Čína ukázala nová vojenská plavidla. Do přehlídky k sedmdesátému výročí jejího námořnictva se zapojilo třináct dalších zemí. Prezident Si Ťin-pching při té příležitosti vyzval ostatní státy ke spolupráci a ukončení sporů.
I když přehlídku čínského námořnictva zahalila mlha a déšť, Peking to od plánované ukázky síly neodradilo. Tamní prezident Si Ťin-pching při té příležitosti zdůrazňoval, že chce na moři spolupracovat a nikoli soupeřit.
Také proto se události zúčastnila loďstva 13 dalších zemí včetně Japonska. Váhu slovům čínského prezidenta měla dodat i gesta – na čínských oslavách se například představil indický orchestr, který zahrál americký hit.
Čína chce změnit současný regionální pořádek
Rozpočet čínské armády ale každý rok roste, a právě námořnictvo patří k největším příjemcům. Důkaz přitom Peking přinesl nedávno – ukázkou první letadlové lodě čínské výroby. Na úterní přehlídce ale tato loď chyběla, zastoupily ji novinky v arzenálu jako jsou lodě s naváděnými střelami nebo jaderné ponorky.
Svou námořní sílu zatím Čína využívá v tiché válce o Jihočínské moře, jehož dno má bohaté zdroje a hladina zase nese třetinu námořního obchodu.
Číně se nelíbí aktuální mocenské uspořádání v regionu. „Ve východní Asii platí aktuálně regionální pořádek pod vedením Spojených států a jejich spojenců. To chce Čína změnit,“ poznamenal politolog a sinolog Hanns Maull. A například Japonsko a Jižní Korea si stěžují na narušování svého vzdušného prostoru ze strany Číny.
Čínskou armádu nicméně čeká ještě dlouhá cesta, než bude schopná konkurovat té americké ve světovém měřítku. Poslední krátkou válku vedl Peking s Vietnamem v roce 1979 a není jasné, jak by si počínal na moderních bojištích. Čína má sice víc lodí než Spojené státy, v počtu těch bojeschopných ale zaostává. Neporovnatelná je i letecká síla. Tento náskok chce však Peking do roku 2035 stáhnout.
