozhodnutí soudu nás potěšilo,“ podotkl v prohlášení výkonný místopředseda společnosti Jeffrey Pott. Podle AstraZenecy soud uznal obtížnost situace farmaceutických firem, které dodávají zemím velké množství vakcín v bezprecedentních podmínkách.

Firma také uvedla, že je nyní připravena s Komisí začít opět spolupracovat. Komise přitom už na jaře dala najevo, že má v budoucnu zájem spíše o takzvané mRNA vakcíny, které dodávají firmy Pfizer/BioNTech či Moderna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 26 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 35 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...