Vyšetřovatele zajímá zeď, do které v Jižní Koreji narazilo letadlo

Nahrávám video
Události: Vyšetřování v Jižní Koreji
Zdroj: ČT24

Pilot havarovaného letounu společnosti Jeju Air krátce před nedělní tragédií hlásil střet s ptáky a vyslal tísňové volání, řekl zástupce jihokorejského ministerstva dopravy. Úřady dosud identifikovali 141 z 179 obětí neštěstí. Úřadující prezident Čche Sang-mok vyhlásil sedmidenní státní smutek. Jiné letadlo stejných aerolinek se v pondělí muselo vrátit na letiště, protože mělo stejně jako havarovaný stroj problém s podvozkem.

Jedna z nejhorších leteckých katastrof v dějinách Jižní Koreje se odehrála na letišti v Muanu při tvrdém nouzovém přistání letounu na lince z Bangkoku. Dvoumotorové letadlo bez vysunutého podvozku ve velké rychlosti klouzalo po ranveji a po nárazu do betonové zdi za koncem přistávací dráhy explodovalo.

Úřady potvrdily, že vyšetřují střet s ptáky a povětrnostní podmínky jako možné faktory vedoucí k nehodě. Experti však upozorňují na mnoho nezodpovězených otázek. Například proč letoun poháněný dvěma motory CFM 56-7B26 při přistání zjevně letěl příliš rychle a proč se nevysunul podvozek.

Ministerstvo dopravy uvedlo, že když se piloti chystali k plánovanému přistání, sdělili řídicí věži, že letoun se střetl s ptáky. Řízení provozu je krátce předtím upozornilo, že v blízkosti byli spatřeni ptáci. Piloti poté vyslali tísňové volání, ale zjevně neměli dostatek času na přípravu nouzového přistání.

Vyšetřovatele zajímá zeď, do níž stroj narazil

Úřady se zajímají také o dvoumetrovou betonovou zeď, která se nachází asi 250 metrů za koncem přistávací dráhy a do které letoun narazil. Konstrukce vznikla loni, kdy byl na letišti v Muanu nainstalován nový navigační systém pomáhající letadlům s přistáváním. Podle představitelů letiště byla původní zeď zvýšena, aby lokalizátor zůstal v jedné rovině s ranvejí, na jejímž konci se půda svažuje.

Odborníci si podle agentury Jonhap kladou otázku, jestli by nehodu přežilo více lidí, kdyby se konstrukce na konci dva a půl kilometru dlouhé přistávací dráhy nenacházela. Letadlo, které nemělo vysunutý podvozek, totiž klouzalo po dráze asi 1,6 kilometru, než po nárazu explodovalo.

„Viděl jsem hodně antén na mnoha letištích, ale takový typ jsem viděl poprvé. I kdybyste chtěli anténu vyvýšit, není třeba stavět betonovou zeď,“ řekl o konstrukci médiím pilot, který si přál zůstat v anonymitě. Jihokorejské ministerstvo dopravy uvedlo, že i některá další letiště v zemi i zahraničí také mají tento druh zařízení umístěný na betonových zdech.

Problém s podvozkem mělo další letadlo

Ministerstvo dále oznámilo, že zvažuje speciální prohlídku všech 101 strojů typu Boeing 737-800, které provozují jihokorejské letecké společnosti. Úřadující jihokorejský prezident Čchoi Sang-mok uvedl, že ministerstvo dopravy bylo požádáno o bezpečnostní inspekci celého řízení letového provozu, aby se předešlo opakování leteckých nehod.

Jiný stroj Jeju Air v pondělí po vzletu také zaregistroval problém s podvozkem. I když kapitán podle společnosti později potvrdil, že podvozek fungoval normálně, rozhodl se s letadlem po necelé hodině přistát na letišti Kimpcho na severu země, odkud vzlétl.

Aerolinky pro cestující vypravily náhradní let, 21 z nich se ale z bezpečnostních důvodů rozhodlo nenastoupit, podotkla agentura Jonhap. Zákazníci také podle agentury v souvislosti s nedělní nehodou zrušili přibližně 68 tisíc rezervací letenek.

Sedmidenní státní smutek

Úřady dosud identifikovali 141 obětí nedělní havárie. Na počest 179 obětí leteckého neštěstí vlají v pondělí státní vlajky v celé Jižní Koreji na půl žerdi a úřadující prezident Čche vyhlásil sedmidenní státní smutek. Všechna velká města a provincie plánují obětem zřídit pamětní oltáře, které budou fungovat do konce státního smutku.

Záchranáři převezli těla všech obětí do dočasné márnice na letišti v Muanu na jihozápadě země, kde k nehodě došlo, a po pitvě je předají pozůstalým. Osobní věci zemřelých se mezitím sbírají z ranveje, dodaly úřady. Z trosek letadla se také podařilo získat obě černé skříňky, z nichž jedna byla značně poškozená. To může zdržet vyšetřování až o šest měsíců.

„Bez ohledu na příčinu přebírám jako generální ředitel plnou zodpovědnost,“ uvedl ředitel aerolinek Kim E-be, který také pozůstalým vyjádřil soustrast. Jeho letecká společnost připravila program ve výši jedné miliardy dolarů (přes 24 miliard korun), kterým chce podpořit pozůstalé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...