Papež nevyzýval ke kapitulaci Ukrajiny, tvrdí Vatikán. Kyjev Františkova slova ostře kritizoval

Papež František v rozhovoru se švýcarskou televizní stanicí nevyzýval Ukrajinu ke kapitulaci, ale spíše volal po příměří a odvaze zahájit jednání, vysvětlil v neděli podle agentury ANSA mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Papež ve zmíněném rozhovoru hovořil o potřebě vyvěsit „bílou vlajku“. Interview má být odvysíláno až 20. března, agentura Reuters ale už v sobotu část zveřejnila. Proti papežovým výrokům se v neděli ostře vymezil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Papež byl v rozhovoru tázán na svůj postoj v debatě mezi těmi, kteří říkají, že by se Ukrajina měla vzdát, protože není schopna vypudit ruské síly, a těmi, kteří tvrdí, že by to legitimizovalo právo silnějšího. Tazatel v rozhovoru použil termín „bílá vlajka“. Papež na to podle Reuters zareagoval slovy, že „nejsilnější je ten, kdo zhodnotí situaci, pomyslí na lidi, má odvahu k bílé vlajce a jedná“.

Mluvčí Vatikánu v neděli podotkl, že papež termín „bílá vlajka“ zopakoval v reakci na novinářskou otázku. „Papež používá výraz bílá vlajka, reaguje na obraz navozený tazatelem, aby poukázal na zastavení násilností a na příměří dosažené díky odvaze vyjednávat,“ sdělil Bruni. Vatikánský mluvčí také zdůraznil, že jinde v rozhovoru papež řekl, že „vyjednávání nikdy není kapitulací“.

Rusové „nepostupují dál Evropou jenom proto, že jim v tom brání Ukrajinci a Ukrajinky se zbraní v ruce a pod modrožlutou vlajkou,“ řekl Zelenskyj v projevu, ve kterém ale výslovně papeže Františka ani jeho výroky nezmínil. „Na Ukrajině kdysi bylo mnoho bílých domů a kostelů, ty jsou ale teď vypálené a zničené ruskými projektily. To hodně vypovídá o tom, kdo by měl přestat, aby skončila válka,“ dodal prezident.

Papežovy výroky v neděli ostře zkritizoval i ukrajinský ministr zahraničních věcí Kuleba. „Naše vlajka je žlutá a modrá. To je vlajka, pod níž žijeme, umíráme a vítězíme. Žádné jiné vlajky bychom vyvěšovat neměli,“ napsal na sociální síti X. Kuleba také v odkazu na papežova slova uvedl, že „nejsilnější je ten, kdo v boji mezi dobrem a zlem stojí na straně dobra a nesnaží se obě strany klást na jednu roveň a nazvat to jednáním“.

Ukrajina zatím jednání s účastí Ruska odmítá a tvrdí, že je nejprve potřeba vypracovat mírový plán. V tomto smyslu se po pátečním jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem vyjádřil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V únoru Zelenskyj řekl, že by si přál uspořádání mírového summitu ve Švýcarsku, kde by Ukrajina spolu s partnery takovýto plán vypracovala, a posléze ho představila Rusku.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová agentuře ANSA v reakci na papežovo vyjádření sdělila, že Svatý otec nemluvil ke Kyjevu, ale k Západu. Ten totiž podle ní Ukrajinu využívá jako nástroj pro vyplnění svých cílů. Ruská ozbrojená agrese vůči sousední zemi trvá déle než dva roky.

Reakce evropských politiků

Papežova slova v neděli odsoudili i představitelé některých evropských států. „Tváří v tvář zlu nesmíme kapitulovat, musíme bojovat a porazit ho, aby bílou vlajku vztyčilo zlo a kapitulovalo,“ napsal lotyšský prezident Edgars Rinkévičs.

„Co takhle, pro rovnováhu, dodat odvahu Putinovi, aby stáhl svou armádu z Ukrajiny? Mír by nastal okamžitě, bez nutnosti vyjednávat,“ uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski a dodal, že podobné výzvy odepírají obětem agrese možnost bránit se.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...