Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.

„Tímto případem se zabývalo minulý týden vedení Patriotů, jehož jsem jako vedoucí delegace členem. Podle stanov skupiny z důvodu poškození dobrého jména frakce předseda frakce pan (Jordan) Bardella minulý týden v úterý inicioval proces vyloučení paní Bartůšek a byro, které má příslušnou pravomoc, rozhodlo a vyloučilo paní Bartůšek,“ shrnul Knotek. Bližší důvody upřesnit odmítl. „Byl to obranný mechanismus frakce vzhledem k dané situaci,“ doplnil europoslanec.

Deník N s odkazem na tři zdroje z PfE píše, že Bartůšek uzavřela jakýsi výměnný obchod s Dostálem, který působí jako nezařazený europoslanec. V EP pro něj totiž začal pracovat jako akreditovaný asistent Petr Bartůšek, manžel z frakce vyloučené europoslankyně. Bartůšek naopak doporučila Dostálovu manželku na sekretariát PfE.

Europoslankyně ale prohlásila, že důvody jejího konce v Patriotech byly odlišné. „Několikrát mi bylo řečeno, že by bylo žádoucí, abych ukončila členství v Přísaze a stala se nestraníkem nebo přešla k Motoristům. Na to jsem odmítla přistoupit,“ tvrdí Bartůšek. To, že jejího manžela zaměstnal Dostál, nepovažuje podle Deníku N za překročení etických pravidel.

O konci Bartůšek v PfE informovala v pondělí na úvod plenárního zasedání Evropského parlamentu jeho předsedkyně Roberta Metsolaová, sama europoslankyně tyto informace potvrdila.

Bartůšek, která v EP od roku 2024 vykonává svůj první mandát, v pondělí uvedla, že se její cesty s touto skupinou v EP rozešly. Odmítla poskytnout další informace o svém odchodu, nyní bude nezařazenou poslankyní.

Za svého působení v pravicové frakci několikrát nepodpořila současnou Evropskou komisi Ursuly von der Leyenové v hlasování o důvěře. V posledních týdnech také vystupovala proti unijní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur.

Antonín Staněk, který se do EP také dostal za hnutí Přísaha, potvrdil, že nemá v úmyslu ve frakci PfE končit. „O vyloučení kolegyně jsem se dozvěděl na plenárním jednání frakce a to bez dalších podrobností. Kolegyně se mnou na toto téma nemluvila,“ doplnil Staněk. Knotek potvrdil, že frakce vůči žádnému jinému českému europoslanci proces vyloučení nezahájila.

Třetí největší frakce

Frakce Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), v jejímž čele stojí šéf francouzského krajně pravicového Národního sdružení Bardella, je nyní třetí největší politickou skupinou v Evropském parlamentu, má 84 členů. Členy frakce bylo od začátku sedm europoslanců z hnutí ANO (Jaroslav Bžoch, Klára Dostálová, Martin Hlaváček, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík, Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová), Filip Turek za Motoristy a právě Bartůšek za Přísahu.

Martin Hlaváček nedlouho po zvolení oznámil, že se ze závažných osobních důvodů neujme druhého mandátu, nahradil ho tedy Tomáš Kubín. Následně loni v létě ukončil své působení v Evropském parlamentu z rodinných důvodů Ondřej Kovařík a nahradil ho Jaroslav Knot.

Filip Turek byl v loňských říjnových volbách zvolen poslancem za Motoristy, v Evropském parlamentu ho tedy nahradil bývalý ministr kultury Staněk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...