Po půl století končí Le Penovi v čele Národního sdružení. Předsedou se stal Bardella

Sedmadvacetiletý europoslanec Jordan Bardella nahradí v čele francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, rozhodli straníci na sjezdu. Bardella jednoznačně porazil svého protikandidáta Louise Aliota, a stane se tak prvním předsedou strany, který nepochází z rodiny Le Penů.

Bardella, který RN jako výkonný předseda vede už od loňského září, dostal skoro 85 procent hlasů. Aliot, bývalý partner Marine Le Penové, získal patnáct procent.

Dosavadní šéfka RN Marine Le Penová, která partaj vedla od roku 2011, se rozhodla tento post opustit a vést poslanecký klub v Národním shromáždění. Bardella, který byl jasným favoritem v souboji o nástupnictví, už před sjezdem agentuře Reuters řekl, že výměna v čele RN bude „malou kulturní revolucí“ právě vzhledem k tomu, že v předsednickém křesle poprvé nebude nikdo z rodiny Le Penů.

Národní sdružení je součástí francouzské politiky rovné půlstoletí. Pod názvem Národní fronta (FN) ji v roce 1972 založil Jean-Marie Le Pen, který ji po bezmála čtyřech dekádách svěřil nejmladší ze svých tří dcer Marine.

Ta image krajně pravicové strany poněkud zjemnila a učinila ji přijatelnější pro širší spektrum voličů. V letošních parlamentních volbách získala RN 89 mandátů, a je tak nejsilnějším opozičním subjektem. Oba dosavadní vůdci strany se také probojovali do druhého kola prezidentských voleb ve Francii, a to v letech 2002, 2017 a 2022.

Bardella vystudoval ekonomii a společenské vědy na soukromé střední škole v Saint-Denis, poté se na pařížské Sorbonně věnoval geografii, ale studia opustil, aby se naplno angažoval v politice.

Činný je v ní už od útlých let, do Národní fronty (později Národního sdružení) vstoupil v šestnácti letech, dle svých slov „více kvůli Marine Le Penové než kvůli Národní frontě“. O tři roky později se stal tajemníkem strany pro departement Seine-Saint-Denis jako vůbec nejmladší funkcionář v historii této strany.

V roce 2015 Bardella získal křeslo radního v departementu Île-de-France, posléze založil organizaci Patrioti z předměstí, která usiluje o „rozchod s městskou politikou a kontakt s voliči v zapomenutých územích republiky“. Bardella kandidoval v parlamentních volbách 2017, ale neuspěl.

Po porážce Le Penové v prezidentských volbách 2017 se Bardella stal mluvčím strany a také lídrem Národní fronty mladých. V třiadvaceti letech byl hlavním kandidátem subjektu do Evropského parlamentu. List Libération ho tehdy nazval „loutkou Marine Le Penové“ a mnoho voličů v něm vidělo nezkušeného mladíka, Bardella ale uspěl a stal se druhým nejmladším europoslancem v historii EU.

Bardella je odpůrcem toho, aby Francie podepisovala nové smlouvy o volném trhu, stojí proti sňatkům osob stejného pohlaví, prosazuje omezení sociálních služeb pro ilegální přistěhovalce a podporuje legalizaci konopí pro léčebné účely. Podle listu Le Monde je jeho vzorem italský populista Matteo Salvini.

V roce 2021 Bardella v příspěvku na Facebooku podpořil krajně pravicovou organizaci Génération Identitaire, kterou francouzská vláda rozpustila kvůli podněcování rasové nenávisti a násilí. Facebook v reakci odstranil jeho příspěvek a omezil mu účet. Poté, co byl muslim Ali Rabeh v roce 2021 znovuzvolen starostou města Trappes in 2021, Bardella označil v rozhlasové stanici Europe 1 toto město za „islámskou republiku,“ což vyvolalo kritiku a také žalobu.

Jordan Bardella
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...