Po 455 letech první neitalský papež. Jan Pavel II. prolomil mnohá tabu, čelil ale i kritice za konzervativní postoje

Uběhlo patnáct let od smrti papeže Jana Pavla II., který během více než čtvrtstoletí pontifikátu ovlivňoval nejen katolickou církev. Svět ho znal jako obhájce práv slabých a utiskovaných. Pro věřící byl papež milujícím otcem, pro své rodné Polsko v dobách komunismu nehynoucí nadějí. Ostré kontroverze ale vyvolávaly jeho silně konzervativní názory na homosexualitu, eutanazii, antikoncepci, potraty či boj proti nemoci AIDS.

O výjimečné historické roli Jana Pavla II. vypovídá hned několik skutečností. V říjnu 1978 se například stal po 455 letech prvním neitalským papežem. Byl také nejdéle úřadující hlavou katolické církve 20. století a třetím nejdéle sloužícím papežem všech dob.

Za svůj pontifikát vykonal celkem 104 zahraničních návštěv. Mimo jiné osmkrát poctil oficiální návštěvou své rodné Polsko. Českou republiku navštívil v 90. letech minulého století třikrát.

Zájem o prvního slovanského papeže neutichl ani po jeho smrti, například jeho pohřbu se zúčastnilo na dvě stě hlav států bez rozdílu vyznání i politické příslušnosti. Po 87 dnech od úmrtí začal proces blahořečení, kterého se Jan Pavel II. dočkal v květnu 2011. 

Za svatého pak byl prohlášen v dubnu 2014. Církev přičítá Janu Pavlu II. dvě zázračná uzdravení – francouzské jeptišky trpící Parkinsonovou chorobou a ženy, která se vyléčila v den jeho beatifikace.

Za války ilegální studia i záchrana Židů

Budoucí hlava katolické církve se narodila 18. května 1920 jako Karol Wojtyla ve Wadowicích do vojenské rodiny nedaleko Krakova. Matka mu zemřela, když mu bylo osm let. Studia filozofické fakulty Jagellonské univerzity v Krakově musel přerušit a za druhé světové války se podílel na záchraně Židů. V roce 1942 začal studovat ilegálně teologii a filozofii, univerzitu přitom absolvoval v roce 1946, kdy byl také vysvěcen na kněze.

Jeho cesta do čela katolické církve začala v roce 1963, tehdy se stal krakovským arcibiskupem. O čtyři roky později byl jmenován kardinálem. Celkově 264. papežem se stal v říjnu 1978. Zvolení muže, který měl zkušenosti s nacismem i komunismem, uvítaly desítky milionů věřících v komunistických zemích téměř jako zázrak.

obrázek
Zdroj: ČT24

Papež, který přijal jméno Jan Pavel II., již od počátku stavěl do čela zahraničněpolitické agendy otázku dodržování lidských práv. Díky otevřenosti a srdečnosti si ihned získal obrovskou popularitu. Vedle toho například zakázal kolaborantská kněžská sdružení, včetně československého Pacem in terris. V prosinci 1989 přijal ve Vatikánu Michaila Gorbačova.

A prolomil i další tabu – jako první papež veřejně uznal historickou diskriminaci židovského obyvatelstva křesťany, v dubnu 1986 se pomodlil společně s rabínem v hlavní římské synagoze. Během poutní cesty po Svaté zemi v roce 2000 vyjádřil politování nad holocaustem a antisemitismem a o rok později v Sýrii bezprecedentně navštívil mešitu.

V roce 1999 také vyjádřil lítost nad „krutou smrtí“ Jana Husa a poprosil jménem všech katolíků za odpuštění křivd spáchaných v dějinách českého národa na nekatolících.

Papež Jan Pavel II. a dalajláma
Zdroj: ČT24/ČTK/ANSA

Na druhou stranu ale Jan Pavel II. proslul také nekompromisními teologickými i politickými postoji, na kterých odmítal cokoli měnit.

K hodnotám, které hlásal, patřila například jednota a nezrušitelnost manželství. Kritiku zejména z řad liberálů také vyvolávalo jeho odmítání homosexuality nebo antikoncepce.

Atentátníkovi odpustil a zažádal o jeho milost

Během 27 let v papežském křesle čelil Jan Pavel II. i několika útokům. V květnu 1981 ho turecký terorista Mehmet Ali Agca zasáhl několika výstřely do břicha a do ramene. Papež přežil a útočníkovi odpustil. V červnu 2000 pak italský prezident Carlo Ciampi udělil Agcovi na papežovu žádost milost.

Druhému vážnému pokusu o atentát unikl Jan Pavel II. v květnu 1982, kdy se jej pokusil ultrakonzervativní kněz napadnout bajonetem v portugalském poutním místě Fátima.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 25 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 33 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...