Podle Mezinárodního měnového fondu se světová ekonomika zvedá. Čína se vrátila na úroveň před pandemií

Mezinárodní měnový fond (MMF) registruje známky silnějšího oživování světové ekonomiky. Ohledně budoucího vývoje však panuje mimořádně silná nejistota, hospodářské oživení by mohly podkopat či zbrzdit nové mutace koronaviru. V sobotu to řekl Geoffrey Okamoto, první náměstek výkonné ředitelky MMF Kristaliny Georgievové.

Okamoto rovněž uvedl, že fond začátkem dubna zaktualizuje svůj lednový hospodářský výhled, aby zohlednil dodatečná stimulační opatření ve Spojených státech. Neposkytl však žádné další podrobnosti, napsala agentura Reuters.

MMF v lednu zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 5,5 procenta z dříve předpokládaných 5,2 procenta. Loni globální hospodářství podle MMF v důsledku pandemie covidu-19 kleslo o 3,5 procenta.

Nový americký prezident Joe Biden v březnu podepsal nový balík stimulačních opatření v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (téměř 42 bilionů korun). Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude mít tento stimulační balík příznivý vliv i na další země a zvýší tempo růstu globální ekonomiky o více než procentní bod.

Podle Okamota v Číně soukromá spotřeba zaostává za investicemi

Okamoto v sobotu rovněž uvedl, že Čína se již jako první velká ekonomika vrátila z hlediska hospodářského růstu na úrovně z období před pandemií, ačkoli soukromá spotřeba v této zemi stále zaostává za investicemi. Zároveň upozornil, že mimo Čínu registruje znepokojivé známky rostoucí prohlubně mezi vyspělými a rozvíjejícími se ekonomikami, a varoval před růstem chudoby.

Okamoto také uvedl, že některé země mají pouze malý prostor ke zvýšení výdajů, které by jim pomohlo bojovat s pandemií a zmírňovat její ekonomické dopady. Jde podle něj především o země s nízkými příjmy a vysokým zadlužením.

Varoval rovněž, že zpřísnění podmínek na finančních trzích by mohlo zvýšit zranitelnost zemí s vysokým zadlužením veřejného a soukromého sektoru. V této souvislosti poukázal na současný vzestup výnosů u dluhopisů, který je důsledkem očekávání dřívějšího zpřísňování měnové politiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...