Petice proti Těreškovové. Kritici jí vyčítají roli v přípravě prodlouženého prezidentství pro Putina

Valentina Těreškovová byla oslavována jako hrdinka, když se v roce 1963 stala první ženou ve vesmíru. Ve svých 83 letech se ale pro některé Rusy stala nenáviděnou postavou poté, co tento týden navrhla změnu ústavy, která by prezidentu Vladimiru Putinovi umožnila zůstat u moci až do roku 2036, píše agentura Reuters.

Proti Těreškovové vznikly nejméně dvě internetové petice. Jedna s téměř osmi tisíci podpisů žádá, aby byla zbavena titulu čestné občanky města Tutajev, které leží severovýchodně od Moskvy poblíž jejího rodiště. Podle petice se „aktivně zúčastnila show, kterou někteří lidé označují za státní převrat“. Pošpinila tím podle autorů čest obyvatel města.

Další petice, s více než třemi tisíci podpisy, zase požaduje přejmenování ulice ve městě Arťomovskij, která teď nese její jméno.

Na sociálních sítích odpůrci političku zesměšňují. „Těreškovová je první žena, která se odvážně vydala do vesmírného mrazu a temna, aby tam poté uvrhla celou zemi,“ praví se v jedné zprávě, kterou na Twitteru sdílel kritik Kremlu Alexej Navalnyj.

„Celý ten obscénní rozruch okolo změn v ústavě byl nachystán pro jediný okamžik znamenající dvě nová období pro Putina. Těreškovová, která si stále pamatuje Stalina, nezklamala,“ napsal opoziční politik Dmitrij Gudkov.

Osočení z nedostatku vlastenectví

Podporovatelka Putina je držitelkou řady státních vyznamenání, včetně medaile Hrdiny Sovětského svazu. Od roku 2011 zasedá v Dumě.

K navrhovaným změnám ústavy připojila svůj dodatek. Ten spočívá v tom, že omezení možnosti zastávat prezidentskou funkci pouze dvě období začne od příštího platit znovu. Putinovi se tak nebudou počítat dosavadní čtyři mandáty a bude moci zastávat ještě dva. To mu otevírá cestu k dalším celkem šestnácti letům v čele státu. Obě komory parlamentu tuto změnu společně s dalšími desítkami ústavních změn přijaly.

Putinovi spojenci včetně prezidenta autonomního Čečenska Ramzana Kadyrova a předsedy sněmovny Vjačeslava Volodina zaujali častou pozici obránců režimu a petice s kritikou označili za nevlastenecké a řízené ze zahraničí. „Ani nechci mluvit o těch lidech, kteří nemilují svou vlast,“ prohlásila sama Těreškovová na adresu svých kritiků podle agentury RIA Novosti.

Moskevská radnice s odvoláním na nový koronavirus zakázala opozici mítinky proti změnám v ústavě, cenzurní úřad zablokoval i web s peticí. Proti změnám tak v moskevských ulicích protestují jednotliví demonstranti, jejichž akce nevyžaduje svolení úřadů. „Jsem proti uzurpaci moci,“ stálo na transparentu jednoho z nich. „Ne doživotní diktatuře,“ bylo na plakátku, který držel demonstrant protestující před sídlem sněmovny.

Změny ještě posoudí ústavní soud a 22. dubna se o nich bude konat referendum. Justice v Rusku zpravidla nerozhoduje v rozporu s přáním exekutivy a hlasování bývají terčem kritiky kvůli nerovným kampaním a manipulacím s výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...