Papež František schválil změnu kanonického práva, která ženám oficiálně povoluje další činnosti u oltáře v roli ministrantky. Změna uznává praxi, která je již zaběhnutá v mnoha částech světa, uvádí světové agentury. Ženám i nadále zůstává zapovězený kněžský stav a jáhenství.
Změna církevního práva se týká dvou funkcí, a sice četby při mši (lektor) a služby u oltáře (akolyta). Ve zdůvodnění papež František zdůraznil, že tyto funkce jsou výrazně odlišné od těch, které si žádají vysvěcení, a proto je možné je otevřít všem věřícím bez rozdílu pohlaví.
Papež v dopise reformu odůvodňuje „efektivnější účastí všech věřících na šíření evangelia ze strany církve“. Současně cituje svého předchůdce Jana Pavla II., podle kterého církev nemůže udělit kněžské svěcení ženám.
Podle agentury AFP se František zdráhá otevřít i jáhenství. K této otázce svolal v dubnu loňského roku již druhou komisi, jelikož ta první se nedobrala ke konkrétním závěrům. Jáhni mohou sami kázat či sloužit křty, sňatky a pohřby. V katolické církvi mohou mít rodinu a nedodržovat celibát. V praxi často zastupují kněze, kterých je v církvi nedostatek.
„Změna sjednocuje církevní instituce s pastorační praxí ve světě,“ uvedla ředitelka sdružení Women's Ordination Conference Kate McElweeová. Kritičtější je bývalá šéfredaktorka ženské přílohy vatikánského deníku L’Osservatore Romano a historička Lucetta Scaraffiová. Podle ní aktuální změna církevního práva „uzavřela otázku jáhenství“ žen.
Muzeum a dohlížitelská rada
Agentura Reuters poznamenává, že papež František jmenoval celou řadu žen do vatikánských úřadů. Za jeho vlády se ženy dostaly do vysokých funkcí, například do čela Vatikánských muzeí či do rady, která má dohlížet na hospodaření církevního státu.
Role žen se napříč křesťanskými církvemi různí. Mnoho reformovaných a evangelických církví připouští, aby byly vysvěceny na kněžky či pastýřky. Naopak pravoslavné církve takové vysvěcení ženám zapovídají.
