Pobaltí má obavy, aby krize na hranicích s Běloruskem nepřerostla ve vojenský konflikt

Nahrávám video
Události: EU připravuje další sankce proti Bělorusku
Zdroj: ČT24

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Ministři obrany pobaltských zemí ve společném prohlášení odsoudili „úmyslnou eskalaci současného hybridního útoku ze strany běloruského režimu, který představuje závažnou hrozbu pro evropskou bezpečnost“.

Podle Litvy, Lotyšska a Estonska chování Běloruska „zvyšuje pravděpodobnost provokací a závažných incidentů, které by také mohly přerůst do vojenských akcí“.

Reuters uvádí, že současná krize na hranicích mezi Běloruskem a EU zažehla novou konfrontaci mezi Západem a Ruskem, které ve středu ve snaze demonstrovat podporu Minsku do běloruského vzdušného prostoru poslalo dva strategické bombardéry Tu-22M3. Bělorusko uvedlo, že ruská letadla pokračují ve cvičení i ve čtvrtek.

Nahrávám video
Události, komentáře: Petra Procházková a Lukáš Mathé k situaci na polsko-běloruské hranici
Zdroj: ČT24

„Musíme neustále monitorovat situaci na hranici. Ať si ječí, ať si nadávají. Ano, jde o bombardéry schopné nést jaderné zbraně, ale nemáme jinou možnost. Musíme vidět, co dělají tam za hranicemi,“ citovala Lukašenka běloruská státní média. Aniž by k tomu předložil důkazy, prohlásil také, že kdosi se snažil migrantům dodat zbraně. Reuters poznamenává, že není jasné, koho Lukašenko v tomto případě obviňuje.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis uvedl, že jeho země požádala OSN, aby se na její půdě jednalo o možnosti vytvořit „humanitární koridor“ od běloruské hranice, díky kterému by se migranti mohli vrátit do zemí, odkud přišli. „Máme informace ze sociálních sítí, že u hranice jsou lidé, kteří chtějí zpět do Iráku a dalších zemí. Jedinou organizací, která může na Bělorusko vyvinout nátlak, je OSN,“ uvedl Landsbergis.

Nouzový stav na východní hranici Polska
Zdroj: tvn24.pl

Polsko hlásí stovky pokusů o překonání hranice

Polská pohraniční stráž během noci na čtvrtek napočítala celkem 468 pokusů o nelegální překročení hranic. Při jednom incidentu jeden z migrantů udeřil do hrudi větví polského vojáka, který v reakci vypálil dva výstražné výstřely do vzduchu, uvedl server Onet.pl.

Portál OKO.press s odvoláním na dva migranty informoval o smrti čtrnáctiletého Kurda na běloruské straně hranice, ale upozornil, že tuto informaci se nepodařilo ověřit z dalších zdrojů. Běloruská pohraniční stráž zprávy o smrti chlapce popřela. „V noci se jednomu z nezletilých běženců u bělorusko-polských hranic udělalo špatně. Chlapce vyšetřili zdravotníci, kteří drží stálou službu u živelně vzniklého tábora. Po stabilizaci chlapcova stavu se hoch brzy vrátil ke své rodině,“ citovala z běloruského komuniké agentura Interfax.

Podle listu Gazeta Wyborcza na hranici během nynější migrační krize zemřelo nejméně deset uprchlíků, z toho sedm na polské straně. Informace o dění na polsko-běloruské hranici je obtížné ověřit, protože v polském pohraničí platí výjimečný stav, a tak média a humanitární organizace nemají do oblasti přístup.

Pokusy o překročení hranice registruje i Litva

Také litevská pohraniční stráž musela řešit nelegální překročení hranice, když oznámila, že v noci na čtvrtek zabránila skupině asi 35 migrantů přejít bělorusko-litevské hranice. Náčelník pohraničníků Rustamas Liubajevas řekl, že jeho lidé poblíž hranice zaznamenali dvě skupiny migrantů čítající několik desítek lidí a že přinejmenším jednu z těchto skupin provázeli běloruští pohraničníci.

Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas odhadl, že u bělorusko-litevské hranice je nyní soustředěno okolo tisícovky lidí toužících bez potřebných dokladů překonat hranici. Letos litevské hranice překročilo více než 4200 migrantů, dalších asi šest tisíc běženců litevští pohraničníci do země nepustili. Litva kvůli migrační krizi vyhlásila tento týden v pětikilometrovém pásmu u hranic s Běloruskem výjimečný stav.

Nahrávám video
Napětí na hranicích Běloruska a států EU
Zdroj: ČT24

Zastavíme plyn do Evropy, varuje Lukašenko kvůli sankcím

V hraničním pásmu na běloruské straně táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie. Varšava dlouhodobě viní Minsk z toho, že migranty z Blízkého východu k hranicím dopravuje, a mstí se tak za sankce, které Evropská unie uvalila na běloruský autoritářský režim kvůli porušování lidských práv. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, jenž i díky podpoře z Moskvy odolal tlaku loňských masových demonstrací, obvinění odmítá.

Lukašenko ve čtvrtek také pohrozil, že přeruší tranzit plynu a zboží v odvetě za další ohlášené sankce EU. „Při obraně naší svrchovanosti a nezávislosti se nezastavíme před ničím,“ prohlásil Lukašenko během porady s vládními představiteli.

„Zahříváme Evropu, ale ještě nám vyhrožují, že uzavřou hranice. A co když my jim přerušíme zemní plyn? Proto bych vedení Polska, Litvy a dalším bezhlavým (politikům) doporučil, aby přemýšleli, než začnou mluvit,“ řekl podle státní agentury BelTA.

Běloruská diplomacie by podle Lukašenka měla varovat všechny v Evropě, že jakmile zavedou dodatečné sankce, které shledá Minsk nepřijatelnými, odpoví na ně.

Zavedení dalších sankcí ohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mířit mají na osoby i podniky. Počínání Minsku označila za hybridní útok autoritářského režimu.

„Problém je Lukašenko a Bělorusko a tamní režim,“ vysvětloval chystané sankce německý ministr zahraničí Heiko Maas ve Spolkovém sněmu, kde podle agentury AFP rovněž uvedl, že rozšíření a zesílení sankcí proti Minsku mají schválit šéfové diplomacií sedmadvacítky v pondělí.

Merkelová opět mluvila s Putinem

Znepokojení nad stoupajícím napětím na bělorusko-polské hranici opět vyjádřil Kreml. Zopakoval, že Rusko s migrační krizí nemá nic společného. Jako „šílený nápad“ mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov odmítl úvahy, že by sankcím za přepravu migrantů do Běloruska mohla čelit i ruská společnost Aeroflot.

Prezident Vladimir Putin už druhý den po sobě telefonicky jednal o situaci s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a vyzval k obnovení unijních kontaktů s Běloruskem. „Potvrzena byla důležitost včasného urovnání vzniklé akutní migrační krize - v souladu s mezinárodními humanitárními standardy,“ citovala z vyjádření Kremlu agentura TASS. 

„Kancléřka zdůraznila, že za situaci může běloruský režim, který využívá bezbranné lidi v hybridnímu útoku na Evropskou unii,“ sdělil vzápětí mluvčí šéfky německé vlády Steffen Seibert.

Ve středu Merkelová ruského prezidenta vyzvala, aby využil svého vlivu a „konal“ proti zneužívání běženců ze strany svého běloruského spojence.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Útěk před válkou a chudobou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...