Petříček v Kyjevě mluvil o ruské agresi. Ukrajinsko-české vztahy má řešit nové fórum

Nahrávám video

Šéfové české a ukrajinské diplomacie Tomáš Petříček a Pavlo Klimkin se v Kyjevě dohodli na zřízení česko-ukrajinského fóra, které by mělo pomoci vyrovnat se s citlivými otázkami minulosti a zaměřit se na budoucnost spolupráce obou zemí. Petříček se před novináři zmínil „o ruské agresi“ a Klimkin ocenil „naprosto jasný“ oficiální český postoj spočívající v podpoře sankcí Evropské unie proti Rusku a v odsuzování ruské anexe Krymu. Českého ministra zahraničí měl v pondělí přijmout také prezident Petro Porošenko, ze schůzky ale sešlo.

„Chápeme, v jak obtížné situaci je Ukrajina. Musí bojovat na dvou frontách. Jednak proti ruské agresi a proti proruským povstalcům (v Donbasu na východě země), jednak se musí modernizovat,“ řekl v pondělí ministr Petříček s tím, že obě bitvy jsou spjaty, protože bez řešení ekonomických a sociální problémů nelze postoupit v urovnání konfliktu. „Za poslední čtyři roky udělala země obrovský pokrok v projednávání reforem, které ji přibližují Evropě,“ dodal.

Petříček ujistil o české podpoře evropských ambicí Ukrajiny a také o připravenosti pokračovat v humanitární pomoci, na kterou Česko od roku 2014 vynaložilo osm milionů eur (zhruba 205 milionů korun).

Jeho ukrajinský protějšek Klimkin uvedl, že by rád diskutoval s prezidentem Milošem Zemanem, který veřejně kritizuje západní sankce a připojení Krymu k Rusku označil za hotovou věc. Šéf ukrajinské diplomacie by s ním rád hovořil „na základě faktů a mezinárodního práva“.

Petříček jednal v pondělí rovněž s místopředsedkyní ukrajinské vlády pro evropskou a atlantickou integraci Ivannou Klympušovou-Cincadzeovou a s místopředsedkyní parlamentu Irynou Heraščenkovou.

„Česko je pro nás důležitý partner. Nesmírně si vážíme české podpory pro integraci Ukrajiny do EU a NATO,“ řekla vicepremiérka Klympušová-Cincadzeová. Ocenila také, že Česko „odstranilo některé překážky pro vojenskou a technickou spolupráci a doufáme v její prohlubování“. 

Vzájemný obchod mezi Českem a Ukrajinou se nyní zvolna navrací k době před nejhoršími roky krize. Daří se tu českým vozům i elektronice. Na dvě stovky tuzemských firem dělá z Ukrajiny dvacátý nejvýznamnější trh pro Česko.

Petříček zdůraznil, že pro naplnění evropské perspektivy Ukrajiny a jejích občanů i budoucnost vzájemných vztahů je záhodno pokračovat v reformách a v boji proti korupci, což by i přilákalo zahraniční investory, včetně českých. Ministr také podpořil obnovení spolupráce mezi Ukrajinou a NATO, a to zejména pokud jde o hybridní hrozby a boj proti dezinformacím.

Před rozhovory na ukrajinském ministerstvu zahraničí položil Petříček květiny k pomníku československých vojáků z jednotky generála Ludvíka Svobody, kteří za druhé světové války osvobozovali Kyjev. Květiny rovněž položil k pamětní desce České družiny zformované v září 1914, ze které se zrodily československé legie v Rusku, a spolu s ministrem Klimkinem i k památníku obětem hladomoru, který za sovětského režimu zdecimoval ukrajinské obyvatelstvo.

„Jsem rád, že Ukrajinci našli v Česku nový domov“

V rozhovoru, který v pondělí zveřejnila ukrajinská tisková agentura Ukrinform, Petříček mimo jiné uvedl, že Česká republika ročně vydává pracovní povolení pro 21 tisíc Ukrajinců. Vláda zvažuje možnost tuto kvótu zdvojnásobit, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. „Jsem rád, že Ukrajinci našli v naší zemi nový domov,“ poznamenal ministr.

Na dotaz, zda cítí nátlak v důsledku „rozkolu“ mezi českým prezidentem a vládou ohledně protiruských sankcí, Petříček připomněl, že Miloš Zeman je přesvědčen o neúčinnosti jakýchkoli sankcí v zahraniční politice. „Za vnější vztahy naší země ale odpovídá vláda,“ citovala agentura Ukrinform Petříčka. 

Petříček zamíří i na východ Ukrajiny

Jednáním s šéfem ukrajinské diplomacie v Kyjevě zahájil Petříček dvoudenní návštěvu země. Petříček by měl jednat ještě se zástupci tatarské menšiny z anektovaného Krymu. V plánu byla také schůzka s prezidentem Petrem Porošenkem, ta ale byla zrušena.

V úterý Petříček navštíví východ Ukrajiny, včetně přístavu Mariupol, který zasáhlo omezení lodního provozu ze strany Ruska v klíčovém Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Zde se loni v listopadu také stal incident, při kterém Rusové střelbou zranili ukrajinské námořníky, zajali je a zmocnili se tří lodí ukrajinského vojenského námořnictva.

„Chci osobně poznat život obyvatel východní Ukrajiny, stejně jako následky faktické blokády Azovského moře a přístavu Mariupol,“ napsal Petříček na Twitteru.

Právě do válečných oblastí může směřovat z Česka část pomoci, kterou stát Ukrajině hodlá v příštích letech poskytnout. Ze 30 milionů korun ročně by se měla většina využít k rozvoji, část má ale představovat pomoc válečným oblastem. 

Schválené příspěvky ČR Ukrajině
Zdroj: Úřad vlády

Ukrajinu čekají prezidentské volby

Letošek je pro Ukrajinu rokem volebním. V říjnu se bude vybírat parlament a už za dva měsíce prezident. Oba favorité na post hlavy státu - nynější prezident Porošenko, který zatím kandidaturu formálně neoznámil, a bývalá premiérka Julija Tymošenková - podporují reformní snahy země. Na ty dostala Ukrajina z Evropské unie přes 3 miliardy eur. Osmadvacítka v uplynulých pěti letech nikomu mimo své hranice nedala víc. Chce ale vidět výsledky. 

„Plněním domácích úkolů spolu s plným odhodláním ze strany EU se můžeme posunout velmi rychle k připravenosti na členství,“ zdůraznila vicepremiérka pro evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny Klympuš-Cincadzeová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...